Lužní lesy povodeň zpomalily, nešlo to ale naplno využít, říká ekolog

  4:54aktualizováno  4:54
V roce 1997 se tisíciletá voda prodrala tam, kde ji lidé vůbec nečekali. Nebýt lužních lesů v okolí Litovle, dostala by se ale ještě mnohem výš a povodňová vlna by například do Olomouce dorazila nejméně o půl dne dřív. Je o tom přesvědčený Michal Krejčí, který před 20 lety pracoval v Litovelském Pomoraví.

Olomouc měla při povodních v roce 1997 silného spojence – lužní lesy u Litovle dokázaly záplavy zpomalit, tvrdí Michal Krejčí, který tehdy pracoval na Správě CHKO Litovelské Pomoraví. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Jaký vliv mělo Litovelské Pomoraví na povodně v roce 1997?
Nikdo nečekal, že půjde o tak velkou povodeň. I přesto ji Litovelské Pomoraví dokázalo zpomalit – pro Olomouc to byla výrazná pomoc. Jeho lužní lesy a meandrující koryto Moravy je při pohledu na mapu přímo nad městem, na průběh záplav mělo bezprostředně pozitivní vliv. Na řece Moravě se postup povodně z hor až sem dolů po proudu počítá řádově na dny. Například na Bečvě je to ale mnohem rychlejší. Když na jejím horním toku v noci prší, tak voda – když to trochu přeženu – může být ráno v Přerově.

Ivo Machar z katedry rozvojových studií na semináři České geografické společnosti k výročí povodní zmínil, že Litovelské Pomoraví pozdrželo příchod velké vody do Olomouce o zhruba 16 hodin. Souhlasíte?
Je to možné. Mohlo to být zhruba půl dne. Bohužel toto oddálení povodňové špičky jsme v Olomouci a ani v Litovli nemohli plnohodnotně využít. Nebyly nachystané prvky protipovodňové ochrany, žádné mobilní hráze. Bylo jen více času na skládání pytlů s pískem, ale o moc víc udělat nešlo. Litovelské Pomoraví však podle mě mělo jiný, mnohem významnější přínos.

Města pod vodou a dnes

O co konkrétně šlo?
Tím, že v říční nivě zachytilo vodu, výrazně přispělo ke snížení povodňové špičky. Kulminace v Olomouci nebyla tak velká. Laicky řečeno, nástup povodně trval déle, byl pozvolnější. Voda do města přitékala mnohem déle, a tudíž nedosáhla tak vysoké úrovně, než kdybychom Litovelské Pomoraví neměli. Vynikne to, když si povodně roku 1997 srovnáme na Moravě a na Bečvě.

Jak by to vypadalo?
Na Bečvě byla povodňová křivka velmi vysoká a prudká. Voda rychle a prudce přitekla, poté i poměrně rychle opadla. Vše v řádu několika málo dní. Kdežto na Moravě trvaly záplavy mnohem déle. Zejména druhá povodňová vlna byla v Olomouci díky Litovelskému Pomoraví hodně dlouhá, kulminace nedosáhla tak vysoké hodnoty.

Čím Litovelské Pomoraví zachránilo Olomouc od prudkého náporu povodňové vlny?
Do značné míry jde o přirozený jev. Litovelské Pomoraví je jednou z posledních oblastí se zachovalou nivou velké řeky v České republice. Z podstatné části je tvořené lužními lesy, řeka jimi protéká, meandruje. Je tu v přírodě blízkém stavu, může se volně rozlévat.

Díky tomu dokáže tato oblast pojmout více vody?
Je to tak. Lužní les zachytí víc vody, než kdyby se rozlévala například na pole či louku. Stromy, keře, pařezy i větve na zemi, zkrátka členitý terén s vyšší drsností zpomaluje proudění vody v zatopené nivě. Tím roste i hloubka v samotném rozlivu a množství zadržené vody.

Jak to tam při povodni vypadalo?
Na první pohled žádná razantní změna nenastala. Normálně zatopený lužní les. A to proto, že jeho ekosystém je se záplavami pevně svázaný. Každý rok je potřebuje. Velká voda přinese živiny a vodu. Lužní les má velký význam i v tom, že se skrz něj doplňují zásoby podzemních vod. Právě Litovelské Pomoraví vedle protipovodňové funkce zajišťuje Olomouci i pitnou vodu.

Napáchala v Litovelském Pomoraví povodeň nějaké škody?
Výhodou neregulované řeky je, že tu nejsou žádné stavby. Takže velká škoda nevznikla. Tady není problém, když se koryto při povodni posune či změní. Samozřejmě z hlediska přírody uhynula zvířata či rostliny, s tím si ale časem poradí. Ke změně koryta meandrujícího toku dochází přirozeně a dlouhodobě. Ani tato extrémní povodeň tady tak neměla výraznější dopad oproti přirozenému vývoji.

Nejčtenější

Kometa veze z Hradce dvě výhry, Olomouc dokonala obrat v Plzni

Petr Holík (uprostřed) se raduje s brněnskými spoluhráči z gólu v síti Hradce.

Ve druhém čtvrtfinálovém utkání hokejové Tipsport extraligy dala Olomouc zapomenout na debakl z úvodní bitvy s Plzní....

Sparta - Olomouc 2:1, po půli zlepšení, skóre z penalt otáčel Kanga

Guélor Kanga ze Sparty (uprostřed) se raduje se spoluhráči Benjaminem Tettehem...

Fotbalisté Sparty vyhráli i šesté jarní utkání, proti Olomouci otočili ve 25. kole na 2:1 díky dvěma pokutovým kopům....

Tři mladí lidé jeli v autě nepřipoutaní, po nárazu do stromu dva zemřeli

Při tragické nehodě na okraji Jeseníku narazil vůz se třemi lidmi do stromu,...

Mladý řidič vezoucí dva další pasažéry o víkendu při nehodě v Jeseníku narazil do stromu. Na místě zemřel on i jeho...

Návrat Langera se nekoná. ODS zrušila jeho volbu do vedení olomoucké buňky

Ivan Langer během kongresu ODS (6. 12. 2008)

Bývalý místopředseda ODS a někdejší ministr vnitra Ivan Langer už není členem regionální rady strany v Olomouckém...

Penalty na Spartě: úmyslná ruka a hloupý faul. Jílek se zlobil na Jemelku

Rohodčí Petr Ardeleanu (vpravo) si prohlíží na videu situaci, po které nařídil...

Dva pokutové kopy během pěti minut v závěru utkání, kruté pro olomoucké fotbalisty, které na Spartě do té doby vedli...

Další z rubriky

Policie kontrolovala na dálnicích z autobusů, přestupky našla co pár minut

Policisté na třech úsecích dálnic v Olomouckém kraji dohlíželi na řidiče z...

Jak se řidiči chovají na dálnicích když si myslí, že je nikdo nehlídá, ukázala kontrolní akce policistů v Olomouckém...

Muž si vynutil nožem půjčení mobilu, pak šel lovit data a chatovat

Ilustrační snímek

Neobvyklé loupežné přepadení vyšetřují policisté z Přerova. Kolemjdoucí muž požádal mladíka o půjčení mobilu, následně...

Lidé z muzea umění vyzvali ministra k rezignaci, kvůli stamilionům na SEFO

Ministr kultury Antonín Staněk z ČSSD

Desítky zaměstnanců Muzea umění Olomouc vyzvaly otevřeným dopisem ministra kultury a někdejšího olomouckého primátora...

Najdete na iDNES.cz