Ve Ptení je jedno ze tří nákladových míst pro nákladní vlaky na páteřní trase z Prostějova do Konice a do Dzbele. Podle starosty Ptení Jiřího Porteše se zde každý den nakládá deset až patnáct vagonů.
Situaci zhoršila i skutečnost, že řada řidičů si přímo ve Ptení zřídila také jakési nelegální překladiště. Desítky obyvatel, kteří bydlí přímo u vlakového nádraží, tak trpí hlukem, otřesy, ale zejména v létě především všudypřítomným prachem.
V minulosti jezdily kamiony na nádraží do Ptení jinudy. Pozemky však patří soukromé firmě, která si je nyní oplotila. Jakmile těžká nákladní auta začala jezdit okolo rodinných domů, okamžitě přišly stížnosti. Zdejší obyvatelé sepsali petici a obec začala jednat.
„Odbor dopravy vydává na základě podnětu obce Ptení na snížení rychlosti a tonáže na místní komunikaci k nádraží návrh na stanovení místní úpravy provozu,“ potvrdil zahájení řízení vedoucí odboru dopravy na prostějovském magistrátu Miroslav Nakládal.
„Vyzýváme dotčené osoby, aby podávaly připomínky nebo námitky,“ doplnil.
Snížení rychlosti je pouze první krok
Rychlost chce obec na cestě k nádraží snížit minimálně na třicet kilometrů v hodině. Starosta Porteš však přiznává, že snížení rychlosti je pouze první krok.
„Ta silnice není vůbec dělaná na těžký provoz, a když jsme ji od kraje přebírali, nikdo s takovým provozem nepočítal. I když auto jede krokem a je sucho, stejně se práší. Když naprší, všude je zase bahno. V současné době je tam snad třicet centimetrů nánosu kůry, jak se sváží dřevo z kůrovcové kalamity, a nikdo to moc neuklízí,“ zlobí se Porteš.
U nádraží si navíc řidiči podle jeho slov udělali i jakési nelegální překladiště, aby ušetřili čas a nemuseli jezdit jinam. „Jednáme se správou železnic, která musí zasáhnout, a chceme zatlačit i na kraj,“ kroutí hlavou starosta.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) slíbila, že celou situaci bude řešit. Mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová sdělila, že už na jaře železničáři opravili, vyčistili a uklidili části kanalizace a zpevněné plochy a na příjezdové komunikaci zřídili malý vsakovací příkop.
Dopravci si zde udělali dočasnou skládku
„Většina plochy nákladiště je zpevněná a pro běžný provoz stačí, není důvod provádět její rozšíření. Problémem je, že nákladiště není využíváno pouze pro nakládku a vykládku z vagonů, ale mnozí dopravci ho zneužívají jako prostor pro zřízení dočasné skládky a dochází k překládání dřeva z nákladních vozů nikoli na vagony, ale na kamiony,“ přiznala Pistoriusová.
Cesta je tak zatěžována dvojnásobně. Správci železnice už podle ní připravují opatření, které by nelegálnímu překládání zamezilo.
Ptení kromě silnice k nádraží navíc už dlouhé roky zatěžuje těžká kamionová doprava, která vozí dřevo na místní pilu.
Těsně před posledními krajskými volbami olomoucké hejtmanství slibovalo, že urychlí stavbu obchvatu. Po volbách se vyměnila politická reprezentace a vše je jinak. Obchvat už není prioritou.
Starosta Ptení je z toho už otrávený. „Před volbami se projekt obchvatu rozjel, byly tři schůzky za sebou po měsíci, tak jsem tomu začal věřit. Byl jsem první naivní a přesvědčoval lidi, že se obchvat stavět bude. Přitom situace je pořád horší,“ zlobí se starosta.
Ptenská pila se snaží pomoci. Kromě toho, že před lety zaplatila projekt, nabízí pomoc třeba s výkupy pozemků.
Ptení není jediná obec v Olomouckém kraji, která se rozhodla bojovat proti těžkým nákladním autům sužujícím obyvatele. Zákaz průjezdu vozidel nad 12 tun začne brzy platit například na silnici v úseku od Olšan po Třebčín na hranici Prostějovska a Olomoucka.
Zákaz pro těžká nákladní auta si nedávno vymohly také Výkleky na Přerovsku a o stejný krok usilují i nedaleké Veselíčko a Dolní Újezd. Pro kamiony se kromě toho zavřela silnice z Olšan do Studence.
