Ve 30. letech si sem dospělí i děti chodili odpočinout do krásně upraveného parku, kde nechyběl hudební altán, v němž o svátečních dnech hrávala živá kapela. Dnes se sem podle posledních průzkumů dvě třetiny lidí bojí chodit.
„Není tady co navštívit,“ napsal jeden z místních obyvatel v anketě, kterou nedávno uspořádal magistrát. Veřejný průzkum byl povinnou součástí žádosti o grant z Nadace Proměna, v níž se Přerov ucházel o 25milionový grant na obnovu parku.
Město sice nakonec neuspělo, myšlenky na proměnu náměstí se ale nevzdává. „Odbor investic začne plánovat projektovou dokumentaci, v níž využije také výsledky ankety mezi obyvateli,“ přiblížil radní Jan Horký.
Následovat bude architektonická soutěž, z níž by měl vzejít nejzajímavější návrh na proměnu náměstí. Na obnovu, která by měla stát okolo 20 milionů korun, chce město využít některou z dotací.
„Revitalizace parku nebude samozřejmě jen o obnově zeleně, ale o parku a náměstí jako celku. Budeme například řešit i to, jak zde lépe uspořádat parkovací místa,“ doplnil Horký.
Předpokládá, že náměstí Svobody by se mohlo proměnit nejpozději v roce 2018. Spolu s ním se bude opravovat také sousední náměstí Františka Rasche.
Lidem se nelíbí, že lavičky okupují bezdomovci
V anketě lidé popsali náměstí Svobody především jako místo, kde se necítí bezpečně a kde dochází ke konfliktům s problémovými lidmi – například s bezdomovci či Romy z okolních domů, kteří běžně obsazují lavičky v parku.
„Často se proto objevovaly požadavky na zajištění bezpečnosti. Lidé chtěli posílení hlídek městské policie nebo vybudování kamerového systému, chtěli i více lamp pouličního osvětlení,“ řekla před časem mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Lidem se nelíbí ani zchátralý stav náměstí: popraskané chodníky, poškozené lavičky i další mobiliář a bezútěšný stav zeleně, která úpravný park z minulosti nepřipomíná ani náhodou.
Respondenti ankety popisovali také špínu, velké množství psích exkrementů a celkovou zanedbanost. „Návrhy proto směřovaly také k tomu, aby se v parku objevila vyhrazená plocha pro venčení psů,“ uvedla mluvčí.
Obyvatelé by na náměstí uvítali i veřejné toalety
A jak by mělo náměstí Svobody po obnově vypadat? „Přibližně polovině respondentů by se líbilo zachování běžného parku s upravenými trávníky, chodníky a posezením. Necelá čtvrtina se vyjádřila pro pořádání kulturních akcí, například promenádních koncertů, stejné množství zde chtělo dětský park,“ sdělila mluvčí.
Lidé se vyslovili také pro obnovení provozu veřejných záchodů, které zde kdysi fungovaly, pro zbudování hřiště pro takzvaný workout čili různé sportovní aktivity, pro větší množství odpadkových košů či zbudování stojanů na kola.
Historie parku na náměstí Svobody sahá do 16. března roku 1920, kdy bylo doporučeno, aby byly na náměstí vysazeny jilmy nebo hloh. O dva roky později projednávali přerovští zastupitelé, zda využít deseti tisíc korun na zřízení a výsadbu parku.
„Někteří občané ale proti tomuto rozhodnutí podali protest. Zastupitelé ovšem rozhodli, že na něj nebudou brát zřetel. Zajímavostí je, že protestující Přerované chtěli, aby tam bylo místo parku spíše tržiště pro selata,“ vzpomněl ředitel přerovského archivu Jiří Lapáček.
Nakonec ale místní přijali park za svůj, o čemž svědčí archivní text z roku 1929: „Dnes už jsou všichni tamější obyvatelé zastánci a ochraniteli utěšeně vzkvétajícího parku. Četná návštěva obecenstva je toho nejlepším důkazem. Mládež i dospělí a mnozí choří nacházejí zde osvěžení...“
Park lemovaly měšťanské domy a bylo zde i kino Orania. Slavná éra náměstí vydržela ještě do poválečných let, pak začalo uvadat.
