Pro pacienty by to mohlo znamenat, že si mnohem déle počkají na některé operace či vyšetření, jež nemocnice budou muset odložit, aby mohly lékaře přesměrovat na služby v rámci akutní péče.
Například ve Fakultní nemocnici Olomouc totiž podepsalo výpověď dohody o přesčasové práci 110 lékařů z 580, kteří přesčasy slouží. Nejvíce jich je z porodnicko-gynekologického oddělení, novorozeneckého oddělení a III. interny.
Holding Agel, jenž v kraji provozuje nemocnice v Přerově, Prostějově, Šternberku a Jeseníku, prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že situaci nebude blíže komentovat.
Podle informací MF DNES se však v prostějovské a přerovské nemocnici k hromadnému protestu připojila polovina personálu. Jen v Prostějově by mělo jít o šest desítek doktorů napříč odděleními.
V Nemocnici Šumperk pak výpověď z přesčasů ze solidarity ke kolegům podepsalo všech patnáct lékařů interny.
Ředitelé nemocnic tak vzhledem k tomu, kolik lékařů jim může od 1. prosince chybět, horečně jednají a připravují krizový scénář. Podotýkají ale, že i kdyby došlo na nejhorší, nepřetržitý akutní provoz bude nadále zajištěn a v žádném případě tak nemůže dojít k ohrožení života či zdraví pacientů, kteří by potřebovali pomoc neodkladně.
„Jednotlivá pracoviště budou situaci řešit různě podle toho, co bude pro jejich lékaře a udržení provozu nejvhodnější varianta,“ vzkázal třeba ředitel fakultní nemocnice Roman Havlík.
Za rok odsloužila 1 110 hodin přesčasů
Důvod protestu ilustruje na svém příkladu lékařka jedné z okresních nemocnic v regionu, jež si nepřála uvést jméno. Za sebou má dvacet let praxe, v poslední době pracuje na vyšší pozici a běžně odslouží šest přesčasových služeb za měsíc.
Loni tak byla v práci 1 110 hodin navíc, což je téměř třikrát víc, než dovoloval zákoník práce. Teď proto podepsala výpověď dohody o přesčasové práci, což bude pravděpodobně znamenat, že od prosince začne domů obvykle odcházet po skončení běžné pracovní doby.
„Jako lékaři držíme 24hodinové služby sedm dní v týdnu ve všech nemocnicích. Je pak jasné, že je potřeba enormní množství personálu, který ale chybí, a lékaři vlastně zajišťují služby mimo rámec zákona,“ upozornil Ondřej Malchar ze Sekce mladých lékařů ČLK.
„Je to neúnosné a donekonečna to takto dělat nelze,“ dodal vedoucí lékař ambulantního úseku porodnicko-gynekologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice. Podle něj nejde jen o přesčasy, ale o celý systém.
„Není to chyba těch jednotlivých nemocnic, jejich ředitelé jsou jen obětí špatně nastaveného zdravotnického systému, jenž je tu už desetiletí a nic se s tím nedělá. Tato akce možná konečně bude impulsem ke změně. Tu nemůže udělat lékařská komora ani pacienti, ta musí přijít ze strany politiků,“ zdůraznil Malchar.
Kliniky hlásí až stoprocentní účast
Poslanci nedávno schválená novela zákoníku práce, která zvýšila legální počet přesčasových hodin za rok z dosavadních 416 na 832, byla podle organizátorů protestu poslední kapkou, jež přiměla lékaře jednat.
Například ve fakultní nemocnici se k hromadnému protestu připojila stovka lékařů z jedenácti klinik včetně celého novorozeneckého oddělení, stoprocentní účast hlásí i interna šumperské nemocnice.
„Aktuálně u nás pracuje 180 lékařů, oznámení o ukončení výkonu práce přesčas máme od patnácti z nich. Jde o lékaře interního oddělení,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice Šumperk Martin Polach.
Ten už přemýšlí, jak bude situaci řešit. „K omezení akutní péče určitě nedojde. Jaký dopad bude mít rozhodnutí lékařů podpořit celostátní protest na poskytování ambulantní specializované péče nejsme schopni v tuto chvíli predikovat,“ doplnil.
Protest podporují i ti, kteří přesčasy nemají
Podobně se vyjádřilo i vedení Fakultní nemocnice Olomouc, které se celou situací rovněž intenzivně zabývá. „Určitě vždy zajistíme nepřetržitý akutní provoz,“ zdůraznil ředitel Havlík.
Lékaři v kraji se protestem snaží upozornit i na to, že se vzhledem k nastaveným podmínkám ve zdravotnictví cítí dlouhodobě přetěžovaní, vyčerpaní z mnohahodinové absence spánku a vadí jim, že mají extrémně málo času na osobní život.
Žádají i zvýšení základní mzdy, jež se u atestovaného lékaře pohybuje kolem 230 korun na hodinu. Většinou si tak lékaři přivydělávají právě prací přesčas, která pak běžně tvoří téměř polovinu výdělku.
Podle lékařů nejde o to, že by pracovali přesčas nedobrovolně. Tvrdí ale, že je k tomu nutí okolnosti.
„Absurdnost celé situace dokládá i fakt, že kdyby byla účast lékařů na protestu jen třeba dvacet třicet procent, tak všichni ostatní, kteří by vzali přesčasy za ně, vyřeší celou situaci tím, že ten zákon vlastně ještě více poruší, což je paradox,“ přemítá za pořadatele protestu Malchar.
Protest v kraji podporují i oborové organizace, jichž se přesčasy netýkají, jako zdravotnická záchranná služba či Sdružení praktických lékařů.
„Jako praktici jsme většinou soukromníci, ale nemocniční lékaře a jejich důvody chápeme, takže zvolené rozhodnutí plně podporujeme,“ uvedla předsedkyně sdružení Jarmila Ševčíková.
14. září 2023 |
