Most měl při testu technologie zesílení spadnout, nakonec unesl 455 tun

  • 199
Svou poslední službu poskytl ocelový most stojící v Petrově nad Desnou na Šumpersku, který je kvůli havarijnímu stavu odsouzen k demolici. Ředitelství silnic a dálnic společně s odborníky ho použili k testu nové technologie pro zesílení konstrukce, během které zkoušeli, jak velkému přetížení odolá.

Odborníci z Fakulty stavební Českého vysokého učení technického na mostě pracují už od dubna, kdy zde zřídili systém dlouhodobého monitorování. Opakovaně pak prováděli různá měření včetně statických a dynamických zatěžovacích zkoušek.

Vyvrcholením celé akce pak bylo nynější řízené přetížení a mostu, při kterém mělo dojít k jeho destrukci. Akce začala už v úterý, kdy byl most zatížen v rámci své únosnosti, jejíž hranice byly ve středu při postupném pokračujícím navyšování zátěže překročeny.

„Jsou k tomu využity silniční panely a vaky naplněné štěrkem. Máme připraveno zatížení o celkové hmotnosti zhruba 520 tun,“ nastínil Pavel Ryjáček z katedry ocelových a dřevěných konstrukcí.

Nakonec moderní technologií vyztužený most pocházející původně z roku 1906 z mostárny bratří Kleinů vydržel zátěž 455 tun, víc se ve zvoleném místě nepodařilo naskládat. Podle původních propočtů měl přitom zvládnout jen zhruba 260 tun. V závěru pak ještě přečkal dokonce i dynamickou zátěž v podobě bočních nárazů panely přenášenými jeřábem.

Původně byl přitom projektován na zátěž 160 tun a nyní je jeho nosnost kvůli špatnému stavu ještě nižší. Pro dopravu, která nicméně působí jiný druh zatížení, platilo omezení na 13 tun, jedinému vozu značení dovolovalo vjet s hmotností až 19 tun.

„Z našeho pohledu byl test úspěšný, nová technologie účinkovala, jak měla. Zároveň se ukázalo, že zvolený způsob údržby v posledních desetiletích byl správný, a také jsme zjistili, že používané modely maximálního zatížení ještě mají určité rezervy. Nicméně můžeme ujistit, že tuto rezervu při hodnocení bezpečnosti neplánujeme započítávat,“ shrnul mluvčí ŘSD Jan Rýdl.

„Můžeme současně říct, že pokud jde o stavění mostů, tak naši předkové byli opravdu pašáci,“ dodal s tím, že zátěž zůstane na mostě do rána pro sledování vlivu na konstrukci v delším čase. Scénář, že by most během té doby nakonec přece jen povolil, ale není příliš pravděpodobný.

Nová technologie řeší zpevňování mostů ve špatném stavu

Experti spolupracující se švýcarskými federálními laboratořemi pro materiálovou vědu a technologie EMPA během testu detailně měřili chování mostu pomocí řady technologií. Například hlavní nosník sledovala bezkontaktní optická technika DIC, jež měří povrchovou deformaci s přesností na mikrometry, využity byly i laserové skenování, kamery a drony.

Vše bylo podřízeno testování nové technologie vyztužení mostů materiály s tvarovou pamětí nesoucí v angličtině název shape memory alloys (SMA). Ta je využitelná například jako prevence rizika narušení konstrukce kvůli únavě materiálu, ze kterého je postaven.

„Jedná se o první reálné použití SMA na mostní konstrukci na světě. Materiály s touto schopností jsou výjimečné svými možnostmi deformace, respektive zkrácení, po jejich zahřátí současně s jejich velmi vysokou pevností. To v praxi umožňuje použít je jako externí předpětí, které lze jednoduše aktivovat a upevnit na konstrukci,“ popsal Ryjáček.

Ocelový příhradový most v Petrově nad Desnou je uložen na betonových opěrách na ocelových ložiscích. Je široký 7,8 metru, celková délka je 33,5 metru a vlastní nosná konstrukce má 23,8 metru. Bezprostředně po jeho demolici začne stavba nového železobetonového mostu, která má trvat půl roku.

„Cílem je jeho zprovoznění ještě před letošní zimní sezonou,“ uvedl Radek Mátl pověřený řízením ŘSD.

,