Cestovatelka Hana Machalová

Cestovatelka Hana Machalová | foto: Stanislav Heloňa, MAFRA

Ročně projedu 16 zemí, říká cestovatelka, radící jak brázdit svět levně

  • 20
Je rodačkou z Přerovska, nyní žije v paneláku ve Vsetíně a donedávna pracovala jako sekretářka. Přesto je Hana Machalová v zahraničí i šestnáctkrát do roka. Se svými radami, jak cestovat levně, v poslední době vyprodává jeden sál za druhým.

Ženám, kterým muži slibují, že s nimi jednou pojedou i na zahraniční dovolenou, ale skutek utek. Nebo seniorům, co si sami nikam netroufnou. A taky obyčejným prodavačkám, skladníkům, zdravotním sestrám či učitelům, kteří si myslí, že se svým platem jsou navěky odsouzeni jezdit jen na rodinnou chatu. Těm všem dává Machalová na svých přednáškách naději.

„Neprodávám žádný sen, chiméru, jak úžasné je žít rok na exotickém ostrově v Indonésii. Ukazuji lidem, že když je někdy k zbláznění být doma, tak proč nevyrazit na výlet. A když na výlet, proč jezdit do Kutné Hory, když můžu pohodlně cestovat o pět set kilometrů dál,“ říká.

Zaujalo mě, jak nabitý máte přednáškový program. Máte ještě vůbec čas na vlastní cesty?
Samozřejmě, že mám. Letos už jsem byla například v Izraeli, Jordánsku, anglických městech Bath a Oxford, na Maltě, v Curychu, na Korfu a v Bulharsku.

Vaše dcera chodí teprve do školky. Odkdy s ní cestujete?
Dceři je čerstvě pět let, ale projeto má už dvacet zemí. Na mateřské dovolené jsem s ní moc necestovala, a když, tak na okruhy například do Polska nebo na Slovensko. Pak jsem ale zjistila, že hledám zbytečný komfort, že s dítětem se dá cestovat úplně normálně. Když se dcery zeptáte, kde se jí líbilo nejvíc, vybere si ze všech destinací – včetně těch mořských, s akvaparky – Kazachstán. A proč? Protože se tam spalo ve stanu.

Váš manžel na fotkách z dovolených chybí. Cestuje s vámi?
Jsme domluvení, že ho nikde vystavovat nebudu. Jezdí s námi sem tam, většinou do českých destinací, na naše rodinné výlety.

Jak vlastně vypadá vaše rodinná dovolená?
Třeba při cestě do Polska k Baltu z Wroclawi do Gdaňsku letíme. Je to zábavnější než sedět devět hodin ve vlaku a autem na takové dlouhé cesty nejezdíme. Na to, jak moc cestujeme, nesnáším jízdu autem.

Hana Machalová

Cestovatelka Hana Machalová.

Jednačtyřicetiletá cestovatelka se narodila v Hustopečích nad Bečvou, nyní žije ve Vsetíně, je vdaná a má dceru. Vystudovala ekonomii na vysoké škole v Brně a donedávna pracovala jako asistentka ředitele. Běžnou součástí její profese bylo i zajišťování zahraničních služebních cest, odtud také čerpala zkušenosti s vyřizováním letenek a ubytování.

Procestovala desítky zemí, ročně jich navštíví okolo šestnácti. Nyní je na volné noze a přednáší o tom, jak cestovat levně. Na její facebookové stránce mohou lidé sledovat, za kolik kterou cestu pořídila.

I přesto, že byste tak byla pánem svého času?
Naopak, byla bych otrokem toho auta – musela bych platit parkovné, řešit, jak se dostat do center velkoměst, navíc na spoustu míst se autem nesmí. Veřejná doprava je pro poznávání měst větší svoboda.

To, o čem přednášíte, jste absolvovala s 25 dny dovolené v roce. Jak jste to dokázala?
Všechny výlety jako Havaj, Japonsko, Kanada, USA byly ze zaměstnání. U nás se pořád valí do lidí, že musejí jezdit do zahraničí na dlouhou dobu, aby to tam pořádně poznali. Ale lidé nemají jak. Jednak je nepustí z práce na tak dlouho a pak také mají výčitky, že taková doba v zahraničí je přijde šíleně draho. Když stráví pět týdnů v Kanadě, jsou po zbytek roku doma.

Vy jste v té Kanadě byla taky, jak dlouhou dobu jste tam strávila?
Byla jsem tam přes Velikonoce. Můj šéf se mi ohromně smál, ale já využila svátků a po nich si vzala jen čtyři dny dovolené. Měla jsem tak na cestování po Kanadě rovných deset dnů.

Stihla jste vidět všechno, co jste chtěla?
Ano, už jsem nevěděla, kam jet. Nejvíc času jsme strávili na západě, kde jsou hory a jezera. Pak jsme přeletěli do Toronta, odkud jsme si zajeli k Niagarským vodopádům. Viděli jsme taky centrum, hokejovou halu, kde zrovna trénovali Toronto Maple Leafs, i nějaké hipsterské čtvrti předělané z bývalých doků...

