Fronta na pasy na olomouckém magistrátu. | foto: Karolína Segéňová, MF DNES

Kvůli pasu lidé stojí hodiny ve frontách, plné jsou i termíny na objednání

  • 191
Úřady v Olomouckém kraji hlásí rekordní zájem o pasy. Až několik hodin například čekají lidé kvůli pasům ve frontě na olomouckém magistrátu. Někdy se ani nevejdou do čekárny a musejí stát i před ní. Dlouhé hodiny čekala na nový pas pro sebe i pro děti i Kristýna Benešová.

„Za měsíc se chystáme na dovolenou mimo Evropu, proto potřebuji vyřídit pas sobě i dětem. Jdu bez objednání, protože všechny termíny byly plné, trochu mě to vyděsilo. Čekáme tu už hrozně dlouho, ale pas potřebujeme, tak si to musíme vystát,“ svěřila se Kristýna Benešová.

Podobně to vypadá i na úřadech v dalších městech v Olomouckém kraji. Cestovní pasy zvládají úředníci vystavit v průměru do tří týdnů. S blížícím se létem se však doba může prodlužovat, upozorňují.

Přednost navíc mají lidé se zarezervovaným termínem. V některých městech se však už nelze objednat dříve než za dva měsíce. Zájem lidí o pasy se podle úředníků zvyšuje většinou až v květnu, v letošním roce se však projevuje už od února.

„Objednávky přes internet na termíny jsou aktuálně v Přerově plně obsazené na měsíc a půl dopředu,“ informovala mluvčí přerovského magistrátu Lenka Chalupová.

Jinak tomu není ani v Olomouci, Šumperku nebo Prostějově, kde je první volný termín až v červenci. Zájemci tak na úřady musejí bez objednání. „Objednat jsem se nemohla, tak musím vystát frontu. Lidí je tu ale hrozně moc, čekám už přes hodinu,“ popsala další žadatelka o pas v Olomouci, Jitka Černá.

Raději přijít dopoledne

V krajském městě by se lidé podle mluvčí radnice Radky Štědré měli vyhnout pondělnímu a středečnímu odpoledni, v tuto dobu bývají fronty nejdelší. Stejně tak je tomu v Prostějově a Šumperku.

Zájemcům úředníci doporučují, aby přišli dopoledne. V Prostějově se ale podle mediální referentky Anny Kajlíkové frontám nevyhnou. „Tvoří se už od rána a přetrvávají celý den. Nelze proto doporučit žádnou vhodnou dobu k návštěvě úřadu,“ připustila Kajlíková.

Až sedmdesát lidí denně si přijde o pas požádat na úřad v Šumperku. „Nárůst oproti loňskému roku je značný, konkrétně třeba v březnu letošního roku byl zájem osmkrát vyšší než loni,“ porovnala mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová.

V Olomouci o pas v lednu požádalo 846 lidí, v březnu se počet žádostí zvýšil o více než dva tisíce na 2 858. V Prostějově pozorují nárůst od přelomu února a března.

Druhý měsíc v roce si pro pas přišlo 545 lidí, v březnu pak úřady přijaly 1 303 žádostí. Také na úřad do Přerova si denně přijde o pas požádat zhruba 70 lidí. „K letošnímu 25. dubnu máme prozatím podaných přes 2 100 žádostí. Před covidem v roce 2019 to bylo 1 600 žádostí,“ vyčíslila Chalupová.

Lidé za pas neváhají ani zaplatit

Až na šest tisíc korun vyjde zrychlené vyřízení cestovního pasu do pěti dnů nebo 24 hodin, které se platí. „Zájem o vydání cestovních pasů ve zkrácených lhůtách je také zvýšený. V roce 2019 lidé od ledna do dubna požádali o 31 takových pasů. K letošnímu 25. dubnu to bylo 67 pasů,“ zmínila Singerová.

„V minulých letech se vždy zvýšil zájem o vydání cestovních pasů ve zkrácené lhůtě až v letních měsících, teď je to už na jaře,“ sdělila Chalupová.

Pasy si lidé pořizují převážně kvůli dovolené v zahraničí. „Nejžádanější destinací je aktuálně Egypt, protože je tam už nyní teplo ke koupání, případně exotika, jako například Spojené arabské emiráty,“ sdělila za olomouckou cestovní kancelář Bohemian Fantasy Kristýna Lukášová.

Dodala, že zájem je oproti předchozím letům znatelně vyšší. „Mnoho zájezdů již máme vyprodáno. Vypadá to, že i last minute nabídka proto bude velice omezená,“ upřesnila Lukášová.

Výběr dovolené podle zástupců cestovek také ovlivňuje zhoršující se ekonomická situace, mnozí si však chtějí po dvou letech covidových omezení dovolenou v zahraničí dopřát. Ceny zájezdů se totiž zatím výrazně oproti předcházejícím letům nezměnily. Zdražení by se mohlo projevit až příští rok. Lidé proto často cítí příležitost využít poslední dovolené za přijatelnou cenu.

Roli hraje také strach z války. „Máme nějakou představu o tom, jak funguje svět, a to je pro nás komfortní. Součástí naší ontologické jistoty dlouho bylo, že žijeme v prostředí, které je bezpečné,“ vysvětlil sociolog Vojtěch Bednář z olomoucké Univerzity Palackého.

Dodal, že tuto jistotu v poslední době narušily pandemie koronaviru a válka na Ukrajině. „To, že pas nemáme a k cestování ho v rámci schengenského prostoru nepotřebujeme, se pro nás stalo symbolem této jistoty. Najednou je však jistota nabourána, a my se tak potřebujeme tohoto symbolu zbavit. Jde však jen o pocit,“ vysvětlil Bednář.