Už v srpnu po zběžném rozboru při přebírání kostí pod klenbou olomouckého chrámu svatého Štěpána Prvomučedníka bylo Janu Frolíkovi z Archeologického ústavu Akademie věd ČR jasné, že zde má co do činění s ostatky šesti lidí.
Celá staletí byly v kostele v areálu Klášterního Hradiska uložené v malované truhlici, která měla mimo jiné ukrývat kosti dvou Přemyslovců Oty I. a Oty III. To by znamenalo evropsky významný objev, vše ale ještě musí potvrdit analýzy. První už jsou hotové.
„A to předběžná antropologická analýza. Udělali jsme základní určení, které ukázalo, že zde jsou minimálně dva dospělí muži. To by ukazovalo na Otu I. a Otu III. Předběžně zde jsou také kosti dvou dětí, ale vše se bude ještě upřesňovat,“ přibližuje Frolík.
Vyzvednutí ostatků v chrámu |
Pokud dopadnou dobře také další rozbory, čeká nakonec pravděpodobně až tisíc let staré ostatky analýza DNA. Ta by vazbu letos objevených ostatků k přemyslovské dynastii potvrdila definitivně.
Ještě před tím však musí odborníci definitivně roztřídit úplně všechny kosti. U těch velkých anebo dlouhých či lebek to jde poměrně snadno, s drobnějšími pomůže v následujících týdnech moderní počítačová tomografie.
„Teď všechny kosti, u nichž se to jeví jako užitečné, půjdou na vyšetření CT. To zdokumentuje drobné odlišnosti, které má v sobě každý člověk. A podle toho určíme, že patří k té či oné kostře,“ doplňuje Frolík.
Po prvních rozborech je podle něj v tuto chvíli jasné, že v malované truhlici, která byla ukrytá v cínovém sarkofágu, byly s největší pravděpodobností uložené ostatky šesti lidí.
„Nyní je těchto šest jedinců jasných. Je tu ale stále otázka, jestli se na základě studia žeber či obratlů neobjeví ještě někdo další. To chvíli potrvá. Doufám, že do konce roku budeme mít úplnou jistotu, že zde máme tolik a tolik jedinců,“ přemítá archeolog.
Současně upozorňuje, že v každém případě nakonec zůstane malá část kostí, které nepůjdou přiřadit k žádné konkrétní kostře. „Jde například o drobné kosti z prstů či kotníků, tam je to komplikované,“ podotýká Frolík.
Při dalším zkoumání ostatků z Hradiska bude stěžejní, zda se u mužských kostí potvrdí úmrtí kolem padesátého roku života. To by byl další vědecky podložený fakt, jenž by ukázal na to, že tyto kosti skutečně patří Otovi I. a Otovi III.
Ota I. je nejmladší syn knížete Břetislava ze staročeských pověstí
Potvrzení objevu ostatků Přemyslovců, který experti již dříve označili za unikátní v celé střední Evropě, komplikuje fakt, že všechny kosti byly v truhlici promíchané. Mohou za to švédští vojáci, kteří v první polovině 17. století za třicetileté války při okupaci Olomouce na Hradisku v hrobech zřejmě hledali šperky a vše při tom rozházeli.
Ostatky se navíc v minulosti několikrát stěhovaly. V truhlici byly uloženy od 18. století, mimo jiné na ní byla namalovaná čtveřice šachovaných moravských orlic při stavbě hnízda.
To znamená, že lidé, kteří sem kosti před staletími ukládali, byli přesvědčení, že patří právě zakladatelům Klášterního Hradiska. A to nejen olomouckým přemyslovským knížatům Otovi I. a Otovi III., ale také jejich manželkám – uherské princezně Eufémii a ruské šlechtičně Durancii.
Žili přibližně před tisícem let, Ota I. je nejmladší syn knížete Břetislava, známého ze staročeských pověstí tím, že svou budoucí manželku Jitku unesl z kláštera.
Kromě této čtveřice ovšem měla truhlice podle dostupných historických pramenů ukrývat také kosti dvou synů Oty III. Vladimíra a Břetislava, osmého olomouckého biskupa Jana III. a také hradiského premonstrátského opata Roberta I. Dohromady už tak jde o osm dospělých lidí, což už nyní známé výsledky prvních analýz vyloučily.
Dřevěná schránka byla uložená ve zdobeném cínovém sarkofágu, vše bylo celá staletí ukryté za zdí sakristie štěpánského kostela, jenž je součástí areálu Hradiska. Na zmínku o tomto polozapomenutém unikátním hrobě narazil zdejší farář Přemysl Bedřich Hanák, schránku vyzvedl před časem s historikem umění a památkářem Leošem Mlčákem.
Ostatky Přemyslovců vyzvedli archeologové v chrámu letos v létě:
8. srpna 2018 |
