Ve starých stromech pod hradem v areálu letního kina sídlí desítky vzácných netopýrů. Mají tu i loviště a vedou tudy jejich migrační cesty. A právě tyto stromy měly jít v rámci prací na atraktivnější tváři hradu k zemi.
"Po ročním monitoringu tady máme zjištěných asi jedenáct druhů netopýrů, což je poměrně hodně. Nejvýznamnější kolonii zde má netopýr rezavý. Je v ní zhruba třicet až čtyřicet jedinců," uvedl k výskytu netopýrů v letním kině už dříve Evžen Tošenovský z katedry zoologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
"V rámci Olomouce, jejích parků a zmapovaných srovnatelných lokalit je právě toto z hlediska netopýrů určitě nejzajímavější oblast," doplnil.
Kvůli záchraně netopýrů se tak začala připravovat akce, která nemá v České republice obdoby. Vzácní tvorové se měli přestěhovat do speciálních budek, město je plánovalo rozmístit po letním kině a také v nedalekém parku. Tyto plány však už nyní neplatí.
Pro netopýry životně důležité stromy zůstanou stát. A to díky dohodě vedení Olomouce s ekology.
"Našli jsme kompromisní řešení s Hnutím Duha. Většina těch stromů, kde mají své úkryty ty nejvzácnější druhy, zůstane stát. Nebudou se kácet, pouze se ořežou do takového stavu, aby neohrožovaly návštěvníky této lokality," přibližuje náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs.
Netopýři dostanou možnost nového bydlení i když se kácet nebude
Některé ze stromů, v nichž netopýří kolonie sídlí, mají podle něj již kolem osmdesáti let. Speciální budky se tak v okolí olomouckého hradu stejně objeví.
"Rozmístili jsme je i tak. Je možné, že se třeba po pěti či po deseti letech zjistí, že se tyto stromy stejně budou muset kvůli statice pokácet. Ovšem netopýři tak budou mít na případné stěhování více času," přemítá Šnevajs.
Největší z netopýřích budek určená přímo pro celou kolonii váží téměř třicet kilo a připomíná barel. Je vyrobená v Německu ze speciální dřevocementové směsi, velikostně je dle Tošenovského srovnatelná s kancelářskou židlí.
Náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs tak má nyní za to, že práce na proměně olomouckého hradu začnou příští rok na jaře. Původně přitom zástupci magistrátu počítali s tím, že dómské návrší bude turisty do Olomouce lákat už v letošní turistické sezoně.
"Teď poběží stavební řízení, u něhož předpokládáme, že by mělo být ukončeno nejpozději v březnu. A pak by hned měla začít samotná stavba," upřesňuje Šnevajs.
Proměna znovuotevře městskou bránu zazděnou před 243 lety
Dělníci se tak nedaleko chrámu svatého Václava pustí do práce na novém přírodním amfiteátru pro patnáct set lidí, vznikne z nynějšího areálu letního kina. V plánech je také molo na Mlýnském potoce, odstavný pruh pro autobusy v Dobrovského ulici či infocentrum a veřejné toalety v Domě zvoníků.
Kromě toho se zde lidé mohou těšit na znovuotevření brány Všech svatých. Ta dříve sloužila jako spojnice severu Olomouce s jejím centrem. Zazděná je přitom od roku 1770.
Celkové náklady se předběžně pohybují kolem sta milionů korun. Město však ve výsledku právě díky netopýrům pravděpodobně nějaké peníze ušetří.
"Aby zde dané stromy pro netopýry mohly zůstat, bude hradba, na které stojí v zadní části amfiteátru, zhruba o metr širší, než se původně uvažovalo. Znamená to, že se tedy nebude muset odvážet tolik materiálu, což tento projekt dokonce o něco zlevní. Ale jsou to spíše jen kosmetické změny," shrnul Šnevajs.
