„Náš skanzen dostal těžkou ránu,“ poznamenal starosta Zlatých Hor Milan Rác (nez.). Prvořadá turistická atrakce upomínající na dávnou historii těžby zlata a barevných kovů, za kterou zavítají ročně tisíce turistů, se změnila k nepoznání.
Místy tam voda z rozbouřené Olešnice vytvořila až dva metry hluboké krátery. „Naštěstí repliky středověkých rudných mlýnů a další dřevěné objekty přežily, byť mnohé jsou podemleté a bude třeba pod nimi doplnit základy. To je asi nejnáročnější úkol, který musíme udělat. Hodně práce si vyžádá také obnova závodiště, kde pravidelně pořádáme zlatokopecké soutěže,“ vyjmenoval Rác.
Právě letos se ve skanzenu konalo už druhé mistrovství světa v rýžování zlata. Náklady na opravy skanzenu odhaduje starosta na miliony korun. Proto také vznikla sbírka za záchranu této atrakce, údaje o ní najdou lidé na webu Zlatých Hor.
„V každém případě uděláme všechno pro to, abychom příští letní sezonu zahájili jako obvykle a neochudili turisty, kteří navštíví Jesenicko a přijedou do Zlatých Hor,“ ujistil starosta.
Zničené lavice, pokleslá podlaha
Pořádnou spoušť zanechala velká voda na severu Jesenicka také na památkově chráněných kostelích v Kobylé nad Vidnavkou a ve Vidnavě. V kostele svatého Jáchyma v Kobylé vystoupala až do výšky přes jeden a půl metru.
„Poničila lavice, tlakem spodní vody se rozlomil obětní stůl, byly zdviženy podesty bočních oltářů, rozpadl se ambon,“ popsala následky Marie Grabarczyková z vidnavské farnosti.
VIDEO: Hasiči na Jesenicku odklízejí škody i vyprošťovacím jeřábem a tankem |
Vnitřní omítky jsou už otlučené, teď dělníci vyndávají a čistí lavice, opravy oltářů a dalších škod uvnitř se budou řešit až po přesném zadokumentování. „Po dohodě s památkáři se budeme snažit, aby se co nejvíc původních lavic dostalo zpátky. Stejně tak maximálně citlivě s ohledem na historii chceme řešit všechny potřebné opravy,“ ujistila Grabarczyková.
Kostel svatého Jáchyma v Kobylé byl postaven v roce 1788 v klasicistním slohu a je jednou z nejvýznamnějších církevních památek na Jesenicku. Přestože samotná vesnice byla zářijovou povodní těžce postižena, na opravy sakrální stavby uvolnila ze svého rozpočtu padesát tisíc korun.
„V zastupitelstvu jsme pomoc odsouhlasili, protože kostel je součástí obce a také života v ní. Zároveň si uvědomujeme, že vzhledem k celkovým škodám jde spíš o symbolický příspěvek,“ sdělila starostka Kobylé Miroslava Rybáriková (nez.).
Slezský Semmering v troskách. Železniční trať utrpěla při nedávných záplavách |
Zatímco zmíněnou památku voda poničila především zevnitř, v nedaleké Vidnavě se do kostela svatého Františka nedostala. Přesto tam škody budou pravděpodobně mnohem větší než v Kobylé.
„V roce 1997 měla povodeň podobný průběh. I tehdy voda byla jenom okolo, ale dostala se pod kostel, následkem čehož jen lehce poklesla podlaha. Letos se dlažba propadla úplně. A to ještě nevíme, jak to vypadá pod ní. Dá se říct, že voda teď dokončila to, co začala před sedmadvaceti lety,“ posteskla si Grabarczyková.
Vidnavský kostel byl postaven až v roce 1898 v novogotickém slohu. Tehdy sloužil především pro potřeby kněžského semináře. Na výzdobě památky se podíleli jeseničtí rodáci a uznávaní sochaři Josef Obeth a Engelbert Kaps. Přímo v Jeseníku, kde je největší koncentrace památek na severu regionu, k velkým škodám na budovách nedošlo.
„Voda se nám dostala jen do sklepení historického objektu Katovna, které je ale prázdné bez expozic,“ popsala jesenická mluvčí Markéta Kaniová. Vodní tvrz sloužící jako centrální budova Vlastivědného muzea Jesenicka se také ubránila, zatopil se jen okolní příkop.
„V něm voda kdysi byla, měl ochrannou funkci, a při povodni jej znovu naplnila. Lidé tak dostali nevšední možnost spatřit, jak tvrz vypadala v minulosti včetně plného vodního příkopu,“ sdělil ředitel muzea Pavel Rušar.
Jesenická radnice usilovala o opětovné napuštění příkopu kolem vodní tvrze už před lety, aby zvýšila turistickou atraktivitu místa. Projekt se však neuskutečnil kvůli vysokým nákladům.