„Z kovových nálezů se z úrovně velkomoravské kulturní vrstvy podařilo zachránit dva předměty. V prvním případě se jedná o železný nožík s řapem, ve druhém o železný hrot šípu rombického tvaru, který byl používán při střelbě z luku. Ze stejného období se nám podařilo zdokumentovat také destrukci otopného zařízení,“ uvedl archeolog Zdeněk Schenk.
Na přelomu července a srpna zde odkryli například soubor zlomků velkomoravské keramiky z 9. století, který je prozatím nejstarším dokladem osídlení na Brabansku a Malé Dlážce. Ve sbírkách archeologů skončily i mince ze 17. století, informoval Schenk. Podle něj nálezy potvrzují historický význam této lokality na pravém břehu řeky Bečvy.
Odborníci zachytili na místě také objekty z mladší doby hradištní a vrcholně středověké až novověké terénní vyrovnávky či odpadní jámy. „V úrovni novověké terénní vyrovnávky byly prostřednictvím detektoru kovů nalezeny tři mince.
V případě nejstarší se jedná o čtyřheller rakouského arcivévody, vratislavského a brixenského biskupa Karla Štýrského, který byl vyražen roku 1622 v mincovně ve Vratislavi. Dalšími nalezenými mincemi byl měděný krejcar Františka I. z roku 1800 a krejcar císaře Františka Josefa I. z roku 1872,“ doplnil Schenk.
Archeology potěšily i nálezy z první poloviny 20. století. Šlo o zlomky kamnových kachlů, kterými byl vybaven původní interiér secesního domu, torzo staré pivní láhve se zbytkem reliéfního nápisu Pivovar Přerov či sklenička ze zeleného skla zdobena na povrchu rostlinnou výzdobou, která byla opatřena ouškem z modrého skla.
Překvapivým nálezem byla velká lastura zvaná Karibská královna, která byla podle odborníků součástí dekorace interiéru secesního domu postaveného v roce 1904, kde v posledních letech fungovaly bar a herna a který je dnes rekonstruován na obytný dům.
Výzkum archeologů Muzea Komenského souvisel s výkopem inženýrských sítí ve dvoře rekonstruovaného bytového domu na Brabansku. První evidované nálezy z této části Přerova pocházejí z konce 19. století, kdy zde bylo odkryto dvacet kostrových hrobů. V roce 1977 během výzkumu našli archeologové tři kostrové hroby datované do mladší doby hradištní či vrcholně středověkého období.
V roce 2005 bylo ve stěně výkopu na Malé Dlážce dokumentováno několik sídlištních jam z 9. až 11. století. V následujícím roce přinesl překvapivé výsledky výzkum v místě výstavby prodejní a skladovací haly naproti budově školy na Malé Dlážce. Nejstarší osídlení spadalo do velkomoravského období, kdy v těchto místech existovala slovanská osada na pravém břehu Bečvy, v bezprostřední blízkosti strategického přechodu přes řeku.
