Už od záplav je lomový kámen nejžádanější surovinou. Kamení naplavené při pohromě se nedá použít, protože je kulaté a k většině oprav silnic, ulic nebo ke zpevňování břehů se nehodí.
Producenti přitom už dodali na Jesenicko statisíce tun suroviny. „Minulý týden jsem podepisoval fakturu za dodávku kameniva ve výši 14,5 milionu korun. Další obdobná je na stole. Naštěstí je proplácí Olomoucký kraj,“ uvedl v půli prosince Hannig.
Kamení z lomů podle něho mizí při opravách závratným tempem. Starosta Vápenné si ale nevybavuje okamžik, kdy by cenná surovina chyběla. „My jsme si to ještě pojistili a zřídili deponii, kde průběžně skladujeme zhruba pět tisíc tun, takže když se zdrží dodávka, využijeme naši zásobu. To je ale velmi zřídkavé,“ vysvětlil Hannig.
Petr Mudra, starosta (nez.) České Vsi na Jesenicku, která je obcí nejpostiženější povodněmi, podobně jako první muž Vápenné množství dodaného kamení různých frakcí rovněž jenom odhaduje.
„Už to určitě budou desítky tisíc tun. Jedno nákladní auto uveze třicet tun, byly dny, kdy k nám přijíždělo i padesát plně naložených aut denně. Teď se tempo zpomalilo, ale pořád to jsou obrovská kvanta,“ popsal situaci Mudra.
Kamenolomy jedou na Jesenicku kvůli opravám nonstop, potíže budou se zeminou |
Starostové si pochvalují, že kameniva mají dostatek. „Tato surovina je pro nás klíčová. Neumím si představit, že bychom museli na každé auto čekat. Dodavatelé jsou opravdu vzorní,“ vyzdvihl Mudra.
Jenom na opravy silnice z Mikulovic do Jeseníku, ve které voda vymlela obří krátery, bylo potřeba kolem 60 tisíc tun kamene. „Na záhozy se používají kameny o hmotnosti 200 až 500 kilogramů za kus. Těch teď v obcích potřebují nejvíc,“ nastínil obchodní ředitel Slezských kamenolomů Lubomír Hroz.
Na Jesenicko dodávají kámen, štěrky a drtě tři kamenické firmy. Nejvíc právě společnost Slezské kamenolomy, která obcím vypomohla i technikou. „Mohli jsme využít jejich nakladače a další stroje, které bychom jinak těžko sháněli jinde,“ zdůraznil Hannig.
Extrémní deště a povodně 2024 |
Slezské kamenolomy už na sanaci povodňových škod na Jesenicku dodaly podle Lubomíra Hroze odhadem statisíce tun lomového kamene.
„Po povodních jsme jeli nepřetržitě sedm dní v týdnu, protože bylo potřeba produkovat ohromná kvanta. Teď už se situace přece jen zklidnila. Očekáváme, že zvýšené objemy budou potřeba znovu v příštím roce, kdy se budou provizoria předělávat do stavu, který bude odpovídat stavu před povodní. Na Jesenicko dodáme pro popovodňové práce ještě nejméně stovky tisíc tun kamení,“ odhadl obchodní ředitel Slezských kamenolomů.
Dodávky nejen na Jesenicko, ale také do Moravskoslezského kraje podle něho blokují kapacity na dohodnuté velké zakázky. „Máme například rozdělanou velkou zakázku dlažeb pro Prahu nazvanou Pražská mozaika. Jde o černé a bílé dlažební kostky. Dohodli jsme se na odkladu a kapacity jsme tak mohli nasměrovat na dodávku kamení do poničených oblastí,“ uvedl příklad Hroz.
Hlína stále chybí
Zatímco dodávaného kamení je dost, starostové si pořád lámou hlavy, kde vzít hlínu. Na řadě míst je totiž odplavená. „Kamení koupíme, ale hlína – to je a hlavně bude problém,“ tuší starosta České Vsi.
Jeho kolegové s ním souhlasí. Jen někde je hlína navíc. Třeba v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. „U nás je spousta naplavené hlíny. Už týdny ji vozíme do Širokého Brodu (místní část Mikulovic – pozn. red.), kde ji nutně potřebují a není to daleko. Byla to už víc než stovka plně naložených náklaďáků,“ vyčíslila starostka Kobylé Miroslava Rybáriková (nez.).
Ne všechen naplavený materiál ale obec daruje sousedům. „Zřídili jsme si deponii, na které schraňujeme dostatek hlíny pro naši budoucí potřebu v jiných částech obce,“ vysvětlila starostka.
Štěstí má i Vápenná, kde jsou sice obrovská krátery, ale na druhou stranu je v místě zvaném Starost (dříve německy Sorge) spousta naplavené hlíny a jemného písku. „Hlínu, kterou tam vytěžíme, využíváme jenom u nás v obci, protože potřebujeme ohromná kvanta. Nechceme se dostat do situace, že ji odvezeme a potom nám bude chybět,“ objasnil starosta Vápenné Hannig.
