Zprávy z dráhy
Sledovat další díly na iDNES.tvMinistr dopravy Martin Kupka (ODS) na konferenci pořádané Svazem podnikatelů ve stavebnictví potvrdil, že první kilometry rychlých tratí začnou vznikat na Moravě. Po úseku Brno–Přerov mají v roce 2026 odstartovat práce na vysokorychlostní trati mezi Brnem a Břeclaví a nejpozději v roce 2028 také v části Moravská brána, tedy Brodek u Přerova – Ostrava-Svinov.
Právě projektování moderní železnice u Přerova tamní radnice intenzivně sledují. Zejména proto, že některé dotčené obce nesouhlasí s tím, aby se vedení trasy dotklo přírodních lokalit v přerovských částech Čekyně a Vinary, případně vytvořilo výrazný zářez v krajině. Požadují proto stavbu tunelu.
V červnu na veřejné diskusi v Přerově Správa železnic (SŽ) navrhla jako kompromisní řešení jeden nebo dva ekodukty, tedy zelené mosty. Měly by zachovat průchodnost části kopce využívaného jako odpočinková zóna. Návrh ale velký ohlas nevzbudil.
„Od besedy se konalo jedno jednání, kde jsme zástupcům projektantů a SŽ ukazovali například migrační trasy zvěře a prošli si společně terén, kde má být trať vedena. Projektanti a SŽ dle mého názoru pracují se zadáním, které mají od ministerstva dopravy. Tedy vyprojektovat a povolit,“ je přesvědčen náměstek přerovského primátora pro dopravu Tomáš Navrátil (ANO).
„Když to šlo u středočeských Líbeznic, mohlo by to jít i u Přerova. Ekodukty nejsou kompromis, ale nutnost, bez nich by se zvěř přes oplocenou VRT vedenou v zářezu nedostala,“ dodal.
Varianta s tunelem by stála 2,7 miliardy
SŽ má čtyři varianty ekonomického vyhodnocení vedení VRT v okolí Přerova. Jde o zářezy v délce 750 metrů s průměrnou hloubkou 8 či 13 metrů, v případě mělčího zahloubení i s ekodukty. Kalkulovanou možností je také 650 metrů dlouhý tunel.
Cena tunelu je 2,7 miliardy korun, varianta s ekodukty vyšla na 2,35 miliardy a zářezy na 1,9 a 2,5 miliardy. Čísla si vyžádala senátorka ze Přerovsko Jitka Seitlová (KDU-ČSL).
„Rozdíl činí na první pohled stále poměrně vysokou částku, avšak do nákladů na celou stavbu by se jednalo o promítnutí v setinách procenta,“ vyčíslila.
Pro lokálky, autobusy i VRT. Nové nádraží v Hranicích bude připomínat lucernu |
SŽ nicméně upozorňuje na zhruba třistametrovou výšku Čekyňského kopce. „Není tady žádný velký kopec, pod nímž by mělo z hlediska vedení trati význam vytvořit několikakilometrový tunel. Proto se bavíme o jiných technických řešeních,“ odůvodnil na přerovském setkání náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí Marek Pinkava.
SŽ se zástupci Přerova, Čekyně a Vinar založila k podobě trati pracovní skupinu. Nejbližší jednání se uskuteční tento měsíc.
„Budeme se věnovat možnostem úpravy krajiny a eliminaci šíření hluku. Diskuse je věcná a směřuje k optimalizaci velikosti zářezu, nastavení správné polohy ekoduktu a doplnění dalších přemostění,“ přiblížil mluvčí SŽ Dušan Gavenda.
Francouzské řešení tratí pro TGV zaujalo
Tunely požaduje také zastupitelstvo v Prosenicích, které přijalo už začátkem roku stanovisko, že „jako jedinou akceptovatelnou variantu návrhu křížení plánované vysokorychlostní železniční trati s dálnicí a stávající železniční tratí považuje variantu pod dálnicí a stávající železniční tratí,“ jak shrnul starosta Luboš Zatloukal (nez.) v obecním zpravodaji.
Stejný názor mají i v sousedním Buku. „Je to zatížení území obrovským způsobem. Nechceme být brzdou, ale chceme projednání a nadčasové řešení. Rodiny tu žijí několik generací, je potřeba brát ohled na lidi,“ vzkázal starosta Jaroslav Vrtělka (nez.)
„Musím ale ministra pochválit, že nabádá projektanty, aby to řešili s obcemi. Když se stavěla dálnice, nikdo se s námi pomalu nebavil. Dělaly se hlukové studie, ale dnes je na D1 hluková stěna a železnice je slyšet mnohem víc, než když tam nebyla. A nikdo to neřeší,“ dodal.
Z rychlých tratí se Olomouckého kraje týká zejména VRT Haná a také část VRT nazvané Moravská brána, jež propojí Ostravu s Brnem, dál povede na jižní Moravu a výhledově naváže na VRT do Prahy. Maximální rychlost má být 320 kilometrů za hodinu. „Haná“ má přinést druhou kolej pro úsek Brno–Přerov a modernizaci současné trati na rychlost vlaků 200 kilometrů v hodině.
Místní politici z obcí podél budoucí trati zamířili v červnu se SŽ a hejtmanstvím do Francie na exkurzi rychlovlaků TGV.
„Příjemně mě překvapilo, že vybudované tratě jsou citlivě usazené v krajině. Hluk tlumí stěny i vzrostlá zeleň a stromy a je méně intenzivní než stávající provoz vnitrostátních vlaků. Těmto opatřením je nutné věnovat pozornost, a tím zabezpečit pro obce maximální odhlučnění,“ popsala starostka Císařova Věra Pumprlová (nez.).
28. února 2024 |
