Památkově chráněná piaristické kolej v Lipníku nad Bečvou chátrá mnoho let. Zároveň hledá své nové využití.
„V září se po dlouhé době konečně dočká. Od 5. do 9. září se zde uskuteční workshop studentů z Fakulty architektury VUT Brno, kteří zahájí proces záchrany, prověří reálné možnosti a přijdou s návrhy pro město, které nastíní, co s budovou dál. Díky tomu by se chátrající památka mohla dočkat nového praktického využití a tolik potřebné rekonstrukce,“ popsala mluvčí brněnské fakulty architektury Adéla Šoborová.
Naposledy se do památky pustili stavaři v letech 1994 a 1998.
„Opravy prodloužily životnost památky o další desetiletí a od roku 2016 dodnes byla provedena řada zásahů směřujících k její záchraně, přesto ale objekt v současnosti vykazuje mnoho dalších závad,“ poznamenali pracovníci Národního památkového ústavu v Olomouci na svém webu.
Závažné statické poruchy vykazuje část štukových stropů v prvním patře, které byly před rekonstrukcí střech vystaveny dlouhodobému zatékání.
„Havarijní stav mají také původní omítkové vrstvy obvodových zdí, zejména uličních fasád. Z důvodu dlouhodobého nevyužívání většiny prostor a neprovádění běžné údržby vyžaduje objekt celkovou obnovu,“ shrnuli památkáři.
Barokní kolej a škola piaristů v Lipníku nad Bečvou vznikla na místě původního domu a špitálu Jednoty bratrské se sborem ze 16. století, který se dochoval pod barokní slupkou dnešního kostela sv. Františka Serafínského.
Řád piaristů opustil objekt už na konci 19. století, ovšem budovy byly až do devadesátých let 20. století užívány. „Situaci ohrožující jejich existenci v podstatě přinesla až současná doba, kdy je celá stavba prázdná a bez využití, což způsobuje její postupné chátrání,“ upozornili památkáři.
Škola, knihovna, noviciát
Klášter v Lipníku nad Bečvou patří mezi nejohroženější památky v zemi.
„V místě piaristické koleje stával původně dům Jednoty bratrské. Při první přestavbě v letech 1637 až 1641 bylo vybudováno 18 mnišských cel a jedna temná. V roce 1673 byla postavena vedlejší školní budova, v letech 1740 až 1741 rozšířená o další trakt. V objektu byla škola, noviciát, knihovna, oratorium, byty řeholních kleriků i žáků,“ vysvětlil místostarosta Lipníku nad Bečvou Ondřej Vlček.
Prozatím se pro bývalou piaristickou kolej ze 17. století nedaří najít vhodné využití, ani peníze na její nákladnou rekonstrukci.
„Protože objekt je dlouhodobě nevyužíván a není zde prováděna údržba, vyžaduje stavba celkovou úpravu. Případné opravy dlouho brzdil především fakt, že pro památkový objekt se jen těžko hledalo vhodné využití. Proto město navázalo spolupráci s Fakultou architektury VUT, aby získalo informace o možném dalším využití areálu,“ nastínila mluvčí Šoborová.
„Bez vhodného projektu není možné sehnat na opravu areálu peníze. Proto jsme rádi, že vznikla tato spolupráce a věříme, že přinese novou energii a perspektivu,“ řekl starosta Miloslav Přikryl.
Podobný postup zvolila i městská samospráva v nedalekém Prostějově, kde na podzim loňského roku proběhl tematický workshop, kde studenti vypracovali ideové návrhy využitelnosti objektu tamní hvězdárny.
„Ten odstartoval proces renovace objektu. Olomoucký kraj na základě výstupů od mladých odborníků vypsal otevřenou architektonickou soutěž. Z tohoto důvodu se na FA nyní obrátili i zástupci Lipníku nad Bečvou,“ dodala Šoborová.
Na workshopu, který se uskuteční začátkem září v areálu kláštera, budou studenti architektury hledat a prověřovat různé možnosti dalšího využití objektu.
„Výstupem budou návrhy studentů, které představíme veřejnosti prostřednictvím výstavy. Část kláštera bude možné navštívit v sobotu 17. září během konání Dnů evropského kulturního dědictví,“ uvedla Věra Rakovská, vedoucí odboru školství a kultury a koordinátorka akcí MENDEL 200.
Workshop se koná za finanční podpory Ministerstva kultury v rámci oslav 200 let od narození Gregora Johanna Mendela. Objevitel genetiky totiž v objektu studoval.
