Do soutěže vyhlášené prostějovskou radnicí loni na podzim se měli hlásit amatéři, tedy studenti výtvarných oborů místních škol s uměleckým zaměřením.
„Dva návrhy byly od studentů z ART ECON, jeden z Gymnázia Jiřího Wolkera, jeden ze ZŠ Melantrichova a trojice od žáků ZUŠ Vladimíra Ambrose,“ shrnula náměstkyně primátora Milada Sokolová (ODS).
Původně chtěla radnice vybrat tři nejlepší návrhy, přičemž autoři třetího a druhého místa měli získat odměnu dva tisíce korun, vítěz pak deset tisíc.
„Komise se shodla, že řada námětů byla inspirativní a nápaditá. Studenty bychom rádi pozvali na radnici, poděkovali jim a předali drobnou odměnu. Akceptovali jsme však názor profesionálních grafiků a nebudeme vyhlašovat vítěze ani stanovovat pořadí,“ uvedl primátor František Jura (ANO) s tím, že radnice teď o zpracování loga požádá profesionální agenturu.
Soutěž utnutá před cílem
Prostějov přitom soutěž na nové logo připravil už v roce 2013. Tehdy se v první fázi sešla více než stovka návrhů, do finále postoupilo pět prací. Mezi nimi i logo renomované české grafičky Věry Marešové, která je mimo jiné autorkou loga a vizuálního stylu města Brna z roku 2005, za nějž získala Národní cenu za design.
O vítězi měli rozhodnout lidé na webu města, nejblíž vítězství byl právě návrh Marešové. Vedení města se ale rozhodlo soutěž těsně před vyhlášením výsledků uzavřít bez vítěze. Učinilo tak v reakci na negativní komentáře a vlnu kritiky od části obyvatel.
„Negativní reakce jsou naprosto běžná věc, když se tvoří něco nového. Očekávání je u každého jiné a tomu pak odpovídají i reakce,“ komentovala tehdy Marešová situaci pro MF DNES.
Po nevydařené soutěži dostala pouze symbolickou část odměny, takzvané skicovné, ve výši deset tisíc korun a město na dalších deset let zůstalo u starého historického loga zobrazujícího erb.
Nový a sjednocený styl chtějí i v Přerově
Novou vizuální identitu chce letos najít rovněž Přerov. Detaily vedení města teprve připravuje, vše míní projednat na jaře tak, aby mohlo rozhodnout, jakým způsobem zadá soutěž. Na potřebu mít jednotný vizuální styl upozornil loni na jaře zastupitel a marketingový specialista Jaromír Horký (Piráti).
Prostějov (vlevo) a Přerov zatím stále jako logo města používají erby.
„Materiály vydávané městem jsou každý jiný. Od návrhu rozpočtu přes tiskové materiály, prezentace až po plakáty v ulicích. Když člověk do Přerova přijede, tak není schopen rozlišit, co patří městu a co je soukromé osoby. A to je špatně,“ vysvětlil.
„Pokud město do něčeho dává peníze, je vhodné, aby to lidé byli schopni rozpoznat. Netýká se to jen turistů, ale i místních, kohokoliv, kdo je v kontaktu s úřadem nebo městskými institucemi,“ dodal.
Logo a vizuální styl by měly vytvořit specializované firmy, o vítězném návrhu pravděpodobně rozhodne odborná porota.
„Dobrý vizuál může vylepšit marketing města, což Přerov potřebuje – v okolí nemá zrovna dobré jméno. Samozřejmě to zpočátku přinese nějakou nevoli, každý člověk má jiný vkus, ale časem se s tím lidé sžijí. Je to i na odvaze radnice, aby se nebála změnu prosadit,“ dodal Horký.
I Přerov zažil neúspěšnou soutěž na nové logo, v roce 2016 odborná porota ze dvou stovek návrhů vybrala pět, ovšem radní vítěze neurčili.
Odlišit se na každém kroku
Jednotný vizuální styl zatím nemá pětina ze sedmadvaceti českých statutárních měst. Například Olomouc má vizuální identitu od roku 2008, jejím autorem je Jan Kolář z pražského studia Kolargrafik.
Vedení krajského města společně s odbornou porotou vítězné logo vybralo z 245 návrhů. Inspirováno je šachovnicí, jež zdobí ve znaku moravskou orlici, zachovává rovněž její červeno-bílou barevnou kombinaci.
Výhody vizuální komunikace začínají objevovat i menší města, řada se rozhodla nejen pro vytvoření loga, ale celé vizuální identity. Tu má v kraji zpracovanou třeba Šumperk. Vychází z bohaté městské architektury, z níž se do loga promítl vzor jedinečného radničního vikýře – tvoří tvar písmene m.
„Z designu loga se pak tvoří další grafické prvky a vzniká navazující grafický jazyk – grafický vizuální systém. Proto je již při navrhování logotypu nutné myslet i na jeho další používání. Snažit se v něm ztvárnit nějaký silný prvek, který se pak stává tím nosným pilířem celého toho systému,“ popsal autor šumperského vizuálního stylu Lukáš Taneček.
Podle něj je také nutné, aby město umělo s materiály pracovat a nebálo se grafický design začlenit do každodenního života.
