„Pro Jeseníky je puštík bělavý nejvzácnějším druhem, který se do zdejších lesů rozšířil teprve nedávno a v CHKO už založil malou populaci,“ informuje Daniel Křenek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).
V nejcennějších horských oblastech ochranáři evidují sedm lokalit, kde se tato sova vyskytuje.
„V Jeseníkách je výskyt puštíka bělavého soustředěn do oblasti starých bukových nebo smíšených lesů, a to zejména v širším okolí Vrbna pod Pradědem a Vernířovic. Je možné, že bude ještě i na jiných místech, ale ta se nám zatím nepodařila prozkoumat,“ přibližuje Křenek.
Puštík bělavý se do Jeseníků dostal zřejmě z Beskyd, kde dlouhodobě přebývá. „Vzhledem k tomu, že se tento druh sovy šíří, nedá se vyloučit ani výskyt v Rychlebských horách,“ doplňuje ochranář.
Společnost přátel Jeseníků v rámci monitoringu vzácných druhů nedávno zaznamenala puštíka mimo jiné také na Rýmařovsku.
„Pozorovat tyto velké sovy v divoké přírodě je úžasný zážitek a je radost vědět, že příroda Jeseníků je pestřejší o tak vzácný živý klenot,“ vyzdvihuje Ondřej Bačík ze zmíněné společnosti.
Spatřit puštíka bělavého je podle něho vzácnost. Je totiž extrémně plachý a nenechá člověka přiblížit na vzdálenost kratší než několik desítek metrů, poté obvykle okamžitě uletí.
Ohrožující kácení
Puštík bělavý hnízdí v dutinách starých a narušených stromů, ale naučil se obsazovat i nepoužívaná hnízda dravců. Bohužel, to se těmto sovám stává osudným.
„Často se setkáváme s tím, že těžaři kácí kůrovcové nebo teď povodněmi narušené stromy v Jeseníkách i jinde a do dutin stromů se samozřejmě nedívají. Puštíci bělaví a další sovy tak lehce přijdou o domov a v lepším případě skončí u nás na stanici, v horším uhynou,“ upozorňuje vedoucí zvířecí záchranné stanice v Pateříně na Olomoucku Ondřej Csik.
V CHKO Jeseníky ochranáři při posledním monitoringu zaznamenali několik druhů sov. Vedle puštíka bělavého i kulíška nejmenšího, výra velkého a puštíka obecného, který je v Česku nejběžnější sovou a hnízdí dokonce i v parcích ve větších městech.
Kromě toho ornitologové pozorovali vzácného sýce rousného, který žije hlavně v horských lesích s převahou jehličnatých dřevin, zejména smrku.
„Důvodem, proč není běžnou sovou, je víc. Jednak je vytlačován konkurenčně silnějším puštíkem obecným, ale především mu chybí v jehličnatých lesích dostatek dutin vhodných k hnízdění,“ vysvětluje Křenek.
22. září 2015 |
