Příběh výjimečného prostějovského svatého místa se začal psát už v roce 1674, kdy byl do hluboké jámy v dnešní Demelově ulici uložen základní kámen původní barokní synagogy. Jejím hlavním zakladatelem byl rabín Kalev Feivel, jenž také po dostavbě synagogu otevřel slavnostní bohoslužbou.
Podle dochovaných zdrojů se k synagoze váže i legenda o zázraku, podle níž měla v den slavnostního zahájení stavby vypuknout velká bouře.
„Jáma k zapuštění kamene se v mžiku naplnila vodou, zmizela a nemohli ji najít. Po půlhodině ale voda opadla, kámen byl položen a slavnost mohla začít,“ popsala Jana Gáborová ze spolku Hanácký Jeruzalém.
Barokní synagoga sloužila věřícím až do roku 1903, kdy byla stržena a na jejím místě vznikl nový, bohatě zdobený secesní svatostánek. Nová synagoga, prostějovský Templ, byla dokonce třípodlažní. Architektem rohové budovy byl přerovský rodák a architekt Jakob Gartner, který byl autorem i dalších moravských synagog, třeba v Olomouci či Kroměříži.
Inspiraci pro model poskytla diplomová práce
Unikátní budovu synagogy si nyní mohou prohlédnout zájemci díky 3D modelu, jejž u příležitosti trojvýročí vytvořili členové spolku. Autoři, modeláři Jan Lázna a jeho syn Richard, vytvořili zmenšeninu v poměru 1:75 na několika tiskárnách a skládali jej z více kusů. Model zaujme především propracovanými detaily.
„Inspirací k jeho tvorbě byla diplomová práce bývalé studentky Technické univerzity z Vídně Irene Moser. Před několika lety jsme zde představili panelovou výstavu virtuální rekonstrukce synagogy, jež vznikla na základě jejích fotorealistických obrázků obsažených v diplomové práci. Cesta k tisku samotného 3D modelu však byla ještě dlouhá,“ poznamenal předseda spolku Michal Šmucr.
Studentka z Vídně vytvořila virtuální rekonstrukci prostějovské synagogy |
V roce 1939 sloužila nová prostějovská synagoga svému účelu naposledy, o rok později byla uzavřena a stalo se z ní skladiště. Během druhé světové války pak stavba přežila i pokus o vypálení, její zkáze zabránilo patrně to, že přímo navazuje na sousední budovu školy.
Nicméně po válce už do jejích prostor věřící znovu nezamířili. Z více než dvanácti set Židů se totiž do Prostějova vrátila jen přibližně stovka, Židovská obec se proto rozhodla nevyužívanou budovu prodat Církvi československé husitské.
Na otevření dorazil i biskup
Svatostánek tak prošel třetí přestavbou. Návrh, jehož výsledkem je prostý Husův sbor v duchu minimalismu, vytvořil olomoucký architekt Hubert Aust. Po přestavbě budova získala nové zdobené vitrážové okno se symbolem kříže a kalicha, zdobený obětní stůl a monumentální plastiku Krista od akademického sochaře Jana Třísky. Kříž ozdobil také malou věž.
„Kostel byl slavnostně otevřen a vysvěcen 11. září 1949 u příležitosti životního jubilea moravského biskupa Bohumíra Cigánka, který se akce také osobně zúčastnil. Zajímavostí byla účast několika tisíců věřících,“ popsal historik prostějovského muzea a kurátor výstavy Filip Gregor.
Ocenil ho císař, pak odkaz architekta synagog z Prostějova ničili nacisté |
Ti, kteří by chtěli o historii místa vědět víc a prohlédnout si výstavu, do něj mohou nahlédnout každou neděli dopoledne po bohoslužbě.
„Panely i model budou v prostorách umístěny po celý rok. Po předchozí telefonické domluvě je pro skupiny možné také zajistit prohlídku budovy s odborným výkladem,“ sdělila duchovní Církve československé husitské Ivana Krejčí.
24. ledna 2021 |
