K ostatkové obchůzce se přidávali místní obyvatelé i návštěvníci skanzenu, vyhrávala kapela Nákelanka, medvěd roztáčel ženy v kole a chasa přebrala právo od zástupce obce.
„Masopust není spojen jen s veselím, ale především se zvyky, obyčeji našich předků, nese v sobě hlubší symbolickou rovinu,“ připomenul vedoucí muzea Petr Vodešil.
Původním smyslem masopustní obchůzky byla i prosba skryté magické moci o plodnost a hojnost úrody. V kuchyni Kameníčkova gruntu, což je část muzea z roku 1876, smažily kuchařky takzvané boží milosti, chybět nemohly zabijačkové výrobky jako jitrnice, jelítka, ovar a tlačenka.
Obdobím masopustu se v širším smyslu nazývá doba od svátku Tří králů do Popeleční středy. Ta je v římskokatolickém prostředí současně také prvním dnem několikatýdenního předvelikonočního půstu. Datum konce masopustu není pevně dané a je odvozeno od pohyblivých svátků velikonočních. Letos připadá Popeleční středa na 5. března.
Ostatky je na Hané označení pro poslední dny masopustu, bývaly vyvrcholením celého masopustního období.
„V průběhu staletí se na střední Moravě konec masopustu vyvinul v pozoruhodný a jedinečný soubor obyčejů, zvyklostí, zábav, her a taškařic s názvem ostatkové či hanácké právo, který je z celkového pohledu českého lidového prostředí skutečně unikátní,“ připomíná Hanácké muzeum v přírodě hru, při níž si vesničtí mládenci vymohli od radnice obecní a rychtářské právo a na několik dní převzali vládu nad vesnicí.
Další akcí muzea budou Hanácké Velikonoce, jež se uskuteční na Bílou sobotu 19. dubna.
