Symbolický náhrobek rabína Horowitze na místě bývalého židovského hřbitova v Prostějově, který v roce 2017 poničil školák. | foto: Tomáš Frait, MAFRA

Židovská nadace chce v Prostějově obnovit náhrobek rabína zničený školákem

  • 3
Dobročinná židovská nadace by ráda obnovila připomínku rabína Horowitze, kterou loni v místě bývalého židovského hřbitova v Prostějově zničil školák. Památkáři nejsou proti. Nadace také z dobových snímků zjistila, že tu náhrobek byl ještě po konci války, a začala po něm pátrat.

Vrchní prostějovský rabín Cvi Jehošua Horowitz, od jehož úmrtí letos uplyne 200 let, byl ve své době uznávanou autoritou. Jeho dvě náboženské knihy dodnes citují studenti ješiv, židovských náboženských škol. Od roku 2013 měl Horowitz v místě bývalého židovského hřbitova u školy a reálného gymnázia v Prostějově, kde je pohřbený, plastovou provizorní napodobeninu náhrobku.

Umístil ji sem rabín Louis Kestenbaum z USA, jenž založil dobročinnou nadaci WMSBG Kolel Damesek Eliezer, jež se dlouhodobě zabývá obnovou židovských hřbitovů ve světě. Náhrobek loni v dubnu zničily děti, nadace chce ale připomínku obnovit.

„Náhrobek Horowitze byl obezděn zdí, která byla k jižní straně hřbitova přistavěna později po jeho založení. Podle dobových snímků muzea Jad vašem v Izraeli byly náhrobky ve zdi ještě po konci války,“ vysvětluje zástupce nadace Tomáš Jelínek.

Náhrobky ve zdi hřbitova

„Proto se domníváme, že ještě dnes mohou žít pamětníci, kteří si mohou pamatovat, kam se tyto náhrobky tehdy dostaly. Nález nenápadného Horowitzova náhrobku by byl z historického hlediska velmi cenný,“ dodává.

Nadaci se již podařilo najít desítky jiných náhrobků ze zrušeného židovského hřbitova. V Prostějově bylo druhé největší židovské ghetto na Moravě a u reálného gymnázia jsou dodnes v zemi ostatky možná až dvou tisíc židovských obyvatel města. Hřbitov za války zlikvidovala místní radnice poté, co ho nacisté zkonfiskovali. Kameny rozdala a rozprodala.

Náhrobky nebo jejich úlomky nadace objevila přímo v Prostějově, ale i v Seloutkách, Žešově, Sněhoticích či v Ondraticích. Například v Drozdovicích mají lidé z náhrobků dokonce vydlážděný dvůr. Nadace nabídla, že jim zaplatí zcela novou dlažbu, majitelé však požadují další peníze.

Památkáři: Bylo to nedůstojné, plast ať vystřídá ušlechtilý materiál

Židovský hřbitov v Prostějově je kulturní památkou, s obnovením připomínky Horowitzova náhrobku by památkáři souhlasili.

„Z hlediska památkové péče ničemu nevadí, aby tam připomínka byla. Plastový náhrobek, který byl zničen, jsme brali jako provizorium, bylo to zcela nedůstojné a nevhodné kulturní památky, ale tolerovali jsme to,“ řekl vedoucí oddělení památkové péče na prostějovském magistrátě Marek Perůtka.

„Nová připomínka by měla být z nějakého ušlechtilého materiálu, z kamene, a s příslušnými nápisy či vysvětleními,“ dodal s tím, že nejlepším řešením by bylo svěřit úkol kvalitnímu sochaři.

„Novodobými výrazovými prostředky by označil hrob a přinesl celkovou informaci. Každopádně nechceme být ti, kdo by nadaci bránili v obnově,“ ubezpečil památkář.

Rehabilitace hřbitova vzbudila ve městě odmítavé i útočné reakce

S obnovou náhrobku rabína chce pomoci i prostějovský spolek Hanácký Jeruzalém.

„Plocha starého židovského hřbitova je kulturní památkou, a proto je nutné k ní v souladu s tímto faktem přistupovat včetně obnovy Horowitzova náhrobku. Pokud bude potřeba, náš spolek je připraven se na jeho obnově podílet sbírkou,“ potvrdil předseda spolku Michal Šmucr.

Rabi Cvi Jehošua Horowitz byl členem významného rabínského rodu Horowitzů. Působil jako vrchní rabín v Jemnici, Třebíči a v Prostějově. Již v mládí byl uznáván pro svůj bystrý úsudek při výkladu Tóry a vysloužil si pojmenování Reb Jehošua Charif. Vrchním rabínem v Prostějově byl zvolen někdy po roce 1807. Zemřel 16. listopadu 1816 ve věku 62 let a je pochován na zdejším židovském hřbitově, kde měl připomínku náhrobku.

Dobročinná nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer usiluje také o celkovou rehabilitaci židovského hřbitova. Dnes je zde parčík, kde lidé venčí psy. V Prostějově však proti tomuto projektu vznikla petice a objevily se i otevřené antisemitské reakce.

Celá věc získala i mezinárodní rozměr. Nad postojem města se v pravidelné zprávě o stavu lidských práv ve světě pozastavila americká diplomacie. V kapitole o antisemitismu zmiňuje odpor představitelů města Prostějova k rehabilitaci. Vedení radnice to odmítlo. Do sporu se nakonec vložil šéfporadce bývalého premiéra Sobotky Vladimír Špidla jako mediátor.