Ekolog Jiří Beneš, který má v Hnutí Duha na starosti monitoring šelem. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Musíme se připravit, že se vlci do Jeseníků trvale vrátí, říká ekolog

  • 1
Jen zhruba 60 kilometrů, tedy sotva jediný den cesty, v současnosti dělí od severní části Olomouckého kraje vlky žijící v Broumovském výběžku. V příštích letech se tak dá očekávat, že se pravděpodobně usadí i v regionu, říká ekolog Jiří Beneš, který má v Hnutí Duha na starosti monitoring šelem. Pro MF DNES exkluzivně odtajnil i první fotku šakala na Olomoucku.

Kde nejblíž Olomouckému kraji už vlci žijí nastálo, celoročně?
Nejblíž je to velmi pravděpodobně v chráněné krajinné oblasti Broumovsko, jde o lokalitu kolem skalního města Adršpach. Hojně ji vyhledávají turisté z České republiky a z Polska. Vlci tu osídlili velmi navštěvovaná místa. Ovšem ze záznamů, které jsme získali v terénu, neevidujeme, že by mezi nimi a lidmi docházelo ke konfliktům. Vlci jsou schopni obývat území, jež o víkendu navštěvují až tisíce turistů.

Jak se vlci na takových místech chovají? Utíkají před lidmi?
Vlk má daleko lépe vyvinuté smysly než člověk. O jeho přítomnosti tak ví daleko dřív, než lidé o přítomnosti vlka. Vlk se, jakmile zacítí člověka či jiným způsobem zaznamená jeho přítomnost, klidí z cesty. Nechá člověka v klidu projít.

Jak daleko je nynější domov vlků od hranic Olomouckého kraje?
Tato lokalita v takzvaném Broumovském výběžku je nejblíž k Rychlebským horám. To znamená k městům jako Jeseník či Javorník. Vzdušnou čarou je to zhruba šedesát kilometrů. Pro vlka to představuje jednodenní cestu, tuto vzdálenost bez problémů uběhne.

Snímek z fotopasti, která na Broumovsku zachytila vlka.

Mohou vlci z Broumovska přesídlit do Olomouckého kraje?
Loni se vlčímu páru na Broumovsku narodila štěňata. Za jeden, dva či tři roky mohou opustit mateřskou smečku a přejít do lesů v Rychlebských horách. Stejně tak tady ale můžeme dříve či později potkat vlky z německo-polské populace. Vlk má neuvěřitelný akční rádius. Máme zdokumentovaný případ, kdy při hledání nového teritoria urazil 1 500 kilometrů.

Je to tedy už jen otázka času, než se na severu Olomouckého kraje vlci zabydlí nastálo?
Předpokládáme to. Nemůžeme to samozřejmě tvrdit se stoprocentní jistotou, ale předpokládáme, že zejména sever kraje bude vlky dříve či později trvale obydlen. Stejně jako to vidíme na Broumovsku či u Máchova jezera a v dalších oblastech, kam se vlci v posledních letech postupně vrací.

Jak na to máme reagovat?
Teď musíme na jejich návrat připravovat osoby, jejichž hospodaření v krajině by se mohlo s vlky dostat do konfliktu. Zejména jde o chovatele hospodářských zvířat a myslivce, pro které připravujeme besedy o soužití s vlky. Jsme otevřeni věcné debatě. Vlk byl v minulých desetiletích či staletích poměrně mytizován. Všichni známe pohádku O červené Karkulce. Mnohokrát jsme slyšeli, že vlk je člověku nebezpečný.

A není?
Jsou to všechno nepravdivé informace, které jsou ale u lidí velmi hluboce zakořeněné. Snažíme se na základě výsledků našich výzkumů či záběrů z fotopastí šířit objektivní informace a poznatky, jak je možné s vlky či i s dalšími šelmami žít v jednom prostoru.

Co ostatní šelmy? Vrací se sem kromě vlků ještě nějaké?
Nedaleko obce Dlouhá Loučka na Olomoucku jsme k našemu velkému překvapení na fotopasti zachytili šakala obecného. Tuto fotografii jsme posílali zoologům nejen v České republice, ale i na Balkáně. Všichni potvrdili, že je to skutečně šakal. Jde o první zdokumentovaný výskyt této psovité šelmy na území Olomouckého kraje.

Doposud tady o něm vůbec nebylo slyšet?
Před zhruba dvěma či třemi lety jsme získali několik hlášení, zejména z oblasti severně od Šternberka a Litovelského Pomoraví, o pozorování šakalů. Nezískali jsme tehdy ale žádné podklady, které by s určitostí a objektivně potvrdily, že tady šakali skutečně žijí. Až tato fotografie od Dlouhé Loučky je prvním věrohodným důkazem.

Odkud sem šakal přišel?
Tato šelma se velmi pravděpodobně šíří právě z Balkánu a také z Maďarska, Rumunska a Slovenska. Tady už šakalové vytvořili poměrně velkou populaci. Důvod jejich migrace nám není znám. Někdo tvrdí, že je to kvůli globálnímu oteplování. Stejně tak to ale může být důsledek toho, že šakali už naplnili kapacitu území, kde se vyskytuje původní populace, a hledají tak nová území.

Fotopast poprvé „ulovila“ i šakala

Snímek z fotopasti, která u Dlouhé Loučky na Olomoucku zachytila šakala. Jde o...

Snímek, který poprvé zachycuje šakala obecného v Olomouckém kraji, pochází z fotopasti umístěné vloni v létě u obce Dlouhá Loučka na Olomoucku. Lidé si šakala mohou splést s liškou. Na rozdíl od ní má ale delší nohy, kratší ocas a jiný tvar hlavy. Má i srostlá bříška prostředních prstů na tlapkách. Pro člověka není šakal nebezpečný. Je maximálně metr dlouhý, váží do 10 kilogramů. Žije hlavně v rodinných párech. Je schopen ulovit i zvíře velikosti mladého srnce.

Kde by šakal v Olomouckém kraji mohl žít? Najde u Dlouhé Loučky dostatek potravy a místa pro život?
Šakal je velmi přizpůsobivý. Zjednodušeně řečeno může žít tam, kde dnes žijí lišky. To znamená na území celé republiky. Máme záznamy o šakalovi z lesů na jižní Moravě, ale i z poměrně velkých nadmořských výšek na Šumavě, objevil se také v průmyslové zóně pod Krušnými horami. Rozhodující je, zda se pro něj na daném místě najde dostatek potravy.

A co vlci? Dá jim sever Olomouckého kraje dostatek prostoru a potravy? Nehrozí, že by se kvůli jídlu přiblížili k lidským obydlím?
Ze zkušeností od dvou smeček, které v České republice už nějakou dobu žijí, víme, že vlci jsou schopni bez problému žít v lidské blízkosti. Pokud se lidé naučí žít v sousedství vlků, nedochází ani k závažným škodám na hospodářských zvířatech. V Olomouckém kraji si dovedu představit vlky nejenom na severu v Rychlebských horách, ale i v oblastech severně od Šternberka či ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá. To jsou všechno území, která jsou nejenom typem krajiny, ale i nabídkou potravy pro vlky v podstatě ideálním prostorem.