Kromě tlaku cen ovoce z dovozu musejí regionální pěstitelé mimo jiné čelit nepřízni počasí a bojují i s nedostatkem zaměstnanců.
Dlouhodobě největší pěstitel jablek v regionu, společnost Úsovsko sídlící v Klopině na Šumpersku, snižuje výměru pěstebních ploch už řadu let a s výrobou chce dokonce úplně skončit.
„Nezbývá nám nic jiného, protože věčně není možné náklady na ovocné sady dotovat z jiných výrob,“ shrnul šéf Úsovska Jiří Milek.
Zatímco v roce 2014 hospodařilo Úsovsko na takřka 350 hektarech sadů, v letošním roce je to 74 hektarů.
Květ jako ptačí hlava. Skleníky zdobí strelície a úroda citrusů |
„Od roku 2022 probíhá likvidace už i vysoce produkčních sadů se sítěmi a závlahami a do roku 2028 již nebudeme obhospodařovat jediný hektar sadů a ovocnářství u nás zcela skončí,“ avizoval Milek, který byl od prosince 2017 do června 2018 ministrem zemědělství v první vládě Andreje Babiše jako nestraník za hnutí ANO.
Úsovsko je přitom známým výrobcem müsli tyčinek, do kterých zpracovává část jablečné produkce.
„Sušení je energeticky velmi náročné. Pro nás bude lepší, když nakoupíme hotový polotovar,“ vysvětlil Milek, že i v případě tohoto produktu se firma obejde bez pěstování oblíbeného ovoce.
Na místě zrušených sadů bude podle Milka Úsovsko pěstovat plodiny, které přinášejí ekonomický zisk, například řepku.
Dotování ztrát
Ukončit produkci jablek hodlá také firma Tagros v Troubelicích na Olomoucku, která má ještě 50 hektarů sadů.
„V současnosti jsme na polovině toho, co jsme měli. Jablka už prodáváme jenom na naší prodejně, část jde na průmyslové zpracování. Pokud se nezmění cenová politika, do dvou let opustíme poslední sad a s pěstováním jablek skončíme,“ odhadl předseda Tagrosu Bohuslav Nevěřil.
Podobně jako v Úsovsku ani v Tagrosu nechtějí neustále dotovat ztráty z pěstování jablek penězi z jiných oblastí.
Sadař Eduard Kozák z Bělotína na Přerovsku zredukoval jabloňové sady za poslední roky na jednu třetinu.
„I tak už prodáváme jenom ze dvora a je to pouze část produkce. Většinu našich jablek zpracujeme v naší výrobě. Vyrábíme jablečné chipsy, trubičky, mošty. Bez našeho zpracování bychom už nemohli s pěstováním jablek pokračovat,“ vysvětlil Kozák.
Bělotínský sadař zlikvidované jabloňové sady nahrazuje plochami, na kterých rozšiřuje pěstování jahod, rybízu, borůvek a ostružin.
„Rybíz využijeme do našich moštů, další ovoce se přece jenom prodává lépe,“ vysvětlil.
Šéf Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný vidí několik důvodů úpadku pěstování jablek i ve výnosných jabloňářských oblastech v podhůří, jako je právě Šumpersko.
„Ovocnáře ničí opakující se krupobití, jarní mrazy, sucha či přemnožení škůdci. Narůstají mzdové náklady, ceny postřiků, hnojiv, strojů. Naproti tomu výkupní ceny ovoce ze strany obchodních řetězců stagnují. Na pultech prodávají jablka za trojnásobek až čtyřnásobek ceny, kterou platí zemědělcům,“ objasnil Pokorný.
Levný dovoz kvůli válce
Zásadním problémem jsou podle Milka také levné dovozy z Polska. Válka na Ukrajině zastavila vývoz tohoto ovoce z Polska do Ruska a Poláci potřebují přebytky prodat.
„Jablka z Polska tak logicky končí co nejblíž. Navíc vzhledem k nižším dotacím nemůžeme Polákům konkurovat,“ zmínil.
„Taky sehnat lidi na zahradnické práce je čím dál složitější. Začíná to už při řezu stromků, na který potřebujete odborníky, ale ti nejsou, a dnes už je u nás obrovský problém sehnat i nekvalifikované brigádníky na sklizeň,“ vyjmenoval další problémy Milek.
Povodni padly v Prostějově za oběť i tři desítky stromů, nyní jdou k zemi |
Podle něho nestačí, když mnohé firmy používají při pěstování jablek nejmodernější postupy, mají sady pod závlahou a úrodu chrání sítě proti kroupám.
„Pomůže to částečně nahradit nedostatek lidí, ale ekonomické ztráty nikoli. A dotovat je z výnosů z jiných komodit je dlouhodobě neudržitelné,“ shrnul Pokorný.
Zemědělci také poukazují na extrémně drahé pojištění proti dopadům počasí, bez něhož se neobejdou.
S rušením sadů a vznikem dalších polí se bude podle odborníků k horšímu měnit i ráz krajiny v regionu.
„Intenzivní sady sice nejsou z pohledu přírody to nejlepší, ale jsou mnohem příznivější pro ráz krajiny než další pole s řepkou nebo jinými intenzivními plodinami,“ upozornil šéf šumperské organizace Českého svazu ochránců přírody Marcel Minář.