Byla jste vždy cestovatelka?
Tu ze mě udělala současná doba. Máme teď největší možnosti, jaké jsme kdy měli. Před deseti lety jsme lovili pobyty last minute, a i když už začínaly nízkonákladové společnosti, stále to byly tisíce korun, které jsme dávali za letenky. Během posledních tří let se to hodně změnilo – každým rokem létá víc linek z okolních států, taky můžeme využívat i malá letiště, což dřív nešlo. Měli jsme Prahu a Vídeň, teď létáme i z Pardubic či Bratislavy.

Všichni si schovávají dovolenou na léto, aby mohli vyrazit k moři...
Je ale otázkou, jestli musím v době, kdy už na začátku června tady máme fakt vedro, jet v letních měsících někam, kde je ještě o dvacet stupňů hůř.

Kam byste tedy v létě jela vy?
Jela bych do zemí, kde je hezky jenom v létě. To je Skandinávie, Island, Polsko, Ukrajina, střední Asie… Červenec a srpen jsou měsíce, které můžeme strávit u našich rybníků. Nasajeme do sebe léto a potom, dokud v sobě ještě máme slunce, můžeme v říjnu, v listopadu nebo i v lednu odjet do teplých destinací. Vždyť za to, co dám v létě za týden na Krétě, mám v zimě týdenní pobyt v Karibiku.

Jenže Češi nejvíc milují Chorvatsko. Proč se právě tam podle vás každé léto přesouvají miliony lidí?
Myslím, že je to ze strachu. Lidé si říkají: nějakým způsobem se tam domluvím, vím, jak to tam funguje, kdyby něco, je tam spousta jiných Čechů... Není tam přitom nic, co není nikde jinde. Bílé skály a tyrkysovou vodu najdete i na Baleárech.

Dá se třeba ještě těsně před prázdninami naplánovat levná dovolená u moře?
Dá. Kupříkladu letos se roztrhl pytel s novými linkami do Středomoří, které létají dokonce třikrát za den. I za cenu kolem tisícikoruny se dalo dostat na některé středomořské ostrovy, a to i v nejvyšší sezoně. Kámen úrazu je ale v ubytování, protože v tu dobu je toho hodně zamluveného dopředu a také ceny jsou vyšponované. Když chcete ušetřit, musíte tam mít známé, kteří vás ubytují, nebo bydlet nějakým alternativním způsobem – v kempech nebo mobilheimech.

Co je pro vás levná dovolená a co už byste za týden v zahraničí nedala?
Můj limit je týden u moře letecky za osobu do deseti tisíc se vším všudy – to znamená s letenkou, ubytováním, půjčením auta, benzinem, vstupy do památek a jídlem. Do toho se vejdete s Kanárskými ostrovy, Korfu, s Dubají, Maltou, Egyptem i Tureckem.

Která země ve vás zanechala nejhezčí vzpomínky?
Určitě Kazachstán. Nejvíc se mi vždycky líbí země, kde jsou pohodoví lidé. A nezáleží na fotogeničnosti krajiny nebo měst. Z některých zemí si přivezete krásné fotky, ale pak zjistíte, že jste tam vlastně nic nezažili, kromě toho, že jste si dali dobrou kávu a drahý dort... Když ale vyjedete například na Ukrajinu, nepotkáte moc cizinců a místní lidé se vás tam ujmou tak, jako byste patřili do jejich rodiny.

Nemáte strach vyrážet na východ s dítětem?
Vyrazit s dítětem je právě lepší – svým způsobem vám zvyšuje bezpečnost. Matka s dítětem nebývá cílem nekalých úmyslů.

Nikdy jste se nedostala do nebezpečné situace?
Nebezpečné situace nesouvisejí s cestováním. Většinou platí, že jste ve špatnou chvíli na špatném místě. Neznamená to, že když vycestujete, víc přitahujete nebezpečí.

Kdy jste se rozhodla dělit o svoje zkušenosti na přednáškách?
Bylo to před rokem, kdy ve Vsetíně místní mladé lidi napadlo udělat cestovatelský festival. Hledali, kdo by mohl něco přednášet. Já jsem si s nimi dala schůzku, řekla, že cestuji, a když se najde nějaká díra na planetě, o které nikdo přednášet nebude, jsem schopná něco povyprávět. Oni na to, proč radši lidem neřeknu, jak je možné, že ze Vsetína se člověk dostane na tolik míst, aniž by byl milionář.

Měla jste úspěch?
Byla jsem úplně poslední přednášející, myslela jsem, že v sále nikdo nezůstane, ale bylo narváno – sedělo se i na parapetech. (smích) Zjistila jsem, že přednášky v takovém civilním stylu u nás nikdo nedělá. Lidé rádi vidí normálního, reálného člověka, který říká absolutně praktické věci.