Stoletou povodeň zvládneme, tu z roku 1997 ne, říká šéf ochrany Olomouce

Ani rozsáhlá protipovodňová opatření, která kolem řeky Moravy v Olomouci postupně vznikají, neochrání město před tisíciletou záplavou, jaká přišla v roce 1997. Podle experta a šéfa odboru ochrany Jana Langra by to dokázal snad jen gigantický obtokový kanál, který by však stál astronomickou částku.

Kde je v tuto chvíli největší povodňová slabina Olomouce?
Na řece Moravě jde o dvě místa. První je v lokalitě Lazců u Klášterního Hradiska. Pokud by přišla více než padesátiletá povodeň, řeka by se rozlila nejdříve tady.

A druhá slabina?
Oblast kolem ulice Domovina. Tady by se voda od soutoku Mlýnského potoka a Moravy u Galerie Šantovka vracela zpět do města. Tok řeky by se laicky řečeno otočil a následky by právě tady byly nejhorší. Až třetí v pořadí by byl zřejmě Černovír, protože tam je už teď oproti roku 1997 navýšená hráz na úroveň třicetileté až padesátileté povodně.

Kde je Olomouc naopak dnes oproti roku 1997 nejlépe zabezpečená?
Nejvíce posílil jih Olomouce. A to od soutoku Mlýnského potoka a hlavního toku Moravy u Šantovky níž po proudu. Tam by se problémy objevily naposledy. Donedávna to tak nebylo. Od roku 2013 je ale na jihu hotová II. A etapa velkých protipovodňových opatření. Největší problém této lokality byl s kanalizací. Voda přes ni zaplavovala přilehlé sídliště Povel a ulice Střední a Dolní Novosadská. Tento problém už je odstraněný.

Olomouc při povodni a dnes

Kolem roku 2020 by měla být na severu města hotová třetí etapa protipovodňových opatření. Zhruba ve stejné době se mají u Galerie Šantovka objevit protipovodňová vrata. Proč tu budou?
Severně nad Olomoucí u Hynkova a Příkaz se od hlavního koryta Moravy odděluje Mlýnský potok nazývaný někdy též Střední Morava. Znovu se spojují právě u nákupní Galerie Šantovka. Proto tu budou nesmírně důležitá protipovodňová masivní železná vrata.

Z jakého důvodu jsou důležitá?
Při výrazných srážkách se voda severně nad Olomoucí v Litovelském Pomoraví rozlije a do města poteče jak Mlýnským potokem, tak korytem Moravy. Když ale uděláme protipovodňová opatření jen u Moravy, ohrozí nás Mlýnský potok. Aby se to nestalo, měla by být nad Olomoucí mezi černovírským mostem a čtvrtí Řepčín sypaná hráz. S náspem tamní železniční trati vytvoří záchytné místo. Voda se tam bude při povodních shromažďovat, aby pak kontrolovaně protekla rozšířeným korytem v centru. První protipovodňová vrata tak budou už na severu Olomouce u vodní elektrárny, zhruba na úrovni někdejších Moravských železáren. Nedovolí, aby se voda do města skrz Mlýnský potok dostala.

K čemu pak tedy budou vrata u Šantovky?
Uvědomme si, že od prvních vrat až k soutoku u Šantovky jde o velmi velké území. Dál po toku za severními vraty se hladina v Mlýnském potoce zvýší kvůli prosakování spodních vod a srážkám, jež do něj stečou ze samotného města. Přestože na severu budou tok Mlýnského potoka omezovat protipovodňová vrata, bude u soutoku u Šantovky potřeba ještě jeden uzávěr.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

A jeho funkce?
Zabrání tomu, aby se samotná Morava z hlavního koryta skrz Mlýnský potok vylila proti proudu do centra Olomouce. Navíc tu budou potřeba přečerpávací stanice. Přes vrata plynule přečerpají vodu z potoka zpátky do Moravy. Potřebujeme, aby pozvolně odtékala.

