Na Hané teď bojují především o cukrovou řepu, která je z velké části zaplavená například v Zemědělském družstvu Unčovice na Olomoucku.
„Naštěstí po záplavách přišlo příznivé počasí. Voda na polích nebyla dlouho, takže škody na cukrovce nebudou nijak zásadní. Jenže kvůli několikadenním dešťům klesla cukernatost, což je v tomhle případě základní kvalitativní ukazatel,“ poukázala předsedkyně družstva Milada Rašková Měsícová.
Zemědělci z Unčovic teď řepu postupně vyorávají a odvážejí do cukrovarů. Tedy pokud se na pole dostanou. „Některá jsou pořád podmáčená, takže se na ně nedá vjet s technikou. Do konce listopadu bychom ale měli sklizeň stihnout,“ věří v další dobré týdny.
Plísně na řepě zatím nejsou tak zásadní problém, jak se zemědělci obávali. Po několika dnech dešťů čekali větší napadení plodin.
„Na některých pozemcích s cukrovkou, kde se víc držela voda, jsme zaznamenali výskyt plísní, ale zatím nijak významný. Uvidíme, jaký bude vývoj a jestli vše stihneme sklidit,“ sdělil Jakub Stojan, ředitel podniku Agras Želatovice z Přerovska.
Dobrou úrodu řepky mohou ohrozit plísně
Kromě cukrovky mají zemědělci v regionu starosti také s řepkou. Přitom před povodněmi si pochvalovali, jak se novým porostům daří.
„Řepka vzešla nad očekávání dobře, bohužel některá pole byla zaplavená vodou. Zatím to vypadá, že by mohla přežít bez plísní, ale definitivně to budeme vědět až na jaře,“ podotkla Rašková Měsícová.
Poškozená technika a vypláchnutá pole. Povodně nejvíc ničily rostlinnou výrobu |
Zemědělské družstvo Jeseník, které se nachází v nejpostiženější oblasti, zvládlo povodeň relativně dobře. „Na tu apokalypsu, která to tady postihla, jsme to docela ustáli, byť máme vyčíslené škody na zhruba sedm milionů korun,“ sdělil místopředseda zmíněného podniku Pavel Žák.
Největší škody byly podle něj na vytopené mléčnici, kde voda poničila i drahou elektroniku. K zemi půjde stáj pro ovce, která je podemletá. „Pozitivní je, že se nám podařilo zachránit všechna zvířata,“ poznamenal.
Družstvu se nyní podařilo sklidit kukuřici, o kterou měli zemědělci velké obavy. „Bohužel byla už přezrálá, takže nebude mít takovou krmivovou hodnotu, ale i tak jsme spokojeni,“ poukázal Žák.
Družstvo hospodaří na několika farmách. Řadu dní byly bez dodávek proudu kvůli poškozeným sítím. Bez elektrocentrál by to nešlo. „Teď už naštěstí elektřina funguje všude,“ řekl Žák.
Problémy se mohou objevit se zpožděním
Pořád pod vodou jsou ještě nyní pozemky společnosti Solagro ve Skrbni na Olomoucku, kde se pěstují především jahody. Vytvořila se rozsáhlá laguna lákající ptactvo až z Arktidy, kdy však voda opadne, ředitel firmy Marcel Špaček nedokáže odhadnout.
9. října 2024 |
Povodně 2024
Sledovat další díly na iDNES.tv„Určitě je to ještě na hodně dlouho. To, co je pod vodou, je ztracené,“ má jasno. Příští rok tak podle něj nebudou ze zatopené plochy jahody. „Musím tam dát nové sazenice a potom rok potrvá, než začnou plodit, takže plody se budou sklízet až v roce 2026,“ vysvětlil Špaček.
Šéf krajské agrární komory Ivo Kasal vyzdvihl, že se podařilo ve ztížených podmínkách už téměř všude sklidit kukuřici a dobře postupuje také sklizeň cukrové řepy.
„Kukuřice je zásadním krmivem pro hospodářská zvířata. Nějaké škody na porostech byly, často se ji nepodařilo sklidit v termínu, takže byla přezrálá, ale ztráty nejsou celkově nijak rozsáhlé. Teď se bojuje o cukrovku. Ani ta ale nevypadá vzhledem k nedávným záplavám nejhůř,“ shrnul.
Zároveň upozornil, že velké škody v zemědělství se mohou v oblastech, kterými prošla ničivá voda, ukázat se zpožděním.
„Tam, kde se naplavovaly nánosy, což jsou často zemědělsky obdělávané pozemky, bude potřeba zjistit, co vlastně obsahují, tedy jestli půda není nějak kontaminovaná. To může být velký a hlavně hodně nákladný problém,“ podotkl Kasal.
Zelináři hlásí místy totální škodu
Nedávné záplavy nadělaly velké starosti i pěstitelům zeleniny. „I když nám lidé pořád škody hlásí a ještě nejsme na konci sčítání, už teď víme o bezprostředních dopadech vlivem povodní a v důsledku srážkového týdne na šedesáti hektarech, kde jde o totální škodu,“ prohlásila mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy sídlící v Olomouci Alice Kouřilová.
Škody po záplavách Lesy ČR vyčíslily na tři miliardy, obnova zabere roky |
Nedávnými dešti utrpěli dosud zelináři celkem na 400 hektarech ploch. Unie proto jedná s ministerstvem zemědělství o možné pomoci, jež by ztráty zmírnila.
„Nejvíc nás mrzí, že to poškozuje i dodavatelsko-odběratelské vztahy, protože pěstitelé nejsou schopní dodávat nasmlouvaná množství a objemy. Někdy ani plodiny, jestliže došlo k celkovému poškození. Byli bychom rádi, kdyby odběratelé byli shovívaví a pomohli tím, že nebudou pěstitele sankcionovat za nedodání, protože tohle nelze nijak ovlivnit,“ dodala Kouřilová.
Věří také, že zákazníci nákupem českého produktu podpoří tuzemské zemědělství. Pěstitelé spoléhají i na efekt nové značky Ovoce a zelenina s rodokmenem, kterou představili koncem minulého roku.
Ovocnáři podle tajemnice Ovocnářské unie Moravy a Slezska Zdenky Klemšové po povodních velké škody neevidují.
„Většina sadů je mimo záplavy. Ale předtím bylo velké teplo, takže plody dostaly úžeh od sluníčka, některé odrůdy začaly praskat, byly kvůli tomu i problémy při sklizni. Na spoustě míst také vlivem dešťů popadaly stromy i s konstrukcemi,“ uvedla.
„Celkově se letos projevuje více faktorů klimatických změn, jako jsou i jarní mrazy a kroupy. Některé plody dozrály bez semeníků, po utržení rychle hnijí a musí jít do moštu,“ dodala Klemšová.
16. září 2024 |
