Jen co jsme vystoupili z auta na parkovišti, vzduchem zavanula specifická vůně čerstvě pražených arašídů. Před blízkou branou do rozsáhlého areálu v Čelčicích už je několik desítek lidí, kteří taktéž vyrazili do pražírny Alika na den otevřených dveří, v rámci něhož je možné nahlédnout přímo do útrob jednoho z největších dodavatelů pražených ořechů, přinejmenším ve střední Evropě.
Před pražírnou stojí několik bílých stánků a pomalu se u nich zastavují první návštěvníci. Podobný ruch panuje rovněž kolem podnikové prodejny, kde se dveře netrhnou. Zákazníky s plnými taškami různých ořechů okamžitě střídají noví, kteří si teprve budou vybírat.
 |
Při průchodu areálem jsou například v dálce vidět koně, jimž se věnuje Markéta Pavlínová, jedna z dcer zakladatelky pražírny Jany Kremlové. Využívají se tak volné travnaté plochy jinak rozsáhlého komplexu jednopatrových domů, v nichž jsou skladové prostory, laboratoř nebo samotná výroba. Právě do jedné z pražicích linek máme následně příležitost nahlédnout.
Nejprve je však nutné vyřídit několik formalit – odevzdat potvrzení o bezinfekčnosti, nasadit si ochranný plášť i návleky a důkladně vydezinfikovat ruce. O pár minut později už procházíme dveřmi do dlouhé chodby s vysokými regály, které zaplňují desítky pytlů plné ořechů s názvy dodavatelských zemí, jako je Brazílie nebo Argentina.
Největší balení má tunu a čtvrt
„Máme různě velká balení, od kartonů po deseti kilogramech až po velkokapacitní pytle s tunou a čtvrt ořechů,“ vysvětluje asistentka výroby Lucie Matoušková, jež nás po lince provádí.
Už ve skladu je jasně slyšet ruch automatizovaných linek, které mají za úkol plnit jednotlivá balení produktů, případně je rovnat na přichystané palety. Z útrob skladu se pak postupně přesouváme blíž k samotné výrobě. A s každým dalším krokem sílí i typická vůně čerstvě pražených arašídů.
Po louce na Olomoucku sám jezdí mobilní kurník, firma láká na vejce z pastvy |
Alika má celkem čtyři pražicí linky – dvě horkovzdušné a dvě fritovací, jež při zpracování využívají slunečnicový olej. Jedna z horkovzdušných pražiček stojí hned ve vedlejší místnosti. Nad podavačem visí pytel s více než tunou ořechů, jehož obsah se postupně sune dovnitř.
Odtud si už masivní nerezový kolos odebírá přesně takové množství, které je potřeba pro další zpracování. „Jen tento stroj dovezený z Turecka zvládne za jeden den upražit 18 tun ořechů,“ podotýká Matoušková s tím, že tato pražicí linka sama o sobě pokryje přibližně dvě třetiny roční výroby.
V další místnosti na první pohled zaujme ochrannou klecí obehnaná mechanická ruka, která je součástí následující navazující části výroby. Po pásu k ní postupně přijíždějí hnědé padesátikilogramové pytle s ořechy. Ještě předtím je další stroj automaticky uzavírá a připravuje k expedici.
Automatizace pomáhá, lidé jsou ale stále klíčoví
Pak už přichází na řadu samotná mechanická ruka. Rychlými a naprosto přesnými pohyby skládá jeden pytel za druhým na připravenou paletu. Bez zaváhání, ve stále stejném tempu.
„Za jedinou směnu zvládne zpracovat až čtrnáct tun napytlovaných ořechů,“ přibližuje Matoušková.
Firma z Hané získala obří armádní zakázku, Belgii dodá přívěsy za čtvrt miliardy |
V další části výroby už pracují automatické linky, které postupně plní jednotlivé obaly. „Stojíme u stroje, jenž momentálně balí nejjemnější mandlovou mouku, která je bezvadná třeba na výrobu makronek,“ usmívá se Matoušková.
Poté, co stroj každý obal naplní na přesně požadovanou gramáž, putuje balení na pás, kde prochází detektorem kovů. Přestože jsou stroje schopné nahradit spoustu manuální a těžké práce, lidský faktor ve zdejší výrobě stále zastává klíčovou roli. Po strojové kontrole totiž každý balík prochází rukama místních pracovnic, jež dohlížejí na správné uzavření i celkovou kvalitu balení.
