VIDEO: Proti suchu i povodni. Experti osvobodili řeku spoutanou komunisty

  6:11aktualizováno  6:11
Zadržet víc vody, zabránit povodním a vrátit do řeky život. To vše bylo cílem velké obnovy koryta Moravy v Litovelském Pomoraví. Komunisté jej v 70. letech z neznámého důvodu vyskládali balvany, čímž řece vážně ublížili. MF DNES se vypravila do míst, kde už ji odborníci „vyléčili“.

Dodnes je to trochu záhada. Zhruba v 70. letech najela do Litovelského Pomoraví těžká technika a přímo v korytě Moravy necitlivě vyskládala břehy velkými, mnohdy až tunovými kameny. Proč, to dodnes není úplně jasné.

Neví to ani ekolog a hydrobiolog Jan Koutný z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Ovšem zcela jasno má naopak v tom, jak moc toto „vyzdění“ břehů řece v dnešní chráněné krajinné oblasti ublížilo.

Osvobozená řeka Morava

V parném dopoledni stojí Koutný u řeky, kterou minulý režim před desítkami let tak necitlivě spoutal. S MF DNES se ale v CHKO Litovelské Pomoraví vypravil do míst, kde se Moravu ve zhruba tříkilometrovém úseku podařilo jedinečným způsobem opět osvobodit.

Kráčející bagry kameny vytrhaly ze stěn břehů a využily je přímo v korytě. Podstatná část posloužila na vytvoření několika ostrůvků, jež kus řeky doslova uzdravily.

Ekologové z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Unie pro řeku Moravu a také odborníci z Povodí Moravy totiž část koryta za zhruba čtyři a půl milionu korun vrátili do původního přírodě blízkého stavu.

„Vše ovšem bylo omezené pravidly pro toto výjimečné území, mohli jsme to provést jen v rozmezí září a března,“ upřesňuje David Veselý, projektový manažer z Povodí Moravy.

Řece uškodila už těžba štěrku pro stavbu železnic v 19. století

Přímo v lesích u Štěpánova je přitom už teď znát, že léčba Moravy zabrala. Byla skutečně nutná, byť se i za komunistického režimu mohlo na první pohled zdát, že je zde vše v pořádku.

„Například na leteckých snímcích vypadala řeka v Litovelském Pomoraví velice hezky. Měla přirozenou trasu, kroutila se v meandrech a kolem byly lesy. Ve skutečnosti však kameny v březích řeku od jejího okolí oddělily. A to byl velký problém, který se projevil při nedostatku vody i při povodních,“ popisuje Koutný.

Balvany zjednodušeně řečeno bránily, aby se proud při erozi „zakusoval“ do břehů, a řeka tak sytila vodou své okolí. Současně si Morava nemohla z břehů brát štěrk, a tak si svou energii vybíjela na dně.

„Koryto řeky se proto nestále zahlubovalo a Morava ve výsledku svému okolí vodu odebírala,“ upozorňuje ekolog. Pro potvrzení jeho slov stačí letmý pohled na řeku. Jdeme vysokou trávou podél toku, hladina se však leskne tři až čtyři metry pod námi.

Nejde však pouze o následek „péče“ minulého režimu, začátek zahlubování Moravy hydrobiolog spojuje už s 19. stoletím, kdy z ní naši předci ve velkém těžili štěrk. Potřebovali ho do náspů při tehdejším masovém budování železnic. „Socialistické“ balvany však problém doslova prohloubily. A následky lidé poznali jak při suchu, tak při stále silnějších záplavách.

„Voda se ve spoutaném zahloubeném korytě nemůže například při jarním tání či při povodni rozlévat do okolní krajiny, a tak rychle odteče a při suchu v krajině chybí. A současně tím, že se voda při záplavách nemůže dostat do stran, získá ve svázaném korytě velkou sílu i rychlost a žene se na nejbližší obce a města,“ popisuje Koutný.

Ostrůvky, které vracejí život

Přesné, bádáním v archivech podložené vysvětlení, proč komunisté řeku v 70. letech opevnili balvany, odborník nemá. Zřejmě to souviselo s tehdejším obecným přístupem k potokům i řekám, jež minulý režim často ke škodě všech spoutal v betonových korytech.

„Řeky vinili, že při přirozené tvorbě koryta a rozlévání odebírají půdu či les. To byla oficiální linie, i když neměla racionální základ. Zvlášť v lužních lesích, kde je vzájemný vztah krajiny a vody naprosto klíčový,“ přemítá Koutný.

Faktem také je, že balvany v březích z Moravy pomalu vyháněly život. Tím, že v korytě začal chybět štěrk, stával se z ní jednotvárný kanál. A to je úplný opak toho, než co potřebují například ryby.

Těm vyhovuje, pokud má řeka ve svém toku jak hluboké tůně, tak i mělká místa se štěrkovým dnem a silnějším proudem. A ta v monotónním balvany vyskládaném korytě chyběla. Dnes je to ale jinak.

