S takzvanou integrací Erika mezi zdravé děti začala jeho maminka krátce po určení diagnózy. Ta zní vysoce funkční autismus s přidruženou lehkou mentální retardací.
„Dali jsme ho do normální mateřské školky, aby se začlenil do společnosti. Tam se vše úspěšně nastartovalo, paní ředitelka s ním udělala obrovský kus práce, a proto jsme se rozhodli, že budeme pokračovat na klasické základní škole, namísto speciální,“ popisuje Jolana Plisková.
Erikovu integraci do běžné školy doporučili také odborníci. „U Erika se integrace ukázala jako dobrá cesta. Přes svůj handicap se dobře začlenil v kolektivu vrstevníků v běžné mateřské škole a maminka měla zájem, aby pokračoval v plnění povinné školní docházky v klasické základní škole. Tuto variantu doporučovali i odborníci, se kterými spolupracovala. Pokud by měl asistenta pedagoga na doporučený počet hodin, velmi pravděpodobně by ve škole neměl výraznější problémy,“ říká psycholožka Kateřina Lamačová, kterou Erik navštěvoval ve speciálně pedagogickém centru (SPC) od dvou a půl let.
A tak se rodina domluvila se základní školou ve Štěpánově nedaleko Olomouce. Odborníci z řad psychologů i pedagogických poradců jim dali zelenou a Erik mohl začít. Tehdy však ještě ani Pliskovi ani škola netušili, jaké těžkosti jim připraví úředníci, kteří přidělují peníze, a v konečném důsledku tak o Erikově osudu rozhodují.
„Ze začátku vše probíhalo skvěle. Erik měl svou asistentku, která s ním tehdy, v první třídě, byla čtyři hodiny denně. Erik velmi dobře zapadl mezi děti, které mu pomáhaly. Po celou dobu má velmi dobrý prospěch. Postupně ale začaly problémy,“ popisuje Plisková s tím, že od čtvrté třídy se začal úvazek asistenta velmi snižovat.
„Nakonec jsme skončili na 0,29 úvazku. Skončilo to tím, že ředitel školy musel doplácet asistenta ze zdrojů školy a já sama také doplácím měsíčně nemalou částku,“ říká Erikova maminka.
Erikova rodina bojuje za jeho vzdělání, chybějí jí však peníze
Krajští úředníci totiž i přes doporučení SPC nechtěli Erikovi zaplatit asistenta na celý počet hodin.
„Jestliže SPC doporučí, aby žák absolvoval týdně 28 hodin, a kraj nám zaplatí jen deset, musíme zbytek doplatit sami. V Erikově případě to znamená, že asistenti museli jít s platem dolů a peníze sháníme, kde se dá. Nemůžu sáhnout na peníze učitelům,“ říká ředitel ZŠ Štěpánov Karel Vacek.
S tím ovšem vedoucí odboru školství Miroslav Gajdůšek nesouhlasí. „Tento postup je samozřejmě nezákonný a kroky ředitele vnímáme jako nesprávné. Škola má jednoznačně dostatek finančních prostředků na to, aby asistenta hradila. Ve chvíli, kdy je žák ředitelem školy přijat ke vzdělávání, je ředitel povinen zajistit veškeré personální a materiální podmínky ke vzdělávání,“ tvrdí.
Jenže realita je jiná a Erikova rodina každoročně bojuje s nedostatkem financí, aby mu mohla zajistit kvalitní vzdělání. Přesvědčit kraj o nutnosti zvýšení úvazku se snažila jak škola, tak Jolana Plisková.
Úředníci argumentují i tím, že se Erikův autismus zlepší
„Jednání vždy dopadlo fiaskem, dokonce argumentovali tím, že Erikovo zdraví by se mělo zlepšovat, a proto asistenta potřebuje méně. Což je u autismu samozřejmě hloupost. Začali jsme to řešit soudně, ale ze všech soudů nám přišla odpověď, že nám nemají jak pomoci. Proto jsme se nyní, po dvou letech, dostali až k evropskému soudu. Věřím, že uspějeme,“ říká Plisková.
Že argumentace úředníků o lepšícím se zdraví není správná, říká i psycholožka. Asistent naopak Erikovi pomáhá překonat těžkosti jeho postižení.
„Autismus se vyléčit nedá. Projevy poruchy se díky vhodným přístupům mohou zmírnit, patří mezi ně i podpora pedagogického nebo osobního asistenta. V období puberty se problémové chování lidí s autismem často zhoršuje. U každého klienta je proto nutné posuzovat jeho vzdělávací potřeby individuálně. Podporu asistenta pedagoga, včetně počtu hodin, navrhují odborníci na základě zhodnocení všech faktorů, které mají na vzdělávání vliv,“ vysvětluje Lamačová.
Ombudsmanka: Erikovu maminku ve Štrasburku podpořím
Podporu má Jolana Plisková i u ombudsmanky Anny Šabatové, která postup krajského úřadu označila jako diskriminační.
„Maminka se nevzdala a dotáhla to až k Ústavnímu soudu. Negativní rozhodnutí soudu v jejím případě považuji za krajně nešťastné. Jsem přesvědčená, že u evropského soudu už vyhraje. Svým stanoviskem ji ve Štrasburku podpořím,“ řekla Šabatová.
Olomoucký kraj se brání, veřejný ochránce práv podle úředníků nepochopil způsob financování regionálního školství a asistenta pedagoga.
„Odbor školství nad rámec normativu poskytne škole na asistenta příspěvek. Řediteli školy je současně sděleno, že pokud objem finančních prostředků nebude vzhledem k přidělenému rozpočtu školy po úpravě na základě změny výkonů na školní rok dostatečný, je možné zažádat v podzimním termínu o dofinancování,“ uvedl Gajdůšek.
Podle Kateřiny Lamačové není Erik jediným případem, kdy v Olomouckém kraji dítě s postižením nedostává takovou podporu, jakou by mělo.
„Případ Erik je smutným důsledkem nesystémového přístupu krajského úřadu v oblasti integrace dětí s postižením. V Česku neexistuje jednotná metodika, podle které by úředníci postupovali, k doporučením poradenských pracovišť často není přihlíženo,“ dodává.
 |
