„Vybudujeme zde tři retenční soustavy na zachytávání dešťových vod nejen ze střechy školy, ale i ze zpevněných ploch kolem budovy školy, jako jsou komunikace a chodníky,“ uvedl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
„Dojde tak ke snížení odtoku do jednotné kanalizace městské stokové sítě a dešťové úhrny naopak zůstanou díky retenci a následnému vsakování na pozemcích v areálu školy,“ vysvětlil.
Výstavba probíhá ve dvou etapách. Začaly se budovat první dvě retenčně-vsakovací nádrže a související nové areálové kanalizace. Na jaře město začne budovat třetí soustavu přímo před školou.
Cílem je omezit vypouštění neznečištěných srážkových vod do kanalizace a zamezit tak plýtvání dešťovou vodou. Retenční nádrže mohou být i velkým pomocníkem při případných povodních.
„Pomohou oddálit přetížení kanalizačních systémů a potenciálně snížit možné následky povodně,“ upozornil na další výhody Bakovský.
Hotovo by mělo být v květnu příštího roku. Vybudování retenčních nádrží v Hranicích vyjde na necelých deset milionů korun, projekt je spolufinancovaný Evropskou unií.
Přerov chce šetřit pitnou vodu
Retenční nádrž chce mít i sousední Přerov na městském hřbitově. Dešťová voda by sloužila k zalévání hrobů. Zastupitelé na svém posledním zasedání odsouhlasili zadání veřejné zakázky.
„Voda ze střech a přilehlých ploch hřbitova má být využita na zalévání hřbitovní zeleně. A pokud jí bude dostatečné množství, tak i městské zeleně,“ potvrdila mluvčí města Lenka Chalupová.
Ročně se na městském hřbitově vytočí na závlahu hrobů podle ředitele Technických služeb města Přerova Bohumíra Střelce 500 kubíků pitné vody. „Je to mrhání vzácným zdrojem, proto investici považuji za důležitou,“ uvedl dříve.
Vybudování retenční nádrže, manipulační plochy a automatické tlakové stanice přijde na deset milionů korun, městu se podařilo získat dotaci ve výši téměř čtyř milionů.
Část peněz dá ministerstvo
Hospodaření s vodou podporuje i ministerstvo životního prostředí. Od loňského října je program Dešťovka sloučený s dotačním programem Nová zelená úsporám.
„Výhodou je, že majitelé domů mohou pořízení nádrže na dešťovou vodu zkombinovat i s dalšími úspornými opatřeními, například zateplením, instalací fotovoltaických panelů či výměnou starého kotle,“ vyjmenovala mluvčí ministerstva Iva Früblingová.
O peníze tak jde požádat prostřednictvím jedné žádosti. „Za každou kombinaci opatření navíc získají k dotaci bonus deset tisíc korun,“ dodala mluvčí.
V rámci zachytávání dešťové a odpadní vody ministerstvo životního prostředí letos přijalo celkem 1 962 žádostí, které si dohromady žádají dotaci 97 milionů korun.
„Nejžádanější je oblast zachytávání dešťové vody s jejím využitím k zálivce, na ni míří přes 60 procent žádostí. Mezi žadateli převažují majitelé rodinných domů,“ řekla Früblingová.
Potřebu lepšího hospodaření s dešťovou vodou i jejího zachytávání v přírodě si uvědomují i jinde. Například v Kojetíně loni vzniklo biocentrum, které slouží k zadržení vody v krajině, návratu živočichů do volné přírody či ochraně před povodněmi.
Studie nabízí lokality pro nádrže
Kraj si zase v rámci podpory zadržování vody v přírodě nechal ke konci loňského roku zpracovat studii, která vytipovává lokality pro případný vznik malých vodních nádrží.
„Tyto nádrže slouží například k posílení celkové odolnosti krajiny, zelené infrastruktury v území, mimoprodukčních funkcí lesa a hydrologické sítě vůči negativním dopadům změny klimatu,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jan Šafařík.
Studie ukazuje místa, která jsou v kraji vhodná pro potenciální stavbu nádrží do velikosti dvou hektarů s výškou hráze do 2,5 metru.
