Netradiční je vzhledem k vlastníkovi také charakter nové památky UNESCO.
„Tyto plánky jsou součástí celého rozsáhlého archivního souboru takzvaných translokačních plánů židovského osídlení v českých zemích z let 1727 až 1728, které jsou uloženy v několika archivech a dalších institucích v České republice a byly do registru Paměti světa UNESCO zapsány jako celek,“ poznamenal vedoucí arcibiskupského archivu Vít Němec.
„Hlavním koordinátorem celého procesu, který trval sedm let a letos se jej podařilo úspěšně završit, byl Národní archiv v Praze,“ připomněl.
Důvodem, proč byly do registru Paměti světa zapsány právě tyto archiválie, je podle Němce zejména jejich unikátnost.
„Celý soubor plánů židovských sídel čítá 177 jednotek, a patří tak k vůbec největším barokním souborům svého druhu na světě. Tyto plány vznikly na základě translokačního reskriptu vydaného v roce 1726, což bylo císařské nařízení, kterým mělo být řešeno soužití židovského a křesťanského obyvatelstva,“ vysvětlil Němec.
„Základním smyslem reskriptu bylo zachycení podoby židovského osídlení v daných lokalitách vůči křesťanským objektům, a také nalezení jakéhosi ‚optimálního řešení‘ soužití – například vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbourání a podobně,“ popsal.
Ghetto již neexistuje
Uvedené plány jsou unikátní v tom, že velmi podrobně dokumentují hospodářský a sociální stav židovského obyvatelstva a rozsah židovských sídel v českých zemích v uvedeném období, včetně jejich lokace.
Dokumentace je významná mimo jiné i proto, že naprostá většina těchto sídel dnes již neexistuje. Takový byl i osud židovského ghetta v Osoblaze, které v polovině 19. století tvořilo padesát domů.
Německá Osoblaha měla pivovar i hotely. Dnes lidé z paneláků nezavadí o práci |
„V podobě, jak je toto ghetto zachyceno na plánku z roku 1728, existovalo jen do roku 1802, kdy při velkém požáru celého města vyhořelo. Později bylo sice obnoveno, avšak jeho zkázu definitivně dokonala druhá světová válka, kdy byla během bojů v roce 1945 celá Osoblaha z 90 procent zničena. Z celého ghetta se tak do dneška dochovaly pouhé tři domy,“ popsal Němec.
Historické plány židovské čtvrti v Osoblaze jsou uloženy ve fondu Arcibiskupská konsistoř Olomouc. „Ten má olomoucké arcibiskupství trvale deponovaný v olomoucké pobočce Zemského archivu v Opavě,“ uvedl Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého.
Zápis do UNESCO
Národní archiv se stal hlavním koordinátorem procesu zápisu. „Mezi další správce patří například Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Arcibiskupství olomoucké nebo státní oblastní archivy v Litoměřicích a Třeboni,“ přiblížil mluvčí.
Plány mapují dobové židovské osídlení v okolí tehdejších církevních křesťanských budov. Jsou cenným pramenem pro historiky a zároveň dokladem o tehdejší národnostní a náboženské politice.
„Soubor plánů, které byly v roce 2018 prohlášeny za archivní kulturní památky, se řadí počtem 177 jednotek k největším barokním souborům svého druhu ve světovém měřítku. Plány jsou svým dokumentárním zadáním unikátní a zobrazují velký vzorek měst nejbohatší části monarchie. Těší se proto od počátku badatelskému zájmu,“ vysvětlili autoři nominační listiny do UNESCO Šárka Steinová a Filip Paulus.
Původní záměr jednoduše popsat danou situaci byl doplněn u řady lokalit o mapové zobrazení, které prohloubilo samotný popis.
„Kvůli tomu se na plánech neobjevují pouze židovské objekty, ale také další stavební a architektonické prvky, například hospodářské budovy, civilní objekty nebo prvky krajinné kompozice. Plány tak představují obraz kulturní krajiny v 18. století,“ podotkl Paulus.
Plány židovského osídlení z let 1727–1728 jsou dostupné i přes webovou aplikaci na adrese vugtk.cz/plany, kde je možnost jejich zobrazení na současné mapě České republiky. „Je tam dostupný i jejich seznam. Aplikace vznikla ve spolupráci Národního archivu a Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického,“ popsala Steinová.
