Stát na platy nepedagogů vyčlení skrze rozpočtové určení daní celkem 33,5 miliardy. Obce, které provozují alespoň jednu školu či školku, si celostátně rozdělí 23 miliard, krajům připadne zbytek. Většina zřizovatelů škol v regionu však dva měsíce před zavedením změn nemá v nákladech jasno, peníze mnohým z nich navíc nepostačí.
Podle náměstka olomouckého primátora pro školství Viktora Ticháka (Piráti) je kritickým bodem převod financování nepedagogického personálu na obce bez uceleného rámce.
„Kvůli tomu školy i jejich zřizovatelé žijí v nejistotě, jaké peníze na další školní rok skutečně dostanou. Ve státním rozpočtu na příští rok ale chybí aktuálně minimálně 7,2 miliardy, jinak hrozí nedostatek učitelů, školních psychologů i speciálních pedagogů, a také další propad podpory dětí s jiným mateřským jazykem,“ kritizuje Tichák.
Stát přitom na platy nepedagogů pošle v roce 2026 celoplošně o dvě miliardy více než letos. Školy ale platy školníků či uklízeček často dorovnávaly z peněz určených pro pedagogické pracovníky, protože jejich tabulkové hodnoty se pohybovaly okolo minimální mzdy. Reálné platy tedy byly vyšší, než resort školství zohlednil.
Stát platy plně nepokryje
Někteří krajští zřizovatelé už si spočítali, že systém, kterým vláda rozdělí obcím své příspěvky, nemůže celoroční platy a výdaje pokrýt, část z nich tedy musí sáhnout do vlastních zdrojů.
„Výdaj Olomouce je pro rozpočet na rok 2026 stanoven na 220 milionů, a to včetně rezervy,“ vyčíslil mluvčí olomouckého magistrátu Jan Hořejš.
„Pro nás budou peníze poskytnuté státem na provoz škol a školských zařízení, platy nepedagogů a ostatní neinvestiční výdaje dostatečné,“ konstatovala za odbor školství vedoucí odboru vnějších vztahů Jana Gáborová.
Přesun administrativy ze škol na obce
Jednou z motivací změn je přesun části administrativní zátěže z vedení škol na zřizovatele. „Nový model vytvoří předpoklady pro odbřemenění ředitelů malých škol a zařízení od provozních starostí, jako je zajišťování účetnictví, úklidu či údržby, pokud dané činnosti budou centralizovány u zřizovatele,“ přiblížila mluvčí resortu školství Veronika Lucká Loosová.
„Tím získají školy více času na klíčové oblasti své práce, hlavně na vedení pedagogického týmu, zvyšování kvality výuky a rozvoj vzdělávacích programů,“ vysvětlila.
S tím někteří starostové souhlasí. „Změnám se nebráníme, protože o platy platy se musejí starat ředitelé i mimo výuku. Najednou jsou z nich správci, manažeři kuchařek, uklízeček. Takže když tohle přejde pod řízení obcí, nemusí to být nutně špatně,“ popsal starosta Hanušovic na Šumpersku Marek Kostka (nez. ).
„Zatím ale nevíme, zda bude peněz dost, a nedokážu si představit dopad,“ sdělil starosta, v jehož městě funguje mateřinka i devítiletá základka.
Z pracovněprávního hlediska ale nepedagogičtí pracovníci zůstanou zaměstnanci školy. „Je to přinejmenším zvláštní situace, kdy my jako zřizovatel budeme vlastně financovat zaměstnance, kteří prakticky nejsou naši,“ vysvětlil starosta Kralic na Hané na Prostějovsku Karel Labonek (nez. ).
„Není to stav, který by byl v nějaké jiné oblasti běžný. Nějaká pozitiva ten záměr jistě přinést může, ale u nás v obci si tím nejsem vůbec jistý. Měli jsme na to téma schůzky s ředitelkou naší školy a komisí a přemýšlíme, jak to celé uchopit,“ nezastírá jistou míru skepse, která zaznívá i od ostatních zřizovatelů.
Školy rušit nebudou
Většina z nich totiž neví, kam až se náklady v příštím roce vyšplhají a jak je především v obcích se školami s menším počtem žáků, které budou mít nárok na menší příspěvky, zvládnou z vlastních rezerv pokrýt a zároveň zachovat pracovníkům férovou mzdu.
„Kde mají ve škole dětí málo, tam to určitě vycházet nebude. Obecně všichni chceme u nepedagogických pracovníků kvalitu, jenže ti lidé to v podstatě dělají za minimální mzdu. Takhle to dál nepůjde, bude dobré se nad tím zamyslet. Třeba vše zefektivnit, že by například někde práci místo čtyř uklízeček zvládly tři za lepší peníze,“ poznamenává Kostka.
Možné zavírání menších škol ale momentálně všichni shodně odmítají. „Vůbec teď nevíme, kolik nám stát dá a kolik budeme platit my. Rušení školy ale rozhodně na pořadu dne není,“ potvrzuje třeba starosta obce Vřesovice na Prostějovsku Josef Fica (nez.).