Součástí firemního komplexu je mimo jiné speciální laboratoř s několika přístroji. Pracovníci pomocí nich zkoumají produkty hned z několika hledisek, jako je barva, slanost nebo vlhkost.
„Někteří odběratelé mají velmi specifické požadavky. Například na arašídová másla vyžadují často ořechy, jež jsou více vypražené – mají tak silnější aroma a taky barvu. Je ale potřeba to nepřehnat,“ vysvětluje už zmíněná výrobní ředitelka a dcera zakladatelky společnosti Markéta Pavlínová.
Dubajská čokoláda způsobila problémy
Produkce se podle vedení firmy v posledních letech výrazně proměňuje. Zatímco dříve mezi zákazníky dominovaly hlavně klasické solené arašídy, dnes stále více lidí sahá po zdravějších variantách.
„Mladší generace je silněji zaměřená na zdravý životní styl. Čím dál víc lidí přemýšlí o tom, co kupuje,“ říká generální ředitelka firmy a další dcera její zakladatelky Petra Vránová.
Máme i pivo, ale lidé se nejvíc diví naší klobáse, říká šéf levandulového statku |
Vedle klasických solených ořechů tak podle ní roste poptávka po produktech typu natural nebo oříšcích pražených „nasucho“ horkým vzduchem bez použití oleje. Výrobu nicméně neovlivňují pouze takovéto dlouhodobější trendy, výrazně do ní promlouvají rovněž aktuální módní vlny či dění ve světě.
„Když přišla dubajská čokoláda, byli jsme během pár měsíců bez pistácií, protože čokoládovny vykoupily obrovské množství trhu. Museli jsme pak čekat, až k nám připlují lodě s novými zásobami,“ uzavírá exkurzi generální ředitelka Aliky.
Firma loni zvýšila tržby na 540 milionůSpolečnost Alika měla loni úspěšný rok, když zvýšila tržby meziročně o 12 procent na 540 milionů korun. A to i přesto, že se musela vyrovnat s rostoucími náklady na energie a mzdy. „Významně jsme zvýšili mzdy našim zaměstnancům, protože firmy v okolí jsou hodně zaměřené na automobilový průmysl, což je úplně jiná disciplína než potravinářství. Museli jsme mzdy navýšit, abychom se aspoň dorovnali průměrům Olomouckého kraje,“ uvedla generální ředitelka pražírny Petra Vránová. Při balení a expedici už v čelčické pražírně do značné míry pomáhá strojová automatizace. Zhruba dvě třetiny produkce Alika loni dodala dalším potravinářským firmám například z řad výrobců zdravé výživy, čokoládoven či pekáren, kteří surovinu přidávají do svých výrobků. „Portfolio těchto zákazníků nám roste s tím, jak se posiluje trend zdravé výživy,“ podotkla Vránová. Část produkce oříšků odebraly též obchodní řetězce. Alika provozuje vlastní internetový obchod, jehož prostřednictvím prodává hlavně větší balení arašídů a oříšků či speciální másla vyrobená třeba z mandlí. Firma část produkce exportuje hlavně na Slovensko a do Polska, Německa, Nizozemska či Švédska. Vývoz je podle Vránové v tomto oboru obtížná disciplína, neboť v okolních zemích zpravidla fungují zavedené pražírny. „Musíme jít cestou flexibility a být nároční na kvalitu i servis, který zahraniční zákazník ocení,“ nastínila generální ředitelka Aliky, podle níž expanzi usnadňují privátní značky obchodních řetězců. Alika se řadí k největším středoevropským pražírnám ořechů. Na výrobní ploše dva tisíce metrů čtverečních zaměstnává v průměru 70 výrobních dělníků. Společnost loni zprovoznila novou pražicí linku, s jejíž pomocí nahradila 15 let starou technologii. Letos plánuje vybrat dodavatele další nové linky, jež bude mít ve srovnání s původní pražírnou dvojnásobnou kapacitu při nižší energetické náročnosti. Rodinnou firmu založila v roce 1992 Jana Kremlová, která v roce 2022 předala vedení společnosti svým dvěma dcerám, jež nyní společně Aliku spravují. (ČTK) |
