„Toto akutní horečnaté virové onemocnění přenášené komáry se vyskytuje především v tropických a subtropických oblastech. Vietnamka žijící na Šumpersku a Šternbersku, která zavítala do své domoviny, se navíc musela nakazit opakovaně, protože teprve pak se tato nemoc rozvine do své závažnější krvácivé formy,“ uvedl Zdeněk Prokeš, primář infekčního oddělení Nemocnice Agel Prostějov.
To je spádové pro stovky tisíc obyvatel Olomoucka, Prostějovska, Přerovska a Šumperska a ročně hospitalizuje tisícovku pacientů s infekčními nemocemi.
Před několika lety skončila v jeho péči i zhruba čtyřicetiletá žena, jež se po dovolené v Brazílii vrátila domů na Šumpersko a zničehonic zežloutla. Měla vysoce nadlimitní jaterní testy a lékaři u ní nakonec jako u první v republice diagnostikovali žlutou zimnici.
Případy exotických chorob jako horečka dengue nebo malárie jsou u nás naštěstí výjimečné. Mnohem více lidem hrozí, že se nakazí průjmovými onemocněními, která v létě kulminují, především salmonelózou či kampylobakteriózou, tedy akutní průjmovou nemocí doprovázenou bolestmi břicha a horečkou.
Letošním specifikem oproti minulému roku byl pak nezvykle velký výskyt žloutenky typu A.
„Naše oddělení se o prázdninách potýkalo se středně velkou epidemií této virové žloutenky, jež se vyskytla především na Přerovsku a Šternbersku. Pacientů bylo více, než je obvykle,“ přiblížil Prokeš. Podle něj šlo většinou o děti a nákaza se do kraje dostala zřejmě z Ostravska, kde propukla epidemie.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve statistikách za červenec eviduje v Moravskoslezském kraji desítky případů hepatitidy A, počty nakažených žloutenkou A a C v Olomouckém kraji přesáhly padesát případů.
Dal si dvě bagety a do 48 hodin zemřel
Lékaři o prázdninách zaznamenali také výrazný nárůst infekcí zažívacího traktu. „Průjmů se závažným průběhem přibylo o třetinu, u obávané kampylobakteriózy počet léčených případů vzrostl na dvojnásobek,“ přiblížil Prokeš s tím, že jde o špičku ledovce.
„Ne všechny případy jsou hospitalizovány a u nás skončí jen ty komplikované, s dehydratací a těžkým průběhem,“ upozornil.
Černého kašle v kraji výrazně přibývá, nejvíc na Olomoucku |
I průjem nebo salmonelóza mohou skončit dokonce tragicky. „Vybavuji si muže kolem třiceti let, který si dal dvě bagety z nějakého supermarketu a do 48 hodin nemoci podlehl. Dostal septickou formu salmonelózy a ještě k tomu měl srdeční vadu,“ popsal lékař.
Statistiky SZÚ evidují za červenec v regionu 138 případů kampylobakteriózy, od začátku letošního roku jich bylo 634.
„Tato nákaza je spojená s krvavým průjmem, bolestmi břicha, horečkami, nevolností a někdy i zvracením,“ popsala mluvčí ústavu Štěpánka Čechová. Salmonelózou pak v kraji jen za červenec onemocnělo 65 pacientů, celkově jich letos bylo 200.
„Tyto infekce vznikají nejčastěji z nedostatečně tepelně upraveného jídla, případně z pokrmů, které v teplých měsících podléhají rychlé zkáze. Vysoké teploty tedy mohou hrát roli,“ poukázal Prokeš.
Rizikové jsou tak podle něj zejména letní akce a festivaly, kde jídlo nemusí být dobře připravené. „Po takových akcích se virové infekční průjmy objevují často,“ varoval primář.
Očekává se nástup nemocí z klíšťat i covidu
Praktičtí lékaři se ale nejčastěji setkávají s problémy způsobenými domácím grilováním. „Jde o nedostatečně tepelně upravené maso, především kuřecí. V naší ordinaci je během letní sezony řada lidí, kteří potřebují lékařskou pomoc,“ sdělil prostějovský lékař Tomáš Blechta.
Na Přerovsku řádí svrab, první školy musejí dezinfikovat své prostory |
Kontroly krajských hygieniků, jež se zaměřily na velké akce v regionu, jako je festival Hrady.cz na Bouzově či Folkfest v Mohelnici na Šumpersku, nicméně letos dopadly nad očekávání dobře.
„V době největších veder jsme prověřili stánky s asijskými specialitami, které jsou epidemiologicky rizikové. Nebyly zjištěny žádné nedostatky vyžadující uložení pokuty,“ sdělila mluvčí krajské hygienické stanice Markéta Koutná.
Problémem v posledních týdnech znovu začíná být covid a také nemoci přenášené klíšťaty. Jejich hlavní nápor však hygienici očekávají až s příchodem podzimu. SZÚ za červenec v kraji eviduje zatím stovku pacientů s covidem, celkem jich letos bylo už více než tisíc.
„Statistiky ovšem zachycují pouze otestované prokazatelné případy, reálný počet bude mnohem vyšší,“ upozornil Prokeš, jenž hlavní covidovou vlnu očekává v polovině října, stejně jako nápor klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy.
„V období prázdnin naše oddělení zaznamenalo dvacetiprocentní nárůst kožních forem lymské nemoci, pro kterou je typické zarudnutí kolem vkusu klíštěte. Tito pacienti mohou hovořit o štěstí, je to nejlépe léčitelná forma boreliózy. Pokud se nemoc přesune do kloubů, nervového systému nebo postihne oko či srdce, tak už řešíme vážný průběh,“ uzavřel primář infekčního oddělení.
„Dokázali jsme vymýtit jen pravé neštovice“ Primář Zdeněk Prokeš. Zažil epidemii žloutenky A, když ještě v Prostějově byla kolonie u sv. Anny, celý pavilon byl tehdy zaplněn pacienty. Myslel si, že už ho nic nedokáže překvapit, jenže se mýlil. Na infekčním oddělení v nemocnici Agel Prostějov v minulosti potvrdili jako první v Česku žlutou zimnici či brucelózu. A letos i krvácivou horečku dengue. „Jak lidé objevují svět, mohou si z cest přivézt cokoliv,“ říká primář Zdeněk Prokeš. Cestujete rád? Jste naočkovaný? Proč? Je normální, že tu teď máme epidemii černého kašle či svrab? |
