Během noci ze 7. na 8. července 1997 se lidem v Troubkách změnil život. Už přes den se vylila voda z Bečvy a zaplavila pole. Kolem půl jedenácté v noci pak voda prudce vtrhla do vesnice a za deset minut vystoupala její hladina do téměř dvou metrů.
Kolem půlnoci pak začaly padat první domy. Velká voda zde strhla celkem asi 200 domů a zahynulo kvůli ní devět lidí. Na ochranu ale místní stále čekají.
Po roce 2000 se ve vesnici podařilo vybudovat samostatnou čistírnu odpadních vod. Předtím byla napojená na čističku v přerovské části Henčlov.
„Voda se tam čerpala do kopce, takže při povodních nás jako první vyplavila kanalizace. Naše ‚čovka‘ má protipovodňová čerpadla a je schopná i přes omezenou kapacitu výrazně pomoci. Vidět to bylo v roce 2010,“ připomíná starosta Radek Brázda opatření, díky kterému se při druhé velké povodni po třinácti letech musel zbourat jen jeden dům, který měl zčásti vepřovicové zdivo.
Kvůli ohrázování se uvažuje i o vyvlastňování
Při přípravách protipovodňové ochrany v podobě prstencového ohrázování naráží obec na soukromé vlastníky pozemků a případné vyvlastnění pro obecně prospěšnou stavbu nelze úplně vyloučit.
„Spoustu máme vykoupeného, podařilo se projektanty přimět, aby stavěli na obecních nebo státních pozemcích, aby zásah do těch soukromých nebyl tak velký,“ přiblížil starosta.
Obec si po povodních postavila menší valy. Povolené jsou jako dočasné stavby do doby velkých protipovodňových opatření.
Probudil nás řev zvířat, vzpomíná starosta na nejničivější povodeň v Česku |
„Ta jsou ale v nedohledu. Když všechno půjde dobře, optimistický scénář je, že na konci roku 2026 by mohl být vybrán zhotovitel a v roce 2029 by se mohlo kolaudovat. Odehrát se ale může spousta věcí, nehledě na finance,“ dodal Brázda k více než půlmiliardovému projektu.
Ochrana Pobečví
Protipovodňová opatření nechybí jen v Troubkách, ale v celém Pobečví například i v Přerově nebo Hranicích.
„Tato města budou chráněná až na úroveň povodně z roku 1997 teprve po realizaci vodního díla Skalička. To bude tvořit hlavní pilíř protipovodňové ochrany sídel podél řeky Bečvy,“ popsal mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Skalička bude mít podobu boční suché hráze, nová přehrada tam nevznikne. „Boční suchá nádrž zajistí požadovanou ochranu a dokáže ovlivnit i souběhy povodní. Nemusí se kvůli ní zasahovat do pravobřežního území ani přerušovat říční kontinuita Bečvy,“ vysvětlil ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Ani Přerov není připraven
V Přerově ale probíhá už třetí etapa protipovodňového opatření, která začala v dubnu tohoto roku. Při ní postaví zdi, které mají obyvatele města ochránit před velkou vodou.
Vyrostou v úseku nad železničním mostem a u tenisových kurtů. Součástí stavby bude také zhotovení hradidlových komor na kanalizační síti a dodávka mobilního hrazení.
„Budujeme zábrany proti stoleté vodě a časem na ni bude Přerov připraven, dnes ještě není. Ale na takové tisícileté záplavy, jaké přišly v roce 1997, připraveni nikdy být nemůžeme,“ řekl přerovský primátor Petr Měřínský.
V Olomouci zvýšili kapacitu koryta řeky Moravy
Na protipovodňové ochraně pracují i v Olomouci, ale ani zde nejsou po pětadvaceti letech hotovi.
První etapa v centru města nahradila v roce 2007 nevyhovující most u plynárny dvěma novými mosty a přinesla obtokové rameno. Na ni po proudu řeky Moravy navázala II. A etapa, která rozšířila a zkapacitnila prostory kolem řeky.
11. července 2017 |
„Všechny dosud vybudované a připravované etapy mají pouze dílčí efekt z hlediska ochrany obyvatel. Jejich smyslem bylo zkapacitnit koryto řeky Moravy tak, aby bylo schopné provést městem povodeň s průtokem šest set padesát kubíků za sekundu. Což je množství, které odpovídá 380leté vodě,“ vysvětlila Ludmila Žaláková z útvaru hlavního architekta.
Město teď začíná připravovat třetí díl protipovodňových opatření v okolí Klášterního Hradiska, kde se počítá také s navýšením stávajících hrází zhruba o metr. Vzniknout má i uzavírací hráz podél silnice spojující čtvrtě Černovír a Hejčín.
Mají hotovo
Hodně postižené bylo před 25 lety údolí řeky Bělé na Jesenicku od Bělé pod Pradědem přes Jeseník, Českou Ves a Písečnou po Mikulovice, ležící v blízkosti polské hranice.
Zde už jsou ale proti velké vodě chránění. „Řekl bych, že to, co jsme potřebovali, je hotové,“ sdělil starosta Mikulovic Roman Šťastný.
Na Desné, která odvodňuje druhou část Jeseníků ve směru na Šumperk, ale vše hotové ještě není.
„Povodí Moravy nyní investuje do dalších úprav koryta Desné, což nám zase pomůže. Obec sama teď chystá rozsáhlý projekt na zadržování vody v krajině. Jde o soustavu opatření, která vodu letící do údolí zadrží nebo zbrzdí. Jsme první obcí pod Jeseníky, takže náš projekt bude prospěšný i pro další obce ležící na řece Desné pod námi,“ řekla starostka Loučné Petra Harazímová.
Hotové stavby stačily prokázat svou účinnost
Od povodní z roku 1997 byly na území Olomouckého kraje realizovány téměř tři desítky významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. Ty se pak osvědčily a ukázaly svůj význam například při povodni v roce 2010 či v roce 2020.
„Každopádně odpovědnost za ochranu obyvatel před povodněmi nesou jednotlivé obce a až na základě jejich aktivních kroků mohou být opatření realizována. Přednost ale mají samosprávy, které jsou zaplavovány častěji třeba už při povodních s nižší intenzitou než ty, které jsou zaplavovány například pouze při takzvané stoleté povodni,“ uzavřel Chmelař.
