Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) by měla směřovat obnova po záplavách na Jesenicku tak, aby voda příště nepáchala tak obrovské škody.
Místní jsou však k plánu skeptičtí. „Cílem je obnovit území po povodni, abychom minimalizovali nebezpečí do budoucna. Pokud ten tok provedl něco podobného už při povodni v roce 1997, případně v dalších letech, a teď znovu, tak má řeka neustále tendenci vracet se do jiného řečiště. Opravdu je pak na posouzení odborníků, zda z preventivních důvodů nerespektovat přirozenost přírody,“ konstatoval Výborný.
Experti z jeho resortu i z ministerstva životního prostředí už se starosty, vodohospodáři a projektanty jednotlivé úseky obou řek mapují, aby navrhli vhodné lokality k úpravám.
Na Jesenicku se vybraná místa týkají katastrů Bělé pod Pradědem, Jeseníku, České Vsi, Písečné a Mikulovic.
Tyto obce leží na řece Bělé, která při zářijové povodni páchala obrovské škody. Vidnavka zase ničila nejvíc ve Vápenné, Kobylé nad Vidnavkou a Vidnavě.
„Manželka už u řeky žít nechce.“ Ani se nestihli nastěhovat a dům se bourá |
Toky mezi obcemi, kde si řeky hledaly jinou cestu, by měly zůstat pokud možno tak, jak je „vymodelovala“ příroda. Podle místních však plán naráží na řadu limitů.
„Ono je to pěkně řečeno, ale od Bělé pod Pradědem až po Mikulovice je podél řeky zhruba třicet kilometrů dlouhá souvislá zástavba. Neumím si dost dobře představit, jak tam někde dát řece svobodu v tom, kudy poteče,“ reagoval třeba starosta Písečné Jan Konečný.
Podobně to vidí i v dalších obcích podél Bělé. „Jestli se vůbec najde nějaké takové místo, tak si nemyslím, že by mělo nějaký podstatný efekt,“ míní starosta České Vsi Petr Mudra.
Vítaná pomoc
Ten spíše bere jako pozitivum snahu ministerstev pomoci s „krocením“ řeky uvnitř zástavby.
„Určitě je tady několik úseků, kde bychom brali rozšíření koryt nebo zpevnění a zvýšení ochranných zdí. Třeba za fabrikou společnosti Řetězárna. Tam je úzké místo a znovu se to nyní projevilo. Pokud se podaří koryto rozšířit alespoň tam, bude to vítaná pomoc,“ poukázal Mudra.
Zároveň se však obává řešení složitých vlastnických vztahů. „Takové bohulibé investice velmi často narážejí právě na postoj vlastníků pozemků,“ zdůraznil.
Totožně situaci popisují obce ležící podél Vidnavky. „Upřímně nevím, kde by se dal na našem katastru nechat řece prostor v nezastavěné části. Je tady snad jedno místo, ale nemyslím, že by to mělo nějaký zásadní význam. Jinak jsem pro úpravu koryt, i když zástavba je zde tak blízko, že by bylo nemožné najít místo pro rozšíření. Co by bylo možné, tak zpevnění a zvýšení ochranných zdí v místech, kde se tok stáčí, protože je tam největší nápor vody. I to by významně pomohlo,“ shrnul starosta Vápenné Leoš Hannig.
Starostka Kobylé Miroslava Rybáriková se přidává. „Pokud bychom chtěli nechat Vidnavku někde téct v novém korytě, tak by se musela vykoupit řada domů a zbourat. Jinak je to nemožné,“ je přesvědčena.
Podle ní by se muselo začít už v lesích nad obcemi, odkud Vidnavka přitéká. „Odborníci musí říct, co má význam. Bude ale velký problém získat souhlasy dotčených,“ tuší.
Příprava potrvá zhruba dva roky
Budoucí podobu úseků by podle mluvčího resortu zemědělství Vojtěcha Bílého měli starostové znát co nejdříve. Studie možností rozšíření stávajících či ponechání nových koryt vzniknou v zimě.
„Měly by být předány na jaře příštího roku Povodí Odry,“ nastínil postup Bílý.
Povodí je pak vyhodnotí z hlediska vodohospodářského i majetkoprávního a projedná se samosprávami i státní správou. To by se mělo odehrát v letech 2025 a 2026.
„Bude tam muset dojít k majetkovým vypořádáním, výkupům pozemků, směnám a tak dále,“ podotkl Výborný. S uskutečněním jednotlivých kroků se počítá od roku 2027, v dílčích případech i dříve.
15. září 2024 |
