Území Prostějova bylo osídlené už v neolitu, tedy zhruba pět tisíc let před naším letopočtem. Patrně někde v prostoru dnešního Petrského náměstí a ulice Újezd vznikla první raně středověká osada a od poloviny 13. století se pak v místě hlavního náměstí rozvíjela trhová vesnice.
V roce 1141 se objevuje první historická zmínka o osadě Prostějovice, později byl dnešní Prostějov uváděn jako trhová ves s mýtem a od roku 1365 jako městečko. Klíčové datum jeho historie ale přichází 27. března 1390, kdy získává privilegium výročního trhu, což znamená faktické povýšení na město.
Letos si Prostějov výročí této události připomíná. Hlavní část oslav se měla odehrát na jaře, koronavirus ji však odsunul na podzim.
„Na každý měsíc až do konce roku máme připravenou akci spojenou s tímto kulatým výročím,“ nastínila náměstkyně primátora pro kulturu Milada Sokolová.
Koronavirus však oslavy nadále komplikuje, zrušen musel být na sobotu naplánovaný bohatý program na náměstí T. G. Masaryka s jarmarkem, středověkou hudbou i příjezdem Jošta Moravského, který privilegium výročního trhu udělil.
„Je nám to nesmírně líto. Vzhledem k tomu, že bychom rádi tuto akci i tak nabídli zájemcům, jednáme s agenturou o náhradním termínu v roce 2021,“ uvedla Sokolová.
O týden později má ZUŠ Prostějov nabídnout koncert kytarového souboru Non Mesure v kostele Povýšení svatého Kříže, na začátku listopadu se pak má uskutečnit tematická Muzejní noc a v prosinci oslavy uzavře výstava fotografií současného Prostějova v promenoáru městského divadla.
Město přestálo válčení, požár i dluhy majitelů
Prostějov měl v době svého povýšení jakožto středisko řemeslné výroby na střední Moravě poměrně výrazné postavení. Působila tu řada řemeslníků, soukeníci, tkalci či pekaři, byly zde masné krámy, dva mlýny a dvoje lázně. Také se tu vařilo pivo. Postupně sem rovněž začali přicházet němečtí osadníci. V období husitského hnutí se však rozvoj města zastavil a bylo poničeno.
Po roce 1454 začínají přicházet Židé, kteří byli vyhnáni z Olomouce, a postupně skupují pozemky a domy. Utváří se tak ghetto, které se stane jedním z největších na Moravě. Prostějov zároveň začíná přemýšlet o své obraně, letos si tak připomíná i další kulaté výročí – 525 let od zahájení stavby hradeb.
„O podobě původních hradeb nemáme moc informací, pravděpodobně byly dřevěné či hliněné a jejich součástmi byly brány nebo vrata. Kamenné hradby budovali až noví majitelé Prostějova, Pernštejnové,“ popisuje historička a publicistka Hana Bartková.
První kámen položil Vratislav z Pernštejna 27. února 1495, sofistikovaný fortifikační systém zahrnoval třináct bašt, čtyři brány, dva vodní příkopy a val.
Z vlastnictví původních majitelů, rodu Kravařů, přešel Prostějov do rukou bohatých a mocných Pernštejnů díky sňatku. Pro město to ze začátku byla doba hospodářského a kulturního rozmachu, prosperovalo sladovnictví, pivovarnictví a pálení žitné kořalky.
Rozvíjí se i řemesla, z nichž nejdůležitějším je soukenictví, významné jsou ale i krejčovství a kožešnictví nebo kovodělná výroba.
Výsadní postavení si postupně získala výroba oděvů
Na konci 16. století však začíná hospodářská stagnace, hlavně vinou zadlužení Vratislava z Pernštejna a později i dalšího majitele Karla z Lichtenštejna. Ten zasahoval do záležitostí města a rušil některá městská privilegia.
Zkázu pak dovršila třicetiletá válka, v níž bylo město rozbořeno a vypáleno. Prostějov prožíval hlubokou krizi, kterou ještě prohloubil obrovský požár v roce 1697.
V 18. století se život v Prostějově postupně uklidňoval. Město zpracovávalo zemědělskou produkci z úrodné půdy v okolí a v roce 1800 vznikl měšťanský pivovar, který patřil ke čtyřem největším na Moravě.
Výsadní postavení si postupně získávala výroba oděvů. Na počátku 50. let 19. století Mořic Mandl se svými syny založil první dílnu na výrobu oděvů, v roce 1858 pak tito židovští podnikatelé otevřeli první konfekční továrnu a do Prostějova zavedli šicí stroje.
Hradby, které ztrácely vojenský význam, začaly být od druhé poloviny 19. století postupně bourány. Na uvolněných prostranstvích vznikaly komunikace či parky.
„Další zásahy poznamenaly zbytky hradeb v souvislosti s likvidací židovského ghetta ve Školní ulici, při výstavbě kina Metro a kulturního domu ve Hradební ulici v 70. a 80. letech 20. století,“ doplnila historička Bartková.
