Když padl Horace Greasley do zajetí, umístili jej právě do supíkovického lágru na Jesenicku a během svého pobytu se zamiloval do německé dívky, dcery místního dozorce.
Jejich láska trvala několik let, nakonec však neměla dobrý konec. Dívka sice uprchla do Německa, kde požádala o azyl na americké letecké základně, zemřela však při porodu, stejně jako její dítě. Horace se tak nikdy nedozvěděl, zda se stal otcem.
Příběh, který chtěl dokonce zfilmovat slavný režisér Steven Spielberg a který se odehrával za druhé světové války na Jesenicku, je jedním z těch, po nichž pátrá i historik Roman Janas.
Greasleyho jméno teď visí spolu s dalšími zhruba osmi stovkami jmen vězňů z místních zajateckých táborů v nově otevřeném pravoslavném kostelíku v Horní Lipové, který tu postavili lidé, aby uctili jejich památku.
Nápad přineslo nedorozumění, samotná stavba trvala rok
U zrodu nápadu postavit vůbec první pravoslavný kostelík na Jesenicku stálo podle kněze Libora Josefa Kratochvíly, jednoho z otců myšlenky, nedorozumění.
„Měli jsme v Jeseníku před čtyřmi lety čtení z bible a evangelický kněz se mne tehdy zeptal, kdeže je to v Lipové ta pravoslavná fara. Nějaký turista viděl jmenovku a kříž na našem domě a pověsil informaci na internet. Žertovali jsme, že když už máme faru, měl by být i kostel,“ popisuje Kratochvíla s tím, že definitivní rozhodnutí přišlo po setkání s Romanem Janasem, který znovu vrací do života zapomenuté osudy.
Kostelík v horáchPravoslavný kostel v Horní Lipové na Jesenicku vybudovalo občanské sdružení Kostelík v horách, za kterým kromě kněze Libora Kratochvíly stojí také Zdeněk Korčián. Šestiboká stavba slouží nejen jako chrám, ale také jako památník válečným zajatcům, kteří byli na Jesenicku umístěni v zajateckých táborech. Po jejich osudech pátrá historik Roman Janas. Zatím se mu podařilo najít zhruba 800 jmen z celkových šesti tisíc. |
Od začátku stavby do jejího srpnového slavnostního otevření uběhl přesně rok. V Horní Lipové tak vznikl nejen pravoslavný kostel, ale také památník, který uchovává vzpomínku na vězně, kteří prošli zajateckými tábory na Jesenicku.
Ve čtyřiceti zajateckých táborech byly tisíce vojáků několika národností
Těch bylo více než čtyřicet a do životů zasáhly zhruba šesti tisícům vojáků z řad Sovětů, Francouzů či Angličanů. Řada z nich tábory nepřežila, jiní zemřeli na následky vyčerpání a nemocí o několik měsíců či let později.
A právě po jejich příbězích pátrá historik Roman Janas, který ve svém volném čase vyhledává na internetu informace o válečných zajatcích. Příběhy vězňů pak získává díky kontaktu s příbuznými, kteří mu prozradí osudy či posílají rodinné fotografie.
„Moje práce určitě otevřením kostelíka nekončí, vždyť jich bylo několik tisíc a mně se zatím podařilo shromáždit jen asi osm set jmen,“ shrnul.
