Část stavby s označením IV. A vyřeší protipovodňovou ochranu jihu města a bude mít významný ekologický přínos.
„Na pravém břehu se rýsuje rekonstrukce a zvýšení hráze, dále revitalizační opatření mezi čistírnou odpadních vod a hranou vodního toku,“ naznačil mluvčí města Pavel Konečný.
„Žádná z již vybudovaných etap protipovodňových opatření neměla takovou podporu, jako má ta čtvrtá. Je to i tím, že ji nestavíme lidem pod okny, nebouráme a nestavíme mosty, nekomplikujeme a nezhoršujeme stavbou dopravu a stavbou neztrpčujeme lidem život,“ uvedl primátor Mirek Žbánek.
Netěžit! Rozlévat
Stavbě na pravém břehu řeku ustoupila zahrádkářská kolonie uvnitř záplavového území mezi protipovodňovou hrází a řekou.
Protipovodňová ochrana jihu Olomouce bude o roky dříve, vyžene zahrádkáře |
To, že ji není možné z řešení protipovodňové ochrany vynechat, potvrdila i letošní povodeň, neboť v místě, kde stávaly chatky, skleníky a přístřešky na nářadí, volně protékala voda.
„Po povodni se opět setkáváme s názorem, že na severu a na jihu města by stačilo odtěžení úseku řeky do hloubky. To by ale jen narušilo břehy, navazující krajinu včetně podzemních vod, žádné zkapacitnění a ochranu nemovitostí by to nepřineslo,“ zdůraznil vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka.
Na levém břehu odborníci revitalizují říční systém odstaveného ramene. „Právě revitalizace Mrtvého ramene je ukázkovou revitalizací říčního systému ve městě. Samostatně, bez vazby na protipovodňovou ochranu jihu města byla připravena již v roce 1997 a její provedení paradoxně zhatila právě největší povodeň, již si pamatujeme. Dolní napojení rameno otevře a propojí s hlavním korytem Moravy,“ popsal Loyka.
Při povodni se stane součástí zaplaveného území v systému „hráz – rozliv“. „A jak bude voda klesat, tak se zase postupně stane rameno v celé délce průtočným až do pozvolného poklesu,“ poznamenal mluvčí.
Název Mrtvé rameno již nebude platit, bude plnohodnotnou součástí řeky. „Bude živé a plné ryb, s výraznou přirozenou reprodukcí rybích druhů, které pro rozmnožování nemají podmínky v hlavním toku,“ doplnil Konečný.
„Ne, že by něco v hlavním korytě Moravy na jihu města bylo uděláno špatně, to jen ryby podle prostředí, v němž žijí, rozdělujeme do ekologických skupin a podle podkladu, substrátu k výtěru, kam kladou jikry i do reprodukčních skupin,“ vysvětlil Loyka.
V řece Moravě v Olomouci je 22 až 28 druhů ryb, škeble i raci. „Naštěstí zatím jen ti naši, původní. Ryby a obojživelníci přirozeně eliminují komáry, přesněji řečeno komáří larvy, takže i v tomto případě si příroda poradí,“ uvedl Loyka.
Čistota vody v Moravě se díky postupnému zapojení povodní poničených kanalizací a čistíren odpadních vod opět zlepšuje, což původním říčním druhům ryb, rakům říčním, velevrubům nebo škeblím svědčí.
Směrem k Holickému lesu leží území pro IV. B etapu, která se nyní schvaluje. „V případě krajiny ve městě se o nivě bavíme jako o území zaplavovaném, historicky formovaném a ovlivňovaném povodněmi. To, jak řeka při povodni ovlivňuje úroveň ostatních vod v nivě a hladinu podzemní vody, vidíme na postupném nárůstu hladiny v uzavřených jamách po těžbě štěrkopísku, jež jsou od řeky různě vzdáleny, kdy pískovna Cajnerák, Holické pískovny, ale i vzdálenější Hamrys jsou na pětiletém maximu hladiny vody,“ podotkl Loyka.
Ekosystém a řeka ve městě
Řeka i krajina kolem bude na jihu města zcela přístupná. Protipovodňová ochrana bude funkční, až bude postavena celá, tedy všechny její etapy, včetně té třetí, která se týká území od Hradiska proti proudu řeky. Nyní na tuto etapu probíhá architektonická soutěž.
Pro Olomouc zůstanou důležitými přirozené retenční schopnosti lužních lesů na území Litovelského Pomoraví. Ekosystém lužního lesa má a vždy mít bude pro ochranu Olomouce obrovský význam.
„Střídají se různé typy povodní, každá se chová trochu jinak. Protipovodňovou ochranu Olomouce za nás nikdo nikdy nad Olomoucí nevyřeší. Je to nutnost i jedinečná možnost zapojit řeku do organismu města,“ uzavřel primátor Žbánek.
