Smlouvy později napadl jeden z neúspěšných uchazečů ve výběrovém řízení na přestavbu centra a po několikaletých peripetiích je soudy zrušily. Investor se ještě s dovoláním snažil případ zvrátit u Nejvyššího soudu. Tam však neuspěl.
„Nejvyšší soud v rozsudku už dřív vyslovil závěr, že v případě, kdy obec ve zveřejněném záměru stanoví podmínky, a tyto podmínky při uzavření kupní smlouvy nejsou splněny, jde o kupní smlouvu uzavřenou v rozporu se zveřejněným záměrem, která je právním úkonem neplatným. Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání, dovolání odmítl pro nepřípustnost,“ konstatovala v rozsudku předsedkyně senátu Nejvyššího soudu v Brně Hana Gajdzioková.
Konkrétně šlo o to, že radnice stanovila jako jednu z podmínek výběrového řízení na přestavbu centra výstavbu kulturního sálu pro 500 lidí. Ve smlouvách uzavřených s vítězem soutěže však tento závazek chyběl. Město se rozhodlo, že si kulturní sál postaví samo. Tím porušilo rovné podmínky soutěže.
Investor, společnost Manthellan, se podle mluvčího Juraje Aláče s rozsudkem a jeho odůvodněním nyní podrobně seznamuje.
„Následně zváží další právní kroky na obranu svých práv a legitimních obchodních zájmů,“ doplnil Aláč.
Radnice námitky ke smlouvě dlouhodobě ignorovala
Postup radnice dlouhodobě kritizovala prostějovská opozice. „Z rozsudku Nejvyššího soudu plyne, že smlouva o smlouvách budoucích mezi městem a společností Manthellan nikdy nevznikla. Kauza paralyzovala rozvoj centra našeho města na dlouhých deset let,“ prohlásil opoziční zastupitel Aleš Matyášek.
Ten je přesvědčen, že už při prvních pochybnostech bylo povinností města obrátit se na soud, aby celou záležitost přezkoumal.
„Místo toho radniční koalice tvrdošíjně odmítaly návrhy na toto řešení a stejně tak ignorovaly zjištění kontrolního výboru z února roku 2012,“ konstatoval Matyášek.
Podle něj je nyní nutné odhalit veřejnosti, kdo a jakou roli v celém případu sehrál. Smlouvu s investorem zastupitelstvo schválilo v létě roku 2010 jednohlasně. Později však někteří tehdejší zastupitelé začali tvrdit, že je vedení města oklamalo a nepředložilo jim posudek nezávislého právníka, který smlouvu nedoporučil.
Střed města za kostelem Povýšení svatého Kříže mezitím pustl. Zůstala zde odpudivá tržnice a chátrající kulturní dům. Radnice však nemohla nic dělat, protože byla vázaná smlouvou s investorem.
Investor žádá za zmařenou investici 320 milionů
Po letech váhání se nakonec investorovi jako první postavila tehdejší primátorka Alena Rašková. Město si najalo právníky, vypovědělo smlouvy o pronájmu dotčených pozemků a strhla se lavina vzájemných žalob.
Investor například těsně před Vánocemi zablokoval jediné velké parkoviště v centru a zdůvodnil to archeologickým průzkumem. Primátorka Rašková později na místo poslala bagry, zátarasy nechala odvézt a plochu opět uvolnila pro parkování aut.
„Jsem ráda, že máme konečně volné ruce a už nemusíme mít obavy. Nejvyšší soud s konečnou platností potvrdil, že smlouvy jsou neplatné. Jsem také ráda, že nám zůstal kulturní dům a můžeme ho začít v klidu opravovat. Sál je jedinečný. Je to sice stavba reálného socialismu, ale za chvíli to bude v podstatě historická památka,“ reagovala Rašková.
Za společností Manthellan stojí za ním stejná skupina okolo podnikatele Richarda Morávka, která v Olomouci postavila nákupní centrum Šantovka. Po Prostějovu teď investor požaduje náhradu škody ve výši 320 milionů korun, což radnice odmítá. Mezitím už vypsala architektonickou soutěž na novou podobu centra.
„Jde nám o to, aby jižní část centra byla revitalizována v souladu s historií města a s potřebami jeho obyvatel,“ řekl primátor František Jura.
