V roce 1991 Mostkovice, o patnáct let později také Držovice. Dvě zkušenosti s obyvateli místních částí, kteří raději volili nejistou, avšak samostatnou budoucnost, má město Prostějov ve své porevoluční historii.
Hlavně v případě Držovic přitom byla příčinou nespokojenost lidí s tím, jak se o ně radnice stará. Hlavním argumentem pro odtržení bylo, že město na tuto okrajovou čtvrť zapomnělo, přehlíželo ji a neinvestovalo sem dostatek peněz.
Podobné „separatistické“ tendence do budoucna podle Martina Hájka ze Spolku za staré Vrahovice mělo zastavit rozdělení Prostějova na čtyři samosprávné obvody. Radnice však tento nápad smetla ze stolu.
„Projednávali jsme informativní materiál, co by rozdělení města na samostatné části znamenalo, co bychom museli udělat a kolik by to stálo peněz. Současná radniční koalice takový návrh nepodpoří. Nepovažujeme ho za rozumný. Jen ve Vrahovicích by byly náklady několik milionů korun,“ prohlásil náměstek primátora Prostějova Jiří Pospíšil.
Podle něj je v Česku jen několik největších měst - jako Praha, Brno a Ostrava - rozděleno na samosprávné obvody. Sídla jako Olomouc, Zlín nebo Přerov mají jen jedno zastupitelstvo.
„Každá místní část by musela mít starostu, zastupitelstvo, musel by tam být minimální aparát a hospodářka. Musela by se zřídit úřední deska, datová schránka a další věci. Většina krajských měst podobné velikosti to nemá. Je to nesmysl a byly by to úplně zbytečné náklady. Tyto peníze můžeme využít někde jinde na jiné věci,“ tvrdí Pospíšil.
Ve finále by se tím mohlo ušetřit, říká autor nápadu
Předkladatel návrhu Martin Hájek je zklamaný. „Domnívám se, že snaha přiblížit rozhodování občanům je vždy krok správným směrem a dává to lidem větší pocit sounáležitosti s městem,“ řekl Hájek, který byl kandidátem Změny pro Prostějov do zastupitelstva. Opozice projednání jeho návrhu podpořila.
„Transparentnější rozhodování blíže lidem by mohlo vést k větší úspornosti a ve finále by se tak mohlo ušetřit. Je to ale otázka priorit. Pokud současné vedení města nemá o tento návrh zájem, mrzí mě to,“ dodal.
Návrh na rozdělení Prostějova počítá se čtyřmi samosprávnými obvody. Pro zvětšení mapy klikněte.
Hájek navrhl rozdělení Prostějova na části Střed, Vrahovice, Žešov a Západ, který sdruží Krasice, Domamyslice a Čechovice. Centrální část s téměř čtyřiceti tisíci obyvateli by spravovalo přímo statutární město Prostějov, pro Západ a Vrahovice se čtyřmi tisíci a Žešov s třemi stovkami lidí by vznikla co nejmenší místní zastupitelstva se sedmi a pro Žešov s pěti členy.
Proti separatistickým tendencím začala po odtržení Držovic bojovat i prostějovská radnice. Zřídila osadní výbory a kromě toho se s obyvateli okrajových částí snaží několikrát za rok sejít na společných diskusích.
„Myslím si, že decentralizace není v tuto chvíli na pořadu dne a ani ve Vrahovicích není aktuální,“ prohlásila primátorka Prostějova Alena Rašková.
Činnost osadních výborů, které nemají žádné pravomoci a jejichž členové jsou jmenováni městským zastupitelstvem v Prostějově, však dost často čelí kritice. Není výjimkou, že v jejich čele jsou například radní města nebo jejich přívrženci.
„Jsem pro, aby se zpracovala cestovní mapa. Je třeba udělat ekonomickou, právní a finanční analýzu všech kroků, které jsou nezbytně nutné k decentralizaci města, a udělat také analýzu toho, kde budou nevýhody. Pak se teprve lze kvalifikovaně rozhodovat,“ podpořil Hájkův návrh například opoziční zastupitel z hnutí ANO František Filouš.
