„V Kojetínské ulici je klid, nemoc jsme však zaznamenali v okolních lokalitách,“ potvrdila mluvčí Krajské hygienické stanice Olomouckého kraje Markéta Koutná.
Rapidní nárůst žloutenky na Přerovsku pozorují hygienici od začátku minulého roku. „V Přerově je skutečně momentálně vyšší výskyt žloutenky typu A. Způsobují to horší hygienické podmínky, kdy se toto virové onemocnění v případě, že nejsou dodržovány hygienické standardy, může šířit dál,“ vysvětlila Koutná.
Loni pracovníci krajské hygieny vyjížděli do Kojetínské ulice, kde se vyskytlo ohnisko nákazy, a snažili se šíření nemoci potlačit.
„Zorganizovali jsme hromadné očkování a všem osobám, kterých se týkalo, jsme podali alespoň první dávku vakcíny. Pomohlo to a v současné době v tamním ghettu žádný výskyt žloutenky neevidujeme, máme to podchycené,“ informovala Koutná.
Nemoc však postoupila do okolních lokalit. Výskyt žloutenky typu A v Husově ulici, která se nachází jen kousek od Kojetínské, potvrdil například režisér Tomáš Vynikal, který tam chtěl promítat svůj dokument Kamarádi v ghettu.
Vytáhli i sekeru, někteří ze štábu nemohli spát. Filmař líčí deset let natáčení v ghettu |
„Bohužel promítání přímo na místě není možné, v ghettu řádí žloutenka. A přesunout jej do nějaké kavárny ve městě a pozvat aktéry filmu sem také není možné, protože bychom tím přispěli k šíření nemoci,“ řekl.
Inkubační doba je až 50 dní
Hygienici upozorňují, že se žloutenka v Přerově vyskytuje nejen mezi Romy, ale také mezi bezdomovci.
„Tito lidé bohužel mají snížený hygienický standard, a pokud se mezi nimi vyskytne infekční onemocnění, tak tam, kde není přístup k vodě ani toaletě, je velice těžké nastavovat protiepidemická opatření. Nákaza se pak šíří dál,“ varovala mluvčí hygieny.
Virus se vylučuje stolicí a přenáší fekálně-orální cestou, což znamená, že k nákaze stačí se třeba jen dotknout kliky, madla u nákupního vozíku či v autobuse nebo kohoutku, které byly v kontaktu s přenašečem, pokud si člověk před jídlem neumyje důkladně ruce. Navíc infikovaný může nemoc šířit a nemusí o ní vůbec vědět, protože inkubační doba trvá 15 až 50 dní.
Jak se bránit žloutencePřenos žloutenky typu A
Prevence
|
„Při nedostatečné osobní hygieně se virus může dostat z infikovaného do úst nového hostitele. Tak se nakazí další člověk,“ upřesnila mluvčí. Kromě zvýšené hygieny nabádá k očkování.
Zatímco běžně se výskyt této infekce v kraji pohybuje v jednotkách případů, loni to byly už desítky. Ze čtyř desítek případů virové hepatitidy A za loňský rok se bezmála tři desítky objevily na Přerovsku, na Olomoucku to bylo deset případů a po jednom pak na Prostějovsku a Šumpersku. Pro srovnání v roce 2023 to bylo v celém kraji šest případů, v roce předešlém dva a v roce 2021 dokonce jediný případ.
„Jedná se o rapidní nárůst, od začátku roku evidujeme konkrétně v Přerově už 15 případů onemocnění, nikde jinde v kraji se zatím nevyskytlo,“ komentovala aktuální statistiky Státního zdravotního ústavu a krajské hygieny Koutná. Hůř než region je na tom v celorepublikovém srovnání jen Moravskoslezský a Středočeský kraj.
Onemocnění se zpočátku tváří jako chřipka, typickými příznaky jsou teplota, nechutenství, nevolnost a bolesti břicha. Teprve později se infekce projeví zežloutnutím kůže a očního bělma, tmavou močí a svěděním kůže. Neléčená hepatitida A může vést až k selhání jater.
Infekce zachvátila školu
Onemocnění se týká osob všeho věku, ohroženy jsou především předškolní děti, které ještě nemají dostatečně osvojené hygienické návyky. To je také důvod, proč se nákaza v dětských kolektivech snadněji šíří.
Z minulosti je známý případ z Přerova, kdy se žloutenka vyskytla na Základní škole Boženy Němcové, kam chodily především děti z ubytoven a sociálně vyloučených oblastí. I přes přísná hygienická opatření se nemoc rozšířila do celé budovy školy a ministerstvo zdravotnictví proto na popud hygieniků nařídilo očkování všech žáků od přípravky až po devátou třídu a také celého učitelského sboru.
Žloutenku typu C můžete dostat i z akupunktury, varuje přednosta interny |
Dlouhodobě nejrozšířenější v kraji je žloutenka typu C, která dominuje mezi intravenózními uživateli drog a proti níž není očkování. Loni hygienici v regionu evidovali rekordních 80 případů této choroby.
Vzestupnou tendenci v řádu desítek případů zaznamenali i u žloutenky E, dříve spojované s cestováním do oblastí s nízkou úrovní hygieny, nyní se přenáší hlavně masem nemocných zvířat, zejména vepřovým a zvěřiny, jež neprošlo dostatečnou tepelnou úpravou.
V regionu je hlášený rovněž výskyt hepatitidy B, přestože vakcinace proti této infekci je v Česku od poloviny roku 2001 součástí povinného očkování dětí. Kraj loni vykázal 21 případů této žloutenky.
