Na olomoucké pitevně se vojáci v rámci přípravy na zahraniční misi učí, jak

Na olomoucké pitevně se vojáci v rámci přípravy na zahraniční misi učí, jak pomoci zraněnému člověku. Na centru pro urgentní medicínu místní lékařské fakulty se také psychicky připravují na setkání se smrtí. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Vojáci se na pitevně připravují na setkání se smrtí i záchranu života

  • 3
Zvláštní pocity měl na olomoucké pitevně voják Michal Kozák, kterého letos pravděpodobně čeká mise v Afghánistánu. V rámci přípravy se spolu s kolegy učil, jak pomoci vážně zraněnému člověku. Návštěva na místní lékařské fakultě ho však připravila i na setkání se smrtí.

"Poprvé to byl takový zvláštní pocit. Kdo by tvrdil, že to s ním vůbec nic neudělalo, asi by si vymýšlel. Protože už jsem se ale nějakých pitev účastnil, už to, myslím, zvládám," podotkl Kozák.

Pitevnu v unikátním centru pro výuku urgentní medicíny a medicíny katastrof na olomoucké lékařské fakultě navštívil ve čtvrtek odpoledne. Spolu s ním se v rozlehlé moderní místnosti nad stoly s ležícími těly skláněli další vojáci z Hranic, Bechyně a Přáslavic.

Na chvíli tak vystřídali studenty a v rámci projektu, na němž se podílí armáda, olomoucká univerzita a fakultní nemocnice, zkoušeli pod odborným dohledem praktické zákroky, s nimiž se během misí setkávají.

"Při urgentní medicíně často bývá člověk pod tlakem a musí jednat velmi rychle. Připravenost a nácvik bývají pro záchranu lidského života klíčové," řekla Radka Filipčíková z ústavu normální anatomie.

Vojáci však při nácviku nezískají jen informace a dovednosti z urgentní medicíny.

Centrum pro urgentní medicínu

Centrum pro výuku urgentní medicíny a medicíny katastrof funguje v Olomouci v nových prostorách dostavby Teoretických ústavů. Často jej využívají i studenti pátého ročníku lékařské fakulty, kteří jako jediní v Česku mají urgentní medicínu od letošního školního roku zařazenou mezi povinné předměty. Učí se zde ale i záchranáři a další zdravotníci.

"Kromě toho se mnozí poprvé setkávají s fenoménem reálné smrti, takže jde i o určitou psychologickou přípravu. Studentům naopak předávají informace o tom, jaké to je vykonávat tuto medicínu pod extrémním tlakem. Spolupráce je tedy prospěšná pro obě strany," dodala Filipčíková.

I samotné centrum je zajímavé hned v několika směrech. Kromě propojení s armádou třeba i vznikajícím plastinačním centrem.

Už nyní v něm mají k dispozici pro výuku několik plastinátů, tedy speciální technikou konzervovaných částí lidského těla, ale jejich počet v budoucnu poroste.

"Centrum je unikátní v tom, že účastníci kurzů či výuky se seznámí se všemi život zachraňujícími výkony na modelech, ale současně i na lidských tělech pod dohledem anatoma i klinického lékaře," dodal primář oddělení urgentní medicíny Petr Hubáček.