Trvalo to pět let a teď se mohou olomoučtí vědci pochlubit tím, že jimi nalezená nová látka z rostlin, má americký patent. Češi dokázali novou látku v rostlinách nejen najít, ale umí ji i uměle vyrobit. Jde přitom o látku, která, jak ukazují testy, má významné možnosti využití při léčbě nádorů.
„Proces patentování trvá běžně osm až deset let a musí se dokládat a dokazovat celá řada věcí, reagovat na tvrdé oponentury. Už to, že nám byl patent schválen za tak krátkou dobu, dokazuje, že Američané pochopili, že tato látka má velký potenciál,“ řekl Miroslav Strnad z Laboratoře růstových regulátorů Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Udělení patentu je prvním krokem k tomu, aby vznikl nový lék. Protinádorové účinky rostlinné látky totiž vědci otestovali zatím jen v laboratorních podmínkách. Teď budou následovat klinické zkoušky, které ověří působení látky na živých organismech.
“Patent chrání jak strukturu látky, tak metodu její přípravy,“ řekl jeden ze spoluautorů patentu Karel Doležal z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum. A Lucie Plíhalová z Centra Haná dodává, že zisk patentu je důležitý pro budoucí jednání s investory, kteří by chtěli s látkami dál pracovat a dovést je až do fáze léku, a je pro ně taky zárukou, že olomoucký objev je nový a významný. „Objevená látka je vlastně rostlinný hormon. Ten umí stimulovat růst rostlin, ale taky se ukazuje, že dokáže zabít nádorové buňky,“ popsal Miroslav Strnad.
A nejde o jediný patent, který olomoučtí vědci získali. Ještě letos se v Americe rozeběhne výroba léku, který zpomaluje dělení buněk, což je důležité u nemocí jako je revmatoidní artritida nebo třeba lupenka. Konkrétně půjde o mast vycházející z dalšího již dříve přihlášeného patentu olomouckých vědců. „Což bude mimo jiné i znamenat, že až se mast dostane na trh, k čemuž by mělo dojít vbrzku, začne nám patent přinášet i peníze,“ říká profesor Strnad.
Po objevech chemika Antonína Holého, který vynalezl lék na žloutenku, AIDS i řadu dalších nemocí, se tak Olomouc může stát dalším vědeckým pracovištěm v zemi, které bude žít ze svých objevů.
