Pátek 25. září 2020, svátek má Zlata
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 25. září 2020 Zlata

Otestovat Litovelsko by bylo hodně cenné, říká expertka. Chce plošné testy

  12:42
Jsou tvrdá protiepidemická opatření nezbytná? Nebudou ekonomické škody větší, než je nutné? I na tyto otázky by mělo pomoci odpovědět plošné testování na koronavirus. Podle jakého scénáře se nyní odvíjejí naše životy, může podle nich zjistit testování alespoň tisícovky vybraných lidí.

Forenzní genetička Halina Šimková | foto: Radek Kalhous, MAFRA

„Takový experiment by byl v porovnání se současnými ekonomickými ztrátami v podstatě zadarmo a těch tisíc testů na něj snad ‚vyplýtvat‘ můžeme. Odpověď, kterou by nám poskytl, má cenu zlata,“ tvrdí forenzní genetička Halina Šimková z Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN.

Plošné testování už prosazuje i náměstek ministra zdravotnictví a klíčová postava současných protiepidemických opatření Roman Prymula. Neříkáte si s kolegy: „Konečně“?
Bylo logické, že k takovému rozhodnutí dojde. Ve chvíli, kdy potřebujeme usuzovat, co se děje v populaci a jak se máme dívat na zjištění, která jsou k dispozici – třeba počty pozitivně testovaných – je velmi důležité vědět, jak to v populaci vypadá jako v celku. Jaký je podíl lidí, kteří jsou infikovaní a přitom nemají žádné příznaky, je zásadní parametr, který bude rozhodovat o tom, jestli naše opatření budou nebo nebudou účinná. Bez takové informace se velmi těžko rozhoduje, co dělat. Když nevím, jestli tu nemoc má ve skutečnosti jeden z 10 tisíc, nebo jeden ze sta, pak je to v úvahách kritická chyba.

Co je podle vás dostatečný vzorek lidí?
Záleží, s jakou spolehlivostí chci daný parametr znát. Tisíc lidí je minimum pro to, abychom měli alespoň hrubou představu. Pokud bude populace hodně promořená, tak už tisíc lidí mi dá docela dobrý odhad. Když mezi tisíci najdu čtyřicet pozitivních, jsou to čtyři procenta lidí, kteří už infekci nesou. Kdyby to mělo být menší číslo, třeba čtyři desetiny promile, mezi tisícovkou lidí nemusím onemocnění zachytit ani jednou, nebo ho zachytím jednou dvakrát. Prostě je v tom už velká nespolehlivost. Čím menší je skutečná promořenost, tím větší soubor lidí bych potřebovala, abych ji dobře odhadla.

Bayesovská statistika

Jedná se o větev relativně moderní statistiky, která pracuje s podmíněnými pravděpodobnostmi a dovoluje zpřesňovat pravděpodobnost výchozí hypotézy, jak se objevují další relevantní skutečnosti.

Jádrem jejího matematického aparátu je Bayesova věta. Bayesovskou inferenci neboli usuzování podle Thomase Bayese jeho zastánci popisují jako „nesmírně efektivní (a nejspíš jediný správný) způsob, jak na základě neúplných informací co nejlépe posoudit určitou situaci, najít nejpravděpodobnější vysvětlení nějakého jevu nebo třeba udělat co nejperspektivnější rozhodnutí.“

Je v současné situaci na takové testování prostor a hlavně dostatek testů?
Určitě se nepůjde cestou matematicky nejvhodnější, ale dostupnou ekonomicky nebo organizačně. A také s pomocí testů, které jsou k dispozici. Maminka, když za socialismu vyrážela do masny, říkala: „Kup, co je, a uvař z toho, co jde.“ V podobné situaci se nacházíme i ohledně testování u nás.

Budou stačit rychlotesty, které hodlá použít ministerstvo zdravotnictví?
Musí to být kombinace rychlotestů (po prodělané nákaze zachytí protilátky proti koronaviru, pozn. red.) a PCR (zjišťují přítomnost viru na konkrétním místě, pozn. red.), protože jinak bude problém s interpretací. Pokud je promořenost ještě malá, bude v případě rychlotestů hodně lidí falešně pozitivních. Záleží také na tom, jaké testy budou konkrétně použity. Proužky připomínající těhotenské testy jsou méně kvalitní, zobrazí se na nich jen „ano“, nebo „ne“. U těch laboratorních se měří i množství protilátek. Ale falešně pozitivní bývají tu a tam obojí, a to je problém. Proto by se rychlotesty měly nějak inteligentně kombinovat s PCR.

Halina Šimková

  • Vystudovala antropologii a genetiku člověka na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy.
  • Šestnáct let působila v Kriminalistickém ústavu Praha, kde pracovala jako kriminalistická znalkyně analýzy DNA.
  • Je místopředsedkyně Československé společnosti pro forenzní genetiku, svůj obor přednáší na třech vysokých školách.
  • V současnosti se věnuje zejména bayesovské inferenci ve forenzních vědách, je spoluzakladatelkou 4BIN – Centra pro bayesovskou inferenci.

Stejně jako náměstek Prymula i vy prosazujete plošné testování na donedávna izolovaném Litovelsku. Proč je tato oblast tak důležitá?
Když otestujete Litovelsko, můžete si domodelovat, jak moc se tam nemoc šířila a jak pomohla karanténa. A z toho si pak dělat představu o nakažlivosti onemocnění. Zmapovat Litovelsko by bylo opravdu hodně cenné, získáte tak informace, které jinde v republice nedostanete. Ale důležité je udělat průzkum i v jiné oblasti. Ten bude obtížný, protože bude složité najít reprezentativní vzorek lidí. Existují však na to postupy.

K čemu má sloužit plošné testování

„Co když se ve skutečnosti už velká část populace s virem setkala, bez symptomů či větších problémů jej porazila, u toho si vytvořila účinné protilátky a teď je imunní? Jinými slovy, nebojujeme náhodou s vlkem, který se kůzlátkům už půl roku válí v domečku, aniž by si ho všimla?“ uvedl tým z Centra pro bayesovskou inferenci 4BIN, v němž kromě Haliny Šimkové figurují mimo jiné i matematik Tomáš Fürst nebo klinický farmakolog Jan Strojil z Univerzity Palackého.

Vědci jsou přesvědčeni, že pozitivně otestovaní tvoří jen pověstnou špičku ledovce, jehož zbytek se skrývá pod hladinou.

„Nikdo přitom neví, jak je velký a jakou má strukturu,“ poznamenávají a plošné testování přirovnávají k průzkumnému vrtu, který pomůže odpovědět na klíčové otázky.

Pokud by nakažených bylo třeba jen dvakrát tolik než testovaných, znamenalo by to podle nich vysokou smrtnost a sociální izolace je namístě.

„Co když je ale skutečně nakažených třeba třicetkrát víc než pozitivně otestovaných a podstatná část populace se s virem už setkala? Pak je smrtnost srovnatelná s chřipkou, a navíc začne počet nových případů brzy klesat, protože většina lidí si při opakovaném nakažení s virem lehce poradí. V takovém případě by byly ekonomické škody způsobené drastickými opatřeními neomluvitelné,“ myslí si.

2. a 3. října se budou konat volby do krajských zastupitelstev a v některých okrscích i doplňovací volby do Senátu
Lidé v karanténě budou mít možnost volit 30. září a 1. října.

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Volali ji k večeři, ale nepřišla. Zemřela s ohořelým mobilem v ruce

Patrně neoriginální příslušenství si vybralo další z mnoha obětí. Stala se jí šestnáctiletá thajská školačka. Poté, co...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...