„Jsem nyní o padesát kilogramů lehčí a cítím se díky tomu výborně. Při práci na zahradě se nepotím, nezadýchávám se a mám víc sil i energie. Dělám to hlavně kvůli Péťovi, abych mu tu co nejdéle vydržel,“ hlásí dobře naladěný muž z Moravičan na Šumpersku.
Příběh devatenáctiletého mladíka s těžkým autismem a jeho tatínka, který po smrti manželky na všechno zůstal sám, dojal po celém Česku mnoho lidí.
Je krásné, jak mi projevuje lásku, utírá slzy, když je mi smutno. Sedne mi na klín, podívá se na mě těma nádhernýma očima a jako by říkal: „Tati, nezlob se na mě.“