Jak zjistíte, kdy už je nutné vrata u Šantovky zavřít?
Už brzy kvůli tomu v parku nainstalujeme sondu. Uprostřed města bude on-line hlídat výšku hladiny v Mlýnském potoce. Musíme mít s předstihem informaci, že se voda blíží. Oboje vrata tak stihneme včas zavřít. Pokud bychom to neudělali, protipovodňová opatření by plnohodnotně nefungovala a Olomouc bychom od Šantovky vyplavili Mlýnským potokem.

Velká protipovodňová opatření budou tedy plnohodnotně fungovat až jako celek s protipovodňovými vraty?
Přesně tak. Dokud nebudeme mít hotovou třetí etapu s protipovodňovými vraty na severu a u Šantovky, navíc doplněnou o sondy hlídající výšku hladiny, tak koncept protipovodňové ochrany jako celek nebude fungovat. Jednotlivé části samozřejmě ale už teď odolnost města vůči velké vodě rozhodně zlepší.

Ochrana Olomouce

Protipovodňová opatření jsou v Olomouci rozdělená na etapy. Na jihu města jsou už z podstatné části hotová, jde o tzv. I. a II. A etapu. Na řadě je teď v etapě II. B centrum.

Součástí plánů je rozšiřování koryta i bourání dvou důležitých mostů. Prvního ve frekventované Komenského ulici u Bristolu, druhého na Masarykově třídě. Práce začnou letos na podzim, mosty přijdou na řadu příští rok.

Sever Olomouce získá ochranu zřejmě kolem roku 2020 při III. etapě. Na papíře je i IV. etapa, při níž se dělníci měli nakonec vrátit ze severu na jih města. Je ale pravděpodobné, že díky dotacím na ni dojde už na přelomu let 2018 a 2019.

Až budou všechny etapy olomouckých protipovodňových opatření hotové, jak si s velkou vodou poradí?
Jde o princip připomínající přesýpací hodiny. Nad Olomoucí bude hrázemi a železniční tratí vytvořené širší hrdlo, kde se voda zachytí a nasměruje. Poté projde přes nejužší část v centru rozšířeným korytem při průtoku 650 kubíků za vteřinu. A na jihu pod Olomoucí opět odejde svým korytem.

To je celé?
Vedle toho ještě bude potřeba vyřešit protipovodňovou ochranu Chomoutova. Ten není v těchto třech etapách zahrnutý. Uvažuje se o dvou možných variantách. A to buď obtokový kanál, který ovšem nebude při průtoku 650 kubíků za vteřinu dostatečný, nebo hráze kolem Chomoutova. Ty by jej ochránily před stoletou povodní.

Ochrání hotová protipovodňová opatření Olomouc i před povodní roku 1997?
Stoprocentního zajištění proti povodni z roku 1997 nedosáhneme. Neochráníme proti ní ani Chomoutov, ani Horku nad Moravou a bohužel ani Olomouc. Pokud se ale budeme bavit o stoleté povodni, tak plánovaná opatření ochrání jak Olomouc, tak i obce jižně po toku Moravy. Na ty nesmíme zapomínat.

Technicky tedy není možné Olomouc proti rekordní povodni z roku 1997 zajistit?
Technicky to samozřejmě možné je. Teoreticky by šlo vybudovat velký obtokový kanál kolem Olomouce. De facto by vzniklo zcela nové koryto Moravy s obrovskou kapacitou. Ale je to také otázka financí. Pokud protipovodňová opatření budou o mnoho dražší než to, co mají chránit, stát neuvolní peníze. Navíc by šlo o velmi výrazný zásah do krajiny. Berme to tak, že povodně byly, jsou a budou nedílnou součástí naší přírody. Absolutní ochrana neexistuje. Technicky můžeme protipovodňová opatření stále zdokonalovat a rozšiřovat. Ale je otázka, zda tím v krajině nenapácháme mnohem větší škody, než kdybychom přijali možnost, že povodeň přijde. Je důležité najít vyvážení těchto otázek.

11. července 2017