Autoři petice proti používání glyfosátů na hubení plevele doložili, že jedové látky byly opět použity blízko dětského hřiště. | foto: Petiční výbor

Konec jedovatým postřikům, žádá další petice v Prostějově

  • 1
Přes 1 600 lidí podepsalo už druhou petici proti používání chemických látek na hubení plevele v Prostějově. Autoři doložili další případy používání jedů v těsné blízkosti dětského hřiště. Radnice namítá, že chemické postřiky omezuje.

Petice uvádí, že město slíbilo předem oznamovat místa postřiků, ošetřené plochy označovat a u mateřských i základních škol, sportovišť či dětských hřišť ošetřovat plochy párou, což ale nedodrželo.

„V Brně, Jeseníku a dalších městech to bez chemie jde. Nesouhlasíme, aby byl k ošetřování veřejné zeleně a hubení plevele používán glyfosát a další škodlivé látky. Požadujeme, aby se tyto přípravky přestaly ve veřejném prostoru používat,“ stojí v petici.

Radnice namítá, že používá pouze povolené látky a pravidla pro jejich aplikaci tamní společnost FCC zabezpečující městu technické služby striktně dodržuje.

„Veškeré dohody jsou plně respektovány. Plochy, kde se provádí chemický postřik, jsou označeny, a pokud se jedná o plochy v zeleni, tak i předem nahlášeny. Novou diskusi bohužel rozvířila zřejmě aktivita společnosti, která prováděla chemické ošetření na sídlišti Šárka v režimu následné péče,“ uvedla mluvčí radnice Jana Gáborová.

Město zároveň začalo na likvidaci plevele využívat parní stroj. Loni byly náklady na páru přes 280 tisíc korun, letos už přes 780 tisíc.

„Pro rok 2021 je v investičním plánu FCC pořízení další nástavby, kterou lze k tomuto způsobu likvidace plevele použít, ještě před zahájením sezony. Pokud bude třeba, tak firma počítá i s možností opětovného zapůjčení stroje,“ sdělila Gáborová.

Vznikla také mapa s vyznačením lokalit, kde je alternativní způsob využíván,“ dodala. Za chemické postřiky Prostějov loni zaplatil 474 tisíc korun, letos jen 217 tisíc.

Použití chemie skončilo dalším přiotráveným psem

Jedna z autorek petice, Jana Jílková, potvrdila, že v létě viděla parní stroje u školky na sídlišti Svobody.

„Byla jsem naprosto nadšená, ale ještě ten den se na Šárce zase stříkalo hlava nehlava u dětských hřišť. Cedulky byly po celé Šárce. Jednalo se o zkroucený kancelářský papír připíchnutý rýsováčkem ke klacíku. Pokud si kolemjdoucí nedal tu práci a nerozbalil si jej, neměl o ničem ponětí,“ popisuje Jílková.

„Z tohoto dne byla hlášena i otrava ročního pejska Máši, akutní průjmy a zvracení,“ dodává žena, která má v ruce i fotografie jako důkaz.

Vlna nevole s používáním jedovatých herbicidů na hubení plevele se v Prostějově zvedla loni na jaře poté, co ve městě došlo k sérii otrav psů. Vznikla petice, kterou podepsalo přes osm stovek lidí, ale úspěch neměla.

Město jedovatý roundup zakázalo pouze na čas. Látky na bázi glyfosátů přitom Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označila za pravděpodobně karcinogenní.

Zkušenosti z jiných měst podle Jílkové ukazují, že plevel lze likvidovat i bez použití chemie, ačkoliv jsou alternativní metody méně efektivní a dražší.

„Co člověka vede ke změně chování? Dosažené vzdělání, úroveň poznání a v našem případě i snaha dělat svou práci s co nejmenším negativním dopadem na životní prostředí,“ vysvětlil například ředitel Technických služeb města Příbrami Pavel Mácha, proč společnost chemické postřiky nahradila strojem na bázi horké vody.

Chemii už nepoužívá řada měst

Zařízení spaří plevel, který uschne, a osvědčilo se i při mytí odpadových nádob, laviček nebo graffiti. Chemické postřiky vyřadily i Jeseník, Brno nebo Kutná Hora.

Petici již organizátoři předali na prostějovskou radnici, která ubezpečila, že ji podle stanovených pravidel projedná vedení města.

„Naším cílem je úplné zastavení používání škodlivých látek. Chci poděkovat těm, kteří připojili podpis, a vyjádřili tak nesouhlas se současným způsobem hubení plevele, ošetřováním veřejné zeleně ve městě a se zakládáním květnatých luk a záhonů,“ podotkla Jílková.

Běžnou praxí totiž je, že technické služby nejprve jedovatým herbicidem vypálí kus trávníku, a následně na něm vznikne květnatá louka.

„Květnaté louky jsou malým krůčkem k ekologičtějšímu a mikroklimaticky příznivějšímu bydlení lidí ve městech. Když už zmiňujeme ekologii, květnatá louka se dá založit i bez použití chemie, a to i bez likvidace původního porostu totálními herbicidy,“ komentovala tuto praxi třeba místostarostka pro životní prostředí Prahy 12 Eva Tylová.

Městská část květnaté louky zakládá a herbicidy nepoužívá.