„MPO v současné době nepředpokládá realizaci strategické průmyslové zóny Bochoř a preferuje ponechání území jako rezervy pro další rozvoj,“ potvrdila mluvčí resortu Miluše Trefancová.
Ze zprávy, kterou pro nedávné jednání vlády připravilo ministerstvo dopravy, vyplynulo, že mezi hlavní komplikace patřil převod pozemků na Olomoucký kraj, nevyřešené restituční nároky, ale i to, že část areálu leží v záplavovém území. Zóna je navíc v ochranném pásmu pro zdroj vody výrobce Hanácké kyselky.
A kritiku za údajnou laxnost schytal od resortu Olomoucký kraj. „S ohledem na to, že vypořádání připomínek bylo nemožné, lokalita se jeví jako problematická a rovněž kraj nebyl v přípravě průmyslové zóny příliš aktivní, nebyla podána řádně žádost do příslušného dotačního programu,“ citovala ministerstvo dopravy ČTK.
Současné vedení kraje má přitom paradoxně strategickou zónu v Bochoři na seznamu priorit. Proti tvrzení ministerstva se ohradilo.
„Nechápeme, na základě jakých skutečností tuto informaci ministerstvo zveřejnilo,“ sdělila mluvčí hejtmanství Eva Knajblová. Kraj podle ní naopak intenzivně spolupracoval s MPO i resortem obrany.
„Připravovali jsme společně materiál pro jednání vlády, jehož obsahem měl být další postup přípravy zóny Přerov-Bochoř včetně převodů pozemků na kraj. V té době jsme i aktivně vyřešili komplikace se záplavovým územím s Povodím Moravy a ochranným pásmem minerálních vod s ministerstvem zdravotnictví,“ popsala Knajblová.
„Bohužel po všech těchto jednáních bylo kraji sděleno v roce 2017 přímo tehdejším ministrem průmyslu a obchodu Havlíčkem, že daný materiál nebude na jednání vlády předložen a že vláda vypustila tento úkol ze sledování,“ dodala mluvčí.
Demolice leteckých a palivových krytů stála stovky milionů
Kraj se podle Knajblové ještě v červnu 2018 pokoušel situaci zachránit tím, že bod zařadil jako téma výjezdu vládního kabinetu do regionu.
„O tématu se s panem premiérem diskutovalo přímo na místě. Bohužel však nedošlo ke změně stanoviska vlády,“ upozornila mluvčí.
Kraj také odmítá, že by převod pozemků byl příliš komplikovaný. „Ani samotná příprava průmyslové zóny nebyla nijak komplikovanější než příprava srovnatelně velkých zón v Česku,“ podotkla Knajblová.
Investicí celostátního významu se bochořská zóna stala poté, co ji na začátku roku 2016 podpořila vláda Bohuslava Sobotky. Krátce nato stát investoval stovky milionů korun do demolice leteckých a palivových krytů. Samotný areál za zhruba 1,4 miliardy se měl začít stavět v roce 2017 a připravený měl být do konce roku 2018.
MPO původně pracovalo se dvěma verzemi využití bývalé vrtulníkové základny. V případě, že by bylo zrušeno letiště a zlikvidována letištní infrastruktura, vznikla by plocha o rozloze 535 hektarů.
Vláda ale nakonec rozhodla, že letiště zachová. Ranvej by plochu s rozlohou 338 hektarů rozdělila na severní a jižní část. Ta severní by byla určená pro běžný průmysl, jižní pak pro leteckou výrobu.
Přerov může přijít o investora
Informace o zmrazení investice do zóny přišla paradoxně v době, kdy přerovští zastupitelé schválili podporu investorovi, jenž má zájem vyrábět v Bochoři dvoumotorové letouny. Plán je spojený se vznikem školy pro piloty těchto letadel. Právě pro ni se město zavázalo vytipovat vhodné prostory.
„Investor zatím vyčkává. Pokud mu bude umožněno získat v Bochoři prostory a zahájit výrobu, tak zájem pořád má. Pokud by se definitivně rozhodlo, že tam nic nebude, tak odejde, pravděpodobně i mimo Českou republiku,“ varoval zastupitel a bývalý ministr dopravy Antonín Prachař.
O kterého výrobce jde, odmítl zatím prozradit. Jméno firmy nesdělila ani agentura CzechInvest, která s ní jedná.
„Jednání s potenciálními investory nemůžeme bohužel komentovat. Lokalita letiště Přerov-Bochoř disponuje pozemky vhodnými pro plány navázané na letecký průmysl, Vláda ČR však dosud vytvoření průmyslové zóny neschválila,“ uvedla mluvčí agentury Jana Kohoutová.
Výhodou měla být blízká dálnice, ta však zůstává nedokončená
Primátor Petr Měřínský věří, že Přerov se strategické zóny dočká. „Je na nás, místních politicích, abychom nějakou příští vládu přesvědčili, že to je zóna, do které má smysl investovat,“ řekl.
Výhodou bochořské zóny měla být její poloha – byla by totiž přímo napojená na dálnici D1. Poslední úsek mezi Přerovem a Říkovicemi, který by autostrádu přivedl i k Bochoři, se však navzdory předpokladům ještě nezačal stavět.
Letiště, konkrétně jeho jižní část určenou leteckému průmyslu, využívají asi tři desítky drobných firem. Mezi nimi například Nirvana Systems, která vyrábí vírníky.
Areál má na starosti státní opravárenský podnik LOM Praha, který zřizuje ministerstvo obrany. Podnik ještě nedávno plánoval, že do Bochoře přesune část Centra leteckého výcviku Pardubice. Podle mluvčího resortu Jana Pejška dnes LOM počítá s dočasným přesunem výcviku do Přerova pouze v případě omezení provozu či odstávky pardubického letiště.
