Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Bude více sucha i povodní, předpovídá Olomouckému kraji studie ekologů

  • 0
Hrozí vyschnutí části zdrojů vody v podzemí Prostějovska a Přerovska i častější polomy a kalamity na horách. Studie ekologů ukázala, kde a jak Olomoucký kraj nejvýrazněji zasáhly klimatické změny spojené se střídáním sucha a prudkých bouří. Úřady výsledky už mají a připravují první opatření.

Na studii s názvem Koalice pro řeky společně pracovala řada ekologických organizací včetně Greenpeace, Arniky či Hnutí Duha. Výsledky ojedinělého komplexního průzkumu má MF DNES k dispozici.

„Jako nejohroženější nám v Olomouckém kraji vychází povodí Hané a Blaty,“ upřesňuje výsledky zkoumání v regionu odborník na ochranu přírody a jeden ze zakladatelů hnutí Arnika Vlastimil Karlík.

Haná i Blata protékají Prostějovskem a Přerovskem. Prvně jmenovaná míjí Němčice nad Hanou či Kojetín, druhá Vrbátky a Tovačov. Do kategorie nejohroženějších spadla jejich povodí kvůli špatné hydrologické bilanci. Odborníci v jejím rámci zjednodušeně řečeno sledují, zda má potok či řeka dost vody, aby - alespoň při minimálním průtoku - zajistila neškodné odvedení zbytkového znečištění. A oběma říčkám na to síla někdy chybí.

Blatě místní dříve říkávali Zadní struha a běžně se v ní koupávali. Dnes je idylický obraz pryč.

„V letech 2008 až 2013 nebyl minimální průtok zajištěn v povodí Hané čtyřikrát a v povodí Blaty třikrát. Data ukazují, že tu v průměru více vody odtéká než přitéká. Dlouhodobě by zde mohlo dojít k vyčerpání podzemních zdrojů,“ varuje Karlík na základě studie.

Region zachraňují bohaté zásobní podzemní vody. Zatím

Různé problémy vyvolané klimatickými změnami však experti vypozorovali v celém Olomouckém kraji. K nejhůře postiženým regionům sice nepatří, protože ho zachraňují bohaté zásoby podzemní vody. Také na ně ale mají proměny počasí negativní vliv.

„Přispívá k tomu i stav vodních toků a krajiny. Ve srovnání se stavem zhruba před osmdesáti až sto lety se výrazně změnila. Voda z ní nyní ve větší míře odtéká po povrchu, v menší míře v krajině zůstává a vsakuje se do podzemních vod,“ přibližuje Karlík.

Samotné vody přitom podle něj celkově při srážkách v nejbližších desetiletích zřejmě neubude. Klimatické změny ale pokřiví jejich rozložení.

„Častěji se objeví krátkodobé, intenzivní deště střídané delšími obdobími s velmi nízkými srážkami. Vyšší teploty také způsobují, že se větší podíl vody vypaří. Čeká nás tedy nejen sucho, ale i častější povodně,“ předpovídá Karlík.

Lesy v horách budou častěji čelit polomům a kalamitám

Dopad proměny klimatu odborníci odhalili také na horách. Karlík jako příklad uvádí pohoří Králický Sněžník nedaleko od hranic Olomouckého kraje, jež geomorfologicky náleží do Jesenické podsoustavy. Ekologové předpovídají, že se v horách změní složení lesů a jednotlivé druhy stromů se přesunou.

„Smrk se bude posouvat do vyšších poloh. Zejména ve smrkových monokulturách bude častější výskyt polomů a kalamit,“ upozorňuje Karlík za autory studie.

Vepsali do ní i návrhy, jak nejohroženějším místům pomoci. Například vedení obce Vrbátky tak usiluje o územní rozhodnutí na přebudování nivy říčky Blaty. Vzniknout tu má rybník a tůňky, tři sta metrů koryta se „zakroutí“ do meandrů.

„Navíc bychom na zbytku pozemku, který jsme tam už koupili, vysadili zeleň přirozeného ekosystému - lužního lesa,“ upřesňuje starosta Vrbátek Ivo Zatloukal. U obce vznikne také nový zhruba desetimetrový kopec. Jakmile by se Blata rozlila do přírody, našli by na něm útočiště suchomilní živočichové.

Nové koryto a okolí Blaty předběžně vyjde na 35 milionů korun. Stavbu by obec chtěla v návaznosti na zisk dotace spustit příští rok. Starosta očekává, že Vrbátky kromě ekologického přínosu získají kus krajiny pro rekreaci místních. Upraveným okolím říčky povede i cyklostezka.

Další přírodě blízké reakce na důsledky klimatických změn by odborníci z Koalice pro řeky rádi otestovali v Jeseníkách a Beskydech. Jednají o tom s Lesy České republiky.

„Výsledky naší studie jsme předali krajským úřadům. Jednáme se zainteresovanými stranami. V povodí Hané kolegové z olomoucké univerzity připravují opatření ve spolupráci s tamními zemědělci,“ prozrazuje Karlík.

Na pomoc přírodě je však potřeba také čas. Autoři tak počítají s kroky, které si podle složitosti vyžádají dobu od tří až do dvaceti let.