Trubky, vodojemy i čističku zde vlastní společnost Vodovody a kanalizace Prostějov (VaK Prostějov), v níž je město majoritním akcionářem – podle výroční zprávy za rok 2024 drželo zhruba 75 procent akcií, asi pětina podílu pak patřila dvacítce okolních obcí.
Vodárenský majetek má od VaK Prostějov do roku 2030 pronajatý společnost Moravská vodárenská z nadnárodní skupiny Veolia. Už nyní se však řeší, co dál.
„Přípravám na další období se věnujeme už třetím rokem. Máme čtyři roky, abychom to dotáhli do konce, ale vybrat řešení je potřeba víc v předstihu. Představenstvo pořád jedná, zvažuje varianty,“ oznamuje náměstek prostějovského primátora Miloš Sklenka (ANO), jenž je zároveň předsedou představenstva VaK Prostějov.
Bazén, o nějž se vedou spory, má stavební povolení. Rozhodující ale bude referendum |
Cesty, kudy po roce 2030 jít, jsou tři. „Existují tyto směry: znovu vysoutěžit provozovatele, kombinované řešení s různými modely spolupráce nebo krajní varianta zelené louky, tedy vybudovat provozování úplně od nuly vlastními silami. Ta se dnes popisuje jako nejdražší a uvádí se orientační náklady kolem 150 milionů korun,“ přibližuje prostějovská radnice ve svém měsíčníku i na webu.
Připomíná také, že nájemní smlouva byla uzavřena zhruba před dvaceti lety a současné vedení města ani společnosti VaK Prostějov u toho nebylo.
V říjnu jsou komunální volby a vedení města ví, že do té doby verdikt nepadne. „Je to tak důležité rozhodnutí, že půl roku před volbami ho neuděláme. Nicméně těm, co přijdou, předáme varianty rozpracované v takové fázi, že budou moci na jejich základě rozhodovat, pokud najdou shodu,“ předeslal primátor František Jura (ANO).
Primátor Prostějova František Jura
Dodal, že jednotný názor zatím nemá ani prostějovská rada. „Jezdíme po jiných městech, řešíme to s právníky, jednání už bylo hodně. V příštím roce už by ovšem rozhodnutí mělo padnout, protože do roku 2030 to pak bude tak akorát, aby se dalo realizovat. Chceme mít čisté svědomí, že závěr bude na základě čísel, faktů a argumentů, a ne fabulací,“ uvedl Jura.
Peníze odtékají pryč, tvrdí opozice
Narážel tím i na kritiku, že pokud by se o vodu starala místní akciová společnost, byla by tato komodita levnější.
„Voda letos opět podražila. Pokud by se plnily dřívější sliby, nestál by ani v loňském roce jeden metr krychlový vody 139, ale 87 korun. Letos si připlatíme další čtyři koruny,“ upozornil nedávno člen opozičního uskupení Prostějov Na rovinu Petr Ošťádal.
Firma dál usiluje o zdvojnásobení kapacity vrakoviště, části Prostějovanů navzdory |
„V roce 2006 přesvědčilo vedení společnosti VaK a vedení města zastupitele, že pokud převedou část vodárenské infrastruktury a prodají část podniku společnosti Moravská vodárenská, nebude se voda zdražovat o víc než o inflaci. Tímto krokem jsme bohužel přišli o možnost čerpat evropské dotace a peníze z prodeje vody odtékají do Francie,“ doplnil Ošťádal.
Se svým zastupitelským klubem chtěl v prosinci schválit zařazení stálého bodu k podávání informací o průběhu příprav transformace, na zastupitelstvu ale nenašli dostatečnou podporu.
„Rozhodně nepůjdu do střetu s možným budoucím partnerem, kdy budu dávat jeho stanoviska, která se zase budou za měsíc měnit na základě našich stanovisek,“ zdůvodnil neschválení návrhu Sklenka.
Šéf hokejového Prostějova Jaroslav Luňák (vlevo) si třese rukou s prostějovským náměstkem primátora pro sport Milošem Sklenkou (ANO). Město zachová stejnou podporu i přes sestup.
Ten také rozporuje prohlášení o nevýhodné smlouvě a ušlých ziscích. „Nájemné od Moravské vodárenské dosahuje 140 milionů korun ročně a všechno dáváme do oprav. I ona má navíc ve smlouvě, že má investovat dalších 20 až 25 milionů. Díky tomu jsme pod celostátním průměrem ve ztrátách vody v síti. Máme 14 procent, zatímco průměr je 21 procent,“ vypichuje Sklenka.
Podle města představovalo nájemné od roku 2006 do listopadu 2025 celkem 1,76 miliardy korun a šlo na obnovu, opravy a investice. „Pokud jde o dividendy, tak Moravská vodárenská nám při jednáních odkryla karty a naši experti spočítali, že jejich efekt je dva miliony korun z oblasti Prostějovska. Nejde o nějaké zisky z vodárenství, to jsou fantasmagorie,“ říká Sklenka.
Opozice však uvádí výrazně vyšší čísla. „Za vodu inkasuje cizí společnost neskutečné zisky a posílá je pryč. Do roku 2016 to bylo 700 milionů korun z okresů Olomouc, Zlín a Prostějov. Už jen to je alarmující, přesné údaje zveřejňuje server Pravda o vodě a voda lidem. Za ty zisky jsme tu mohli mít patnáct úpraven, komplet nové trubky a dotace,“ pronesl zastupitel Aleš Matyášek (Prostějov Na rovinu).
Prostějovský opoziční zastupitel Aleš Matyášek.
Radnice čísla ze zmíněného serveru rozporuje. „Kolikrát se objevují dezinformace. Když přijedeme do Zlína nebo Olomouce, tak zjistíme, že je to jinak. Je to někdy složité dešifrovat, ale informace se nám začínají skládat, aby šlo rozhodnout,“ říká Sklenka, který zmínil i najaté právní a znalecké kanceláře.