Jako důkaz Koutný ukazuje na štěrkový ostrůvek, který uprostřed koryta dělí proud na dvě poloviny. Voda jej prudčeji obtéká, v malých peřejích si hoví ryby, nad kalužemi na ostrůvku poletují vážky a motýli, po torzu ležícího kmene poskakuje konipas. Až idylický kousek divoké přírody má jeden háček. Ještě před pár měsíci tady nebyl.

„Tento ostrůvek má v základech právě balvany odebrané ze břehů, nahoře jsme ho vysypali štěrkem. Do něj jsme pevně zabudovali mrtvé dřevo, které zachytává další plovoucí větve či jiné předměty,“ líčí Koutný.

Podobných míst je nyní na více než tříkilometrovém úseku Moravy víc. Z kamenů a štěrku vznikly nejen nové ostrůvky, ale i sluncem prohřáté mělčiny či malé peřeje.

„Jsou to jinak úplně přirozené prvky, které tato řeka měla a znovu je bude mít. Díky nim se sem vrací život. S výjimkou jednoho či dvou míst vůbec nepoznáte, že sem právě tyto kameny či štěrk byly uměle vloženy,“ říká spokojeně Koutný.

Po chvíli ukazuje na protější břeh, kde nad řekou ční obnažený hliněný břeh. Ani ten zde donedávna nebyl, hlínu kryly balvany. „Kolmé hlinité břehy jsou přitom důležité pro ledňáčky či břehule, jež si v nich hloubí díry pro hnízdění,“ podotýká ekolog.

Úkryty si však ptáci chtějí u řeky vykutat každý rok znovu, do stejných děr se nevracejí.

„Potřebujeme tak aktivní břehy, které se díky působení vody mění a objevuje se při tom nová stěna, kde si ptáci vyhloubí nové díry. A kde jinde je na proměnu břehů prostor, než v chráněné krajinné oblasti? Kvůli suchu a povodním je i v našem zájmu, aby tady řeka nebyla pouhým mrtvým korytem, co vede vodu, ale aby fungovala jako aktivní, živý a dynamický systém, jenž se neustále obnovuje, posunuje a slouží všem,“ vysvětluje Koutný.

Zdůrazňuje, že s kolegy řeku při léčbě nepřetvořili do konečného stavu. Naopak. Osvobozená Morava má teď znovu prostor rozvíjet se přirozeně vlastním životem tak, jak po tisíce let...

Nejčtenější

Tři muži zemřeli, za srážku aut na Olomoucku může zřejmě předjíždění

Tři lidé zemřeli při nehodě u Dubu nad Moravou na Olomoucku. Dalších pět lidí...

Tři muži zemřeli ve čtvrtek odpoledne při nehodě aut u Dubu nad Moravou na Olomoucku. Dalších pět lidí se zranilo. Na...

Muž cítil, jak ho okrádají kapsáři. Když se obořil, udělali z něj násilníka

Ilustrační snímek

Přímou konfrontaci s kapsáři prožil ve středu v podvečer muž v Přerově. U nákupního centra ucítil, jak mu někdo ze...

Plzeň - Olomouc 3:1, domácí dominovali a v přesilovce duel otočili

Joel Kayamba z Plzně (vpravo) vede míč, sleduje ho Martin Sladký z Olomouce.

Vicemistr zvládl úvod nového ligového ročníku vítězně. Fotbalisté Viktorie Plzeň otočili duel prvního kola s Olomoucí,...

Dívka lezla na vysílač na Prostějovsku, zasáhl ji elektrický proud

Dívka lezla na vysílač na Prostějovsku, v polovině výšky ji zasáhl elektrický...

Vrtulník letecké záchranné služby vzlétl v sobotu kolem poledne na Prostějovsku pro dívku, která lezla na...

V klubu s Maradonou i koketování s Realem. Teď Látal touží uspět doma

Olomoucký trenér Radoslav Látal.

Posadil se za stůl v místnosti pro rozhodčí. Že je tu největší klid. Radoslav Látal, fotbalová legenda Olomouce, se na...

Další z rubriky

Některé trofeje rozdal po válce dětem, říká praneteř zápasníka Frištenského

Zdenka Frištenská, praneteř slavného zápasníka a siláka Gustava Frištenského a...

Slavný zápasník Gustav Frištenský se narodil před 140 lety, přesto jeho praneteř věří, že je v jeho příběhu stále co...

Mladík odháněl od dívky dotěrného muže, za rány pěstí mu hrozí trest

Ilustrační snímek

Hned dva zápisy do trestního rejstříku hrozí mladému muži, který se na Přerovsku příliš rázně zastal obtěžované dívky....

Povinný čip pro psy se blíží, ve vsích na Jesenicku to většina lidí neřeší

Strážník zjišťuje, zda je pes označen čipem.

Od ledna příštího roku budou muset mít všichni psi v Česku čip. Zatímco ve větších městech Olomouckého kraje už zvířata...

Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete
Letní pohledy ke stažení: Vytiskněte, vymalujte a pošlete

Chcete někomu udělat radost pohledem, který domalujete a vybarvíte s dětmi? Připravili jsme celou sérii, kterou si zdarma stáhnete. Využít ji mohou i účastníci našeho Letního kolotoče.

Najdete na iDNES.cz