Zdravotníci dokonce připouštějí, že otcům umožní i větší zapojení do porodu. Přítomnost otce či jiné blízké osoby na porodním sále, a to i v případě lesbických párů, případně duly, je samozřejmostí.
„Nabízíme i zástupný bonding, kdy se nahé miminko pokládá na nahý hrudník otci,“ uvádí třeba vedoucí porodní asistentka Nemocnice Šumperk Anna Holinková.
S přáním o takzvaný laskavý císařský řez, tedy aby si matka mohla mimo jiné dítě sama vytáhnout z dělohy za asistence lékaře, se však nemocnice napříč krajem zatím nesetkaly.
Jeseník zažil unikátní porod. Dítě přišlo na svět v neporušeném plodovém vaku |
Porodníci ovšem dodávají, že jsou každé individuální přání připraveni projednat. Počty porodů císařským řezem rostou podle odborníků dlouhodobě.
Každoročně přijde na svět tímto způsobem v České republice zhruba 26 procent dětí, tedy přes 21 tisíc. Podobné statistiky vykazují i krajská zařízení, třeba v šumperské nemocnici jde o každý čtvrtý porod.
Nejvíc „císařů“ v historii
„Je to úplně nejvyšší frekvence císařských řezů v historii České republiky a předtím i Československa,“ komentuje vedoucí lékař porodních sálů ve Fakultní nemocnici Olomouc Marian Kacerovský. Trend je patrný nejen v Česku, ale i v dalších evropských státech.
„Jsou země, kde jsou na tom ještě hůř než naše republika a zažívají doslova epidemii císařských řezů. Třeba v Polsku, Francii a v celé západní Evropě jejich počet přesahuje 35 procent, což je výrazný nárůst,“ doplňuje primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Agel Šternberk Tomáš Látal.
Za trendem stojí zvyšující se věk rodiček, který se nyní v Česku pohybuje v průměru kolem třiceti let. „S tím ruku v ruce stoupá i frekvence různých těhotenských patologií a také žen, které vstupují do těhotenství s nějakým chronickým onemocněním, což potom logicky vyústí v počtu císařských řezů,“ upozorňuje Kacerovský.
Náhoda na druhou. Jednovaječným dvojčatům se narodily děti ve stejný den |
Císařských řezů podle porodníků přibývá také po umělém oplodnění, které bývá spojené s většími obavami těhotných z případných komplikací během přirozeného porodu.
Císařský řez opakovaně
„A naprostá většina žen se přiklání k porodu císařským řezem i v případě, kdy tímto způsobem přivedli na svět své první dítě,“ připomíná primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Šumperk Karel Huml.
Nemocnice, jimž ubývá porodů, se tak přetahují o to, která toho budoucím maminkám nabídne víc. „Žena je ve spinální anestezii a novorozenec je okamžitě po vyjmutí z dutiny děložní přiložený k matce a ošetřený přímo na jejím těle, což je klíčové, protože nenastává separace dítěte a matky,“ přibližuje Kacerovský.
„Miminko je na hrudníčku přikryté, zafixované a vlastně i během transportu z operačního sálu na poporodní lůžko mohou být všichni, matka, dítě a otec, spolu,“ doplnil.
Přestřihnout pupečník zatím otec nesmí, stejně tak matka nemůže dítě z dělohy vytáhnout sama. „Fakt, že by si matka de facto sáhla do operační rány pro dítě nebo by otec přestřihl pupečník, by vyžadoval specifická opatření. Oba by museli mít sterilní oblečení a rukavice, abychom eliminovali riziko infekce, “ vysvětlil Kacerovský.
„Nevíme, co to s otcem udělá“
Podobně opatrní jsou zatím ve Šternberku. „Nechceme, aby otec přestřihával pupečník, protože by viděl do operační rány a nevíme, co by to s ním mohlo udělat. Zatím tedy stojí u hlavy rodičky a všemožně ji podporuje,“ doplňuje Látal. Do budoucna by však rodičkám i takzvaný laskavý císařský porod mohli nabídnout.
Epidemie obezity těhotných žen vystrašila Hanou, trápí skoro polovinu maminek |
Standardně ve většině porodnic nabízejí zevní obrat plodu, když se dítě nachází v břiše matky v poloze koncem pánevním, což se vyskytuje přibližně ve čtyřech procentech těhotenství v posledním měsíci. Takový výkon, který trvá většinou pět až deset minut, může pro ženu zvýšit šance rodit přirozeně.
„Tento hmat se dělá bez anestezie mezi 35. až 37. týdnem gravidity a pomocí tlaku přes břišní stěnu se snažíme dítě převést z polohy podélné koncem pánevním do polohy podélné hlavičkou. Úspěšnost tohoto hmatu je zhruba poloviční,“ přibližuje Kacerovský.
Pokud by se hmat nepovedl a dítě zůstalo otočené koncem pánevním, porodníci by se ženou diskutovali, zda by i tak chtěla rodit přirozeně, nebo císařským řezem.
Spontánní porod má výhody
Spontánní porod má totiž oproti císařskému řezu řadu výhod, je to především nižší riziko vzniku astmatu, diabetu I. typu, autismu a obezity u dítěte.
„Rizikové v případě spontánního porodu koncem pánevním je, že se hlavička, tedy největší část plodu, rodí až jako poslední, kdy je pupečník stisknutý již mezi porozeným tělíčkem a stěnou poševní. Dítě je tak bez přísunu kyslíku,“ vysvětluje Kacerovský.
Operační robot, nové pavilony i rodinná porodnice. Péči zlepší obří investice |
Také proto musejí mít porodníci jistotu, že porod hlavičky proběhne zcela bez komplikací. „Limitací u tohoto porodu je, že by miminko nemělo být příliš malé, tedy menší než 2,5 kg, ani příliš velké – nemělo by mít více než 3,5 kg, u vícerodičky pak 3,8 kg,“ uzavírá Kacerovský.
