Ta po katastrofálních záplavách skončila mimo provoz a tamním rybářům způsobila milionové škody.
„Líheň je zničená, sádky rozbořené a zanesené bahnem, ryby jsou pryč. Měli jsme tu sedm tisíc kusů půlročního pstruha, 150 kilogramů generačních ryb na výtěr a pět metráků tržních ryb k vysazení. Všechno uplavalo,“ popisuje.
Zatímco po povodni v roce 1997 obnova trvala měsíce a po půl roce líheň zase fungovala, teď to vypadá na roky práce.
„Jsme úplně bez vody, koryto je vymleté a teď v něm jezdí bagry. Jestli se nám líheň vůbec podaří obnovit, bude to nejdříve za dva nebo tři roky,“ přemítá Pupík.
Povodně zdecimovaly pstruží farmu na Opavsku, ryby uplavaly asi až do Polska |
Škody ve velkém sčítají i rybáři ve Vrbně pod Pradědem. Voda jim vzala budovu i celý revír.
„Tam budou začínat úplně od nuly. My máme největší škody na chovných zařízeních, tedy na rybnících či líhních. Někde voda protrhla celou hráz a vzala všechny ryby, jinde hráz poškodila a zmizela jen část chovu. Jaké jsou celkové škody, zvládneme vyčíslit až po podzimních 5 výlovech,“ konstatuje jednatel Českého rybářského svazu za územní svaz pro Severní Moravu a Slezsko Rostislav Trybuček.
Ryby v řekách nemají co žrát
Další problém nastává s rybami z rybníků, které se dostaly do řek. „Řeky jsou teď přeplněné, ryby z chovů jsou navíc zhýčkané, zvyklé na pravidelné krmení, nemají tam pořádně co žrát, protože povodeň koryta totálně vyčistila. Potrava, kterou se ryby krmí, je pryč,“ vysvětluje Trybuček.
Rybáři tak u řek posílili rybářské hlídky. „Teď je tam tolik ryb, že stačí nahodit cokoliv a něco na udici bez velké snahy vytáhnete. Obáváme se, že toho někteří budou zneužívat,“ dodává Trybuček.
Strach mají i myslivci, povodně postihly zejména drobnou zvěř jako koroptve, bažanty a také zajíce, kterým se staly osudné rozlivy na polích.
„Voda je mohla strhnout nebo malý zajíc lehce uvízne v bahně. Pernatá zvěř když promokne, je náchylná k prochladnutí,“ uvádí referent státní správy myslivosti z Městského úřadu záplavách Jeseník Martin Řeha. Škody podle něho teprve vyčíslují.
„Na severní Moravě zatím máme hlášeny ztráty v souvislosti s povodněmi kolem 700 tisíc korun, ale tamní myslivci teď mají jiné starosti, tak ještě nemají všechno zmapované,“ informuje Jiří Janota z Českomoravské myslivecké jednoty.
Po povodních v 97. roce byly dokonce škody tak vysoké, že byly vypsané dotační tituly na zazvěřování honiteb drobnou zvěří, konkrétně na Jesenicku šlo o zajíce polního.
Přišli o ovčín
Citelnou ránu živel zasadil také farmářům. Zemědělské družstvo v Jeseníku po povodních úplně skončilo s chovem ovcí, protože přišlo o ovčín.
„Byl zaplavený do dvoumetrové výšky a museli jsme ho zbourat. Tři sta ovcí jsme najednou neměli kam dát,“ podotýká předsedkyně představenstva družstva Gabriela Doupovcová.
Hromady kamení místo pastvin má teď také Kozí farma v České Vsi. „Trávu nemáme, zvířata musejí být na seně a umělých příkrmech,“ oznamuje majitelka Markéta Komínková.
Všechna zvířata před přívalovou vlnou stihla evakuovat do bezpečí, až na jednoho klokana.
„Tomu bohužel voda zbourala přístřešek a při záchraně utekl do lesa. Klokanici jsme našli až po více než měsíci, soused nám ji pomohl chytit do sítě. Byla vyhladovělá a zhubla, ale hlavně že je doma, zase si ji vykrmíme,“ usmívá se Komínková.
Ke svým kravám se poté, co velká voda zpřetrhala přístupové cesty a zbourala most, nemůže dostat ani společnost Agro v České Vsi. Krávy, které v tuto dobu bývají již dávno na svých zimovištích, ani nemá kam dát.
„Ohrady i budovy máme zničené, takže zatím netušíme, kam krávy umístíme. Také řešíme most, aby armáda postavila nějaký pořádný, který vydrží nápor naší techniky. Přece jen tu máme pětisethlavé stádo, se kterým musíme manipulovat,“ vysvětluje jednatel společnosti Antonín Straškrába.
Jiřičky a vlaštovky ve velkém hynuly chladem
Ačkoliv čtyři dny extrémních dešťů byly pro zvířata těžkou zkouškou, ochránci přírody jsou zatím v klidu.
„Ve velkém umírali vysílením a chladem někteří ptáci, jiřičky a vlaštovky, většina zvířat jako jeleni a vlci to však zvládla bez úhony,“ věří Ondřej Bačík ze Společnosti přátel Jeseníků.
Obecně může podle expertů povodeň ohrozit živočichy, kteří mají v důsledku lidské činnosti slabé populace a ztráty tak pro ně mohou být závažné.
„U některých druhů Moravy jsou však povodně prospěšné, například zajišťují možnost migrace u jinak málo mobilních druhů obývajících izolované periodické tůně. V Litovelském Pomoraví jde typicky o korýše žábronožky sněžní a listonohy jarní, jejichž drobná vajíčka bývají povodňovou vodou roznášena do dalších lokalit,“ vyzdvihl Ondřej Dočkal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
14. září 2024 |