„Ke zprovoznění posledního úseku dálnice D1 na obchvatu Přerova dojde již za 249 dní, to jest 19. 12. 2025,“ sdělil stručně ve svém příspěvku Mátl a připojil odkaz na pondělní příspěvek zveřejněný na profilu ŘSD, v němž si organizace pochvaluje úspěšné pokračování výstavby.
„Betonáž nejdelšího mostu probíhá v dobrém počasí prakticky neustále a ostatní stavební objekty nejsou nijak upozaděny – naopak stavební ruch denně panuje v celé trase dlouhé přes deset kilometrů,“ shrnuli zástupci ŘSD.
Jak vypadala únorová montáž nosníků |
Dokončení stavby desetikilometrového úseku s přibližně tříměsíčním předstihem bude stát zhruba 72 milionů korun. Jde o poplatek, který získá jako kompenzaci za nasazení posilových kapacit zhotovitel stavby. Tím je sdružení firem Strabag, Doprastav a IDS Olomouc. Například v únoru denně na stavbě pracovalo až 250 lidí.
Mapa budovaného posledního chybějícího úseku dálnice D1 kolem Přerova.
„Jsou zde obrovské kapacity, dělá se i o víkendech, po celou zimu, práce se vůbec nepřerušily, nasadily se další kapacity navíc na estakádě přes železnici i areál Prechezy, aby se urychlily betonáže,“ nastínil tehdy Mátl a podotkl, že loni v létě stavbu zkomplikovaly lokální povodně. Na druhou stranu jí přála mírná zima.
Podle šéfa ŘSD jde o poměrně komplikovaný úsek zahrnující dvanáct mostů, velké mimoúrovňové křižovatky, ale i estakády přes zmíněnou koridorovou trať a areál přerovské chemičky, což zahrnovalo složitá technická řešení, neboť bylo nutné vyřešit problémy s uloženou skalicí. Pilíře před ní musí být chráněny, aby nedocházelo k jejich degradaci.
Poslední kus D1 u Přerova otevřou ještě letos, přibudou i nové úseky D55 a D35 |
První návrhy na výstavbu dálnice napříč tehdejším Československem se objevily už ve 30. letech minulého století. Zajímavostí pak je, že těsně před začátkem německé okupace se počítalo s dostavbou celé třísetkilometrové dálnice za pouhé čtyři roky.
Po okupaci ovšem výstavba pokračovala jen do roku 1942, kdy byla po postupném omezování definitivně zastavena. Po skončení druhé světové války bylo rozhodnuto o pokračování prací, další přerušení ale přinesl v roce 1948 nástup komunistů k moci a znárodnění stavbu provádějících firem.
Celkově bylo v období let 1939 až 1950 rozestavěno přibližně 30 procent dálnice mezi Prahou a Brnem, konkrétně 60 mostů a 77 kilometrů zemního tělesa. O obnově stavby v úseku mezi zmíněnými městy bylo rozhodnuto až v roce 1963, práce byly obnoveny o čtyři roky později a 12. července 1971 byl otevřen první úsek mezi Prahou a Mirošovicemi.
