Dva roky po pádu dítěte do podzemí nejsou riziková místa v parku bezpečná

  5:55aktualizováno  5:55
Před dvěma lety se v olomouckých Smetanových sadech propadlo batole do jedné ze starých chodeb někdejší barokní pevnosti. Zrádné podzemí však dodnes není zajištěné. A to přesto, že vloni speleologové v parku odhalili dalších pět rizikových míst, kde hrozí proboření do několikametrové hloubky.

Díru v olomouckých Smetanových sadech, do které se v srpnu 2013 propadla malá holčička, dodnes chrání jen plot, panel a dřevěný poklop. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

V srpnu 2013 hasiči z podzemí Smetanových sadů zachraňují devatenáctiměsíční holčičku. Jen se štěstím vyvázla z pádu do pětimetrové hloubky bez vážnějšího zranění.

Ukazuje se, že se nenápadným otvorem u jednoho z pařezů propadla do chodby někdejšího barokního opevnění Olomouce. Podzemí parků je jimi doslova protkané, od 18. století pomáhaly při obraně města.

Celkově takzvané minérské a naslouchací chodby měřily stovky metrů, původně byly vyhloubeny ve dvou patrech.

„Minérské sahaly do hloubky tří metrů, naslouchací do pěti až šesti metrů,“ přiblížil už dříve historik Pavel Michna z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Podstatná část je však dnes již zničená a zasypaná. Přesto se najdou místa, kde hrozí nebezpečí, že se člověk propadne.

Takových lokalit v reakci na nehodu, z níž si děvčátko naštěstí odneslo jen odřeniny, našli speleologové loni hned několik, prolomení historických stropů podzemních prostor hrozí podle nich v dalších minimálně pěti místech.

V půlkilometrovém podzemí našli experti pět nestabilních míst

Při výzkumu se zaměřili na oblast u hranice parku u Vídeňské ulice, kde podzemní chodby paprskovitě vybíhají do severní části Smetanových sadů. Konkrétněji jde o lokalitu mezi vstupem u budovy Českých drah a hudebním altánem v Rudolfově aleji.

Olomoucké podzemní chodby

Chodby, v nichž se pohybovali speleologové, patřily v časech barokní pevnosti k takzvanému ravelinu číslo 29. Šlo o trojúhelníkovou pevnůstku, v příkopu před městskými hradbami od poloviny 18. století sloužila k jejich ochraně.

Jako další obranný prvek se pak do podzemí paprskovitě větvily minérské a naslouchací chodby. Vedly do předpolí pevnosti. Její posádka v nich v podzemí mohla slyšet útočníky, kteří by se chtěli za hradby města prokopat. Do minérských chodeb v takovém případě nanosili střelný prach a dobyvatele výbuchem v podzemí zasypali.

„Zmapováno máme 568 metrů podzemí. Jako nestabilní se jeví výklenky hlavní galerie, kde je asi pět míst, která by se mohla propadnout,“ řekla loni v listopadu Naděžda Krejčí, provozní náměstkyně Výstaviště Flora.

Tehdy to vypadalo, že by se dělníci už na jaře mohli do zabezpečení podzemí pustit. Nestalo se. Místo, kde se holčička propadla, tak stále obklopuje plot, díra je přikrytá panelem a poklopem.

„Je to všechno provizorní, čeká se na definitivní řešení,“ připouští technický náměstek Flory Jiří Svačinka. Má za to, že nutné zabezpečení chodeb přijde na řadu ještě letos.

„Přesný termín ale není znám. Odhaduji to však na podzim,“ míní Svačinka a zdůrazňuje, že na zajištění jsou už vyčleněny i peníze - jde o zhruba 700 tisíc.

Dělníci se tak pustí do práce nejenom na místě pádu dívky, ale i na dalších pěti, která označili speleologové.

„Měl by tam vzniknout také vstup kvůli revizím, ne však pro veřejnost,“ dodal Svačinka.

Ředitel výstaviště: Dříve to nešlo, všechno je ale zabezpečené

Možnost, že by podzemí parku mohlo být zabezpečené dříve než po dvou letech, ředitel Flory Jiří Uhlíř odmítá, nedalo se to podle něj stihnout.

„Jde o národní kulturní památku, vše se tak musí projednat s veškerými orgány, které k tomu mají co říct. Zpracovávala se také projektová dokumentace, teď žádáme o stavební povolení,“ shrnul Uhlíř.

Je přesvědčený, že nyní u místa propadu nikomu nic nehrozí. „Je to zabezpečené a ohraničené,“ řekl.

S tím souhlasí i náměstek Svačinka. „Celá tato oblast byla vytipovaná jako riziková a je v tuto chvíli oplocena. Proto nehrozí, že by na to někdo vstoupil,“ uzavírá.

Nejčtenější

Další polská stopa? Veterináři zachytili 320 kilo problematického masa

Food sniffer měří vepřové, hovězí, drůbeží i rybí maso.

Veterináři na Moravě zachytili na dvou místech celkem 320 kilogramů problematického drůbežího a vepřového masa. Bylo...

Grafik vrátil čas. Vytvořil „snímek“ Keltů na skále, na níž dnes stojí Olomouc

Snímek zobrazující skálu, na níž dnes stojí historické centrum Olomouce....

Přes objektiv se olomoucký fotograf a grafik Michal Botek dokázal podívat do dávné minulosti města. Po týdnech příprav...

Legenda Brückner: Nikdy jsem nevedl hráče k nefér chování a simulování

LEGENDA. Karel Brückner převzal Evropskou cenu Fair Play s názvem „Spirit of...

Obřadní síň olomoucké radnice zaplnili sportovci a vestoje dlouho, předlouho aplaudovali bělovlasému muži, který vše...

Žena si nic nedělala ze zákazů řízení, soud ji vykázal z Kroměřížska

Ilustrační snímek

Na obecně prospěšné práce poslal kroměřížský soud mladou ženu z Prostějova, která opakovaně porušila už několik zákazů...

Ve vědeckých časopisech už za úplatu vyšly i úplné bláboly, varuje expert

Vědec Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké...

Vědce a vědecké bádání zaslepila posedlost po kvantitě publikovaných článků, varuje mezinárodní studie, podle níž počet...

Další z rubriky

Sochu Masaryka jim zničili nacisté, pak i komunisté. Hranice chystají třetí

Školní náměstí v Hranicích na Přerovsku.

Na třetí pokus se radnice v Hranicích na Přerovsku pokusí o trvalou připomínku prvního československého prezidenta T....

Boj o krevní plazmu. O dárce se v šumperské nemocnici přetahují dvě centra

Ilustrační snímek

V neobvyklé pozici se ocitli dárci plazmy v šumperské nemocnici. Od pátku zde totiž fungují hned dvě odběrová centra....

Dómy i kosti lvů. Prostějovští jeskyňáři půl století objevují taje podzemí

U příležitosti výročí 50 let vzniku prostějovské skupiny jeskyňářů Speleo...

Speleologická skupina Javoříčko ZO 7-03 ČSS letos slaví 50 let od svého vzniku. Od roku 1975 je jejím předsedou...

Najdete na iDNES.cz